Zprávy | Z archivu rubriky


Téměř 200 lidí z Horního Jiřetína a Černic na Mostecku se ve středu zapojilo do živého řetězu, jenž má obce symbolicky chránit před postupem těžby uhlí. Místní lidé spolu s ekologickými aktivisty zároveň vysadili pět lip jako trvalou ochranu domů před zbouráním. "Nepochybujeme o tom, že boj za zachování našich domovů bude úspěšný," řekl ČTK zastupitel Horního Jiřetína Vladimír Buřt.

Středeční shromáždění odpůrců pokračování těžby bylo součástí akce Týden na hraně, kterou v Horním Jiřetíně a okolí organizuje ekologická organizace Hnutí Duha. Kromě pomoci při úklidu obce a opravách nedalekého zámku Jezeří se ekologičtí aktivisté zaměřují zejména na kampaň za zachování stávajících územních limitů těžby uhlí. Právě jejich prolomení by podle nich ohrozilo další existenci Horního Jiřetína i Černic. Obyvatelé obou obcí sousedících s lokalitami soukromé těžební firmy Mostecká uhelná vyjádřili v únorovém referendu jednoznačný nesouhlas s rozšířením těžby uhlí. V žádném případě se nechtějí stěhovat, drtivá většina ze 1430 oprávněných voličů proto hlasovala za záchranu svých domovů.

Osud limitů těžby závisí na podobě územního plánu Ústeckého kraje, který by krajští zastupitelé měli schválit na podzim. Při nedávné besedě s obyvateli obou obcí ústecký hejtman Jiří Šulc (ODS) vyjádřil přesvědčení, že většina z 55 zastupitelů zvedne ruku pro variantu územního plánu se zachováním limitů. "Musím však upozornit, že limity jsou asi tak pětadvacetiprocentní zárukou zastavení těžby. Důležité je odepsání uhelných zásob pod Krušnými horami. Přistoupí-li k tomu vláda, bude vyhráno už tak na 75 procent. Pokud však budou vaše domy stát na uhlí, stoprocentní záruku mít nebudete nikdy," řekl během besedy Šulc.

V indiánského náčelníka nedefinovatelného kmene se v úterý v podvečer změnil prezident karlovarského festivalu Jiří Bartoška. Stalo se tak z iniciativy novinářů, kteří ho na Media party tradičně obdarovávají předměty, vztahujícími se tak trochu k pojetí této přehlídky. Dostal indiánskou čelenku, luk a šípy, na které žurnalisté umístili své navštívenky.

Festival slaví jubilejní 40. ročník, má vlastně narozeniny, a jeho motem je slogan Život začíná po čtyřicítce. Novináři nakonec odvrhli původně připravenou školní brašnu s abecedou a penálem a přiklonili se k tomu, že věc na hraní udělá v útlém věku větší radost. Nemohli se strefit lépe - populární divadelní a filmový herec tak trochu k údivu zahraničních hostů při tomto happeningu ochotně pózoval fotografům i televizním kamerám. Připustil, že místnost festivalové produkce připomíná za ta léta kabinet kuriozit. Je v něm například Kristův kříž s trnovou korunou (když festival slavil 33. ročník), batůžek, kravata s křiklavými květy a doutník (to když byl Bartoška za lázeňského šviháka), modrý pracovník plášť znuděného promítače, ale i kytara, starý klobouk, královská koruna a lovecká trofej - sádrová hlava karlovarského kamzíka. Nejeden divadelní fundus by po této kolekci rád sáhl. Podle festivalových kuloárů měl prý Jiří Bartoška největší strach, že ho novináři k jubileu festivalu odbudou fádním narozeninovým dortem.

Českou a slovenskou kinematografii zastupuje v soutěži MFF v Karlových Varech snímek režiséra Martina Šulíka Sluneční stát, který na plzeňském Finále dostal Zlatého ledňáčka. Před deseti lety tu jeho Záhrada získala Zvláštní cenu poroty, cenu Mezinárodní federace filmového tisku (FIPRESCI), Mezinárodní federace filmových klubů (FICC) a ocenění ekumenické poroty.

"Záměrně jsme filmu dali název podle Campanellova utopického díla, zdálo se nám, že tak dostane ironický podtón," řekl režisér na setkání s novináři. Stejně tak záměrně zvolili podtitul Hrdinové dělnické třídy. "Slovo dělník zmizelo z našich slovníků, mluví se o manažerech a podnikatelích. Všichni mě od toho zrazovali, tvrdili, že to vyžene lidi z kina. V podstatě měli pravdu," dodal režisér, který na scénáři pracoval s Markem Leščákem. Nejprve se měl příběh odehrávat na Slovensku, až prý producent Čestmír Kopecký měl nápad, aby dějištěm příběhu bylo Ostravsko. "Odráží totiž významné změny v sociální a kulturní oblasti se vším dobrým i zlým, co přinesla doba," dodal režisér.

Sluneční stát je na plakátech uváděn jako "československý" film, tedy bez pomlčky. "Myslím, že to je správné, bylo poloviční zastoupení financí i profesí," vysvětlil Šulík. Vítá, že rozvoj kinematografie je jednou z priorit slovenského ministerstva kultury, které výrazně podporuje některé projekty. Podle něj to však není systémové řešení - chybějí jiné zdroje a slovenská televize nevstupuje do koprodukcí.