Zprávy | Z archivu rubriky


Humanitární organizace ADRA vybuduje v nejlidnatější oblasti Keni ambulanci. Zdravotnické zařízení se třemi lůžky a mobilním týmem lékařů vznikne ve vesnici Itibo. Lidé z okolí tam nejvíce trpí malárií, AIDS, onemocněními způsobenými parazity a respiračními nebo kožními chorobami. Novinářům to řekla zdravotní sestra Milena Kalhousová, která v Keni společně se zdravotníkem Alešem Bártou místo pro vznik ambulance hledala. Čeští zdravotníci během své měsíční mise navštívili osm míst, například největší chudinskou čtvrť na světě u Nairobi, kde žije více než milion lidí hluboce pod hranicí bídy. V jihovýchodní části Keni monitorovali situaci sirotků a dětí nakažených virem HIV. Po celou dobu pobytu v případě nutnosti poskytovali zdravotní pomoc.

Ambulance vznikne uprostřed vesnice na pozemku, na kterém již nyní stojí několik budov pro zdravotnickou péči. Objekty jsou ale zchátralé. Stavba i zprovoznění ambulance a rozestavěné porodnice přijde zhruba na 250.000 korun. V centru najdou práci až dva lékaři, dvě zdravotní sestry a laboranti. "Pokud by byl zájem, mohou zde pracovat i čeští lékaři, kteří by se zde věnovali studiu tropické medicíny," dodal Bárta.

Misi do Keni podpořila 200.000 korunami zlínská pobočka ADRA, jež peníze uvolnila ze svého speciálního projektu ADRA ÚL. Projekt se snaží o rozšiřování sítě drobných dárců, z jejichž příspěvků se vytváří takzvaný pohotovostní fond. Přispívá do něj pravidelně zhruba 850 dárců z Česka.

První soukromá věznice v Česku by mohla podle odhadu ministerstva spravedlnosti začít fungovat v roce 2009. "Pokud to půjde rychleji, budeme jenom rádi," řekl ČTK mluvčí ministerstva Petr Dimun. Vybudování věznice s ostrahou za zhruba 1,1 miliardy korun součinností státu a soukromého sektoru podpořila minulou středu vláda. "Partner ze soukromého sektoru by měl věznici navrhnout, postavit, pokrýt finanční náklady a provozovat po vymezené období," uvedl mluvčí s tím, že stát bude vybrané soukromé firmě postupně výstavbu splácet. Podle dřívějších mediálních spekulací by mohla být soukromá věznice postavena na Moravě. Výběrové řízení ohledně stavby věznice se patrně uskuteční již na přelomu roku. Samotná stavba by mohla být zahájena koncem příštího roku, případně počátkem roku 2007, míní Dimun. Za další dva roky by mohlo být zařízení pro více než 500 vězňů zprovozněno. Služby a provoz objektu má zajišťovat soukromá firma, kterou si stát bude v podstatě najímat. Stát zajistí ostrahu odsouzených a platbu za poskytované služby, upřesnil mluvčí s tím, že předpokládaná výše této roční platby činí 135 milionů korun.

Podmínky provozu věznice stanoví vězeňská služba. Jednou z nich bude zaměstnanost minimálně 60 procent vězňů, zdůraznil Dimun. Má se tak řešit otázka problematického zaměstnávání odsouzených, včetně odměny za práci, z níž mají hradit náklady výkonu trestu odnětí svobody. Loni v českých věznicích pracovalo jen asi 45 procent z více než 12.000 práce schopných vězňů.

V Česku je zhruba 19.000 odsouzených a vazebně stíhaných v 35 zařízeních. Z hlediska evropských standardů současná plocha věznic nestačí. V ČR a v dalších postkomunistických zemích, jako jsou Slovensko nebo Maďarsko, je běžné, že v jedné cele bydlí čtyři, šest, osm, ale i šestnáct vězňů. Ubytovací kapacita v plánované soukromé věznici by však již měla podle Dimuna evropský standard splňovat. Na osobu má připadnout šest metrů čtverečních. V současné době přitom české věznice vycházejí z českých předpisů, podle nichž má vězeň nárok na čtyři metry čtvereční.

Energetická společnost ČEZ chystá modernizaci turbín obou bloků jaderné elektrárny Temelín. Chce tak vyřešit problémy s jejich chvěním, kvůli nimž musela v minulosti již několikrát zastavit výrobu elektřiny. ČTK informace, jež jako první zveřejnil týdeník Euro, potvrdil mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Kdy se úpravy na nejaderné části bloků uskuteční, zatím nechtějí zástupci ČEZ uvést. Rekonstrukce zařízení by také měla částečně zvýšit výkon elektrárny.

Odborníci nyní zkoumají všechny možné varianty. "Není to záležitost několika dnů nebo týdne. Je to věc obchodních jednání, otázka předběžných poptávek," uvedl mluvčí. Jasné podle něj není ani to, zda budou muset technici elektrárnu odpojit od sítě na delší dobu, či úpravy provedou při plánovaných odstávkách, kdy se mění palivo. "To vše se zatím řeší," uvedl Nebesář. Vyjadřovat se elektrárenský gigant nechce ani k ceně, na kterou modernizace přijde. Týdeník Euro již dříve uvedl, že podle zdrojů blízkých vedení ČEZ dosáhnou náklady desítek milionů korun. Společnost přitom vyčkává, kolik si za výrobu a instalaci nových dílů řeknou již oslovení producenti zařízení.

Podobná výměna se v minulosti uskutečnila i ve třetím bloku dukovanské elektrárny. ČEZ zde vyměnil systém řízení a kontroly a modernizoval části turbíny. "Obdobnou cestou chceme postupovat v Temelíně, tedy inovovat rotory, při jejich výrobě se poučit z technologických problémů vzniklých na těch starých a zároveň zvýšit výkon jednotlivých bloků," řekl týdeníku Euro šéf divize výroby společnosti ČEZ Jiří Borovec.

Občanské sdružení Jihočeské matky, jež na potíže s turbínami upozorňuje několik let, považuje jejich modernizaci za nestandardní situaci. Upozorňuje, že ani budoucí úpravy nemusejí potíže s chvěním nadobro odstranit. "Je velmi výjimečné rekonstruovat turbíny po tak krátké době od uvedení do provozu. Tato situace je dokladem toho, že jako prototyp je turbína problémové zařízení, především konstrukčně," řekla ČTK Dana Kuchtová ze sdružení. Dodala, že pokud by Temelín již dříve tisícimegawattové stroje nahradil menšími s polovičním výkonem, problémy s chvěním by nenastaly. "Škoda, která zařízení vyrobila, je uměla vyrábět a měla odzkoušené. Tohle je jen důkaz megalomanie Temelína," dodala Kuchtová.

Česká republika dostala od Švédska dalších šest stíhaček Jas-39 Gripen. Letouny před několika dny přistály na čáslavské letecké základně, armáda nyní kontroluje jejich stav. ČTK to řekl mluvčí základny Michal Prejzek. Prvních šest jednomístných stíhaček přiletělo v dubnu. Do konce srpna Švédové dodají poslední dva stroje, které jsou dvojmístné. Přejímka nových letounů potrvá zhruba do konce tohoto týdne, pak budou zařazeny do ostrahy českého vzdušného prostoru. "Zatím vše probíhá bez závad," uvedl mluvčí. Při přebírání prvních šesti gripenů se vyskytly drobné potíže.

Česká republika si 12 jednomístných a dva dvoumístné gripeny pronajala na deset let za téměř 20 miliard korun. Letos v červnu nahradily staré sovětské stíhačky MiG-21. Podle opoziční ODS je však projekt zbytečně nákladný a nekoncepční. Tvrdí, že letadla nejsou dostatečně vyzkoušena.

O pořízení nových nadzvukových letadel sice rozhodla již před rokem vláda Vladimíra Špidly, dodnes však nestojí nový hangár, v kterém mají být špičkové stroje umístěny. "Do října bude dokončena projektová dokumentace, pak následuje výběrové řízení," řekl Prejzek. Dodal, že se stavbou by se mělo začít příští rok, dokončení se plánuje za dva roky. Letadla zatím stojí v takzvaných úlech, provizorních úkrytech. Do budoucna vojáci počítají s dalším hangárem pro bitevníky L-159 Alca.

Vojenské letectvo má zatím osm vycvičených pilotů, kteří předtím prošli několikaměsíčním školením ve Švédsku. V pondělí odletělo na základnu Satenäs dalších sedm mužů. "Jsou to opět zkušení piloti, předtím létali na letounech MiG-21 a L-159," řekl ČTK Vladimír Ficenec z ministerstva obrany. Ve Švédsku zůstanou asi tři měsíce, zbytek školení absolvují již na českých gripenech v Čáslavi. Armáda bude mít nakonec k dispozici 21 pilotů nových stíhaček.

Pronájem letounů provází takzvané offsetové programy, tedy zpětné investice do tuzemské ekonomiky. Podle konsorcia Gripen International vznikly do konce loňského roku v Česku projekty za více než čtyři miliardy korun. Někteří experti však nedávno poukázali na to, že některé kontrakty by se asi uskutečnily i bez pronájmu supersoniků. Staré migy už vojsko vyřadilo. Za 21 stíhaček, z nich část byla v žalostném stavu, podle ministra obrany Karla Kühnla utržilo 2,4 milionu korun. Některé také skončily v muzeích, dva legendární stroje si ponechala i čáslavská základna - více než třicetiletou službu v armádě budou připomínat na betonových podstavcích.