Zprávy | Z archivu rubriky


Česká republika se úspěšně zapojila do mezinárodní pomoci a snaží se stále více pomáhat v zahraničí. Částky, které ročně vydává na projekty v chudších zemích, se postupně zvyšují. ČTK to řekl vedoucí Rozvojového střediska Ústavu mezinárodních vztahů Petr Halaxa. Česko poskytuje pomoc v cizině od roku 1996, od té doby se angažovalo ve 40 státech. V letošním roce do zdravotnických, vzdělávacích či zemědělských projektů v Evropě, Africe i Asii má podle Halaxy putovat zhruba 600 milionů korun. Příští rok by se částka měla zvýšit na 700 milionů. V následujících dvou letech by měla vždy růst o 50 milionů. "Prostředky ale bohužel nenarůstají tak rychle, jak bychom si představovali," řekl Halaxa. Dodal, že česká zahraniční pomoc se nyní soustředí na projekty v osmi zemích. Mezi ně patří Vietnam, Mongolsko, Jemen, Angola, Zambie, Moldavsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko a Černá Hora. Podrobné strategie u jednotlivých států by měly zabránit tomu, aby české prostředky byly využity neúčinně, míní Halaxa. Programy rozvojové pomoci fungují stále ještě i v dalších zemích. Jako úspěšný projekt hodnotí odborníci ze střediska a ministerstva zdravotnictví například terénní ošetřovatelskou a rehabilitační péči nadace Sue Ryderové v Malawi. Tato africká země patří k nejchudším na světě. Česko loni poskytlo na financování léků a dobrovolníků, kteří se starají o pacienty na venkově, 1,75 milionu korun. Letos poputuje do projektu 1,85 milionu, v příštím roce pak 1,75 milionu korun. Tato částka představuje 40 procent rozpočtu projektu, zbytek hradí britská nadace Sue Ryder. Organizátoři projektu vytvořili na venkově, kde není žádná zdravotnická péče, síť dobrovolníků. Nyní je do projektu zapojeno již 450 místních, kteří zprostředkovávají sousedům pomoc. Starají se o to, aby se vesničané vždy dostavili na prohlídku, když zdravotníci s léky dorazí. Loni péči, rehabilitaci a léčiva díky projektu dostalo 6200 lidí. Velké procento venkovanů je totiž po prodělané a neléčené malárii postižených obrnou či epilepsií. Podle Halaxy by česká strana mohla projekt v příštích letech rozšířit. Podle představ by mohli do Malawi zhruba na rok vycestovat čeští zdravotničtí dobrovolníci. Důraz by měl být kladen i na prevenci. Patří mezi ni například používání moskytiér proti hmyzu, který malárii přenáší.

Policejní prezident Jiří Kolář ve středu rezignoval na svou funkci. Ministr vnitra František Bublan ČTK řekl, že Kolářovu rezignaci přijal. Ministr zároveň odvolal z funkce ředitele policejní protikorupční služby Jiřího Pálku a jeho náměstka Josefa Bečváře. Mimo službu bylo postaveno dalších deset policistů.

Hlavním důvodem odstoupení policejního prezidenta bylo to, že jeho působení zpochybnil premiér Jiří Paroubek. Kolář to řekl na tiskové konferenci. Premiér po útěku zadrženého podnikatele Radovana Krejčíře prohlásil, že Kolář by měl uvažovat o vyvození osobní odpovědnosti. Po Kolářově rezignaci uvedl, že si jeho rozhodnutí váží. "Hlavním důvodem mé rezignace nebyla jen záležitost profesního selhání policistů při sobotní domovní prohlídce. Zásadní bylo zpochybnění mé role ze strany premiéra. Když jakýkoli ústavní činitel zpochybní mou funkci, musím učinit nějaké kroky," uvedl odstupující policejní prezident. Doplnil, že na jeho odchodu se podepsaly také osobní důvody. "Kdyby pan premiér nezpochybnil mé setrvání, zůstal bych. Jinak bych totiž vytvořil precedens a panu ministrovi by zůstal sklad policejních prezidentů," dodal Kolář. Svou funkci bude zastávat až do 15. srpna.

"Odchod policejního prezidenta považuji za logické vyústění dlouhodobě špatné situace v Policii ČR, za kterou nese policejní prezident odpovědnost," reagoval na Kolářovu rezignaci stínový ministr vnitra ODS Ivan Langer. Domnívá se, že za poslední selhání nesou odpovědnost rovněž Kolářův náměstek Jaroslav Macháně a ředitel protikorupční služby Jiří Pálka. Pálka a jeho náměstek Josef Bečvář byli ve středu z funkce odvoláni.

Poslanecká sněmovna ve středu rozhodla o zavedení bodového systému trestání dopravních přestupků řidičů. Vládní návrh počítá s tím, že každý řidič bude moci získat až 12 trestných bodů. Po jejich vyčerpání přijde na rok o řidičský průkaz a bude muset znovu do autoškoly. Předloha reaguje na hrozivý stav na českých silnicích, kde každý rok přijde o život na 1300 lidí. Vláda chce počet těchto úmrtí snížit do roku 2010 na polovinu. Bodový systém by měl začít platit od poloviny příštího roku. Poslanci současně přijali i řadu dalších změn, které se dotknou účastníků silničního provozu. Jde například o povinnost celoročního svícení, povinné používání autosedaček pro děti a povinné přilby pro cyklisty mladší 18 let. Více pravomocí bude mít i policie. Dozor nad silničním provozem bude rozšířen i o městskou policii, která bude moci zastavovat vozidla a měřit rychlost. Dopravní policie také dostala zpět právo odejmout řidiči řidičský průkaz. Novinkou je i to, že vlastník auta bude muset oznámit, kdo řídil jeho vůz v případě, že jím byl spáchán dopravní přestupek. Po dálnici bude také povolen jen pohyb motorových vozidel, jejichž konstrukční rychlost není nižší než 80 kilometrů za hodinu a řidiči v kolonách na dálnicích a silnicích první třídy budou muset ponechat mezi sebou jeden jízdní pruh široký nejméně tři metry pro průjezd vozidel s právem přednostní jízdy. Na dálnici, rozhodli poslanci, bude platit také zákaz předjíždění pro nákladní automobily. Motoristé mají být v rámci bodového systému také více motivováni k dodržování pravidel a ohleduplné jízdě. Pokud řidič po dobu jednoho roku neučiní žádný přestupek, tak se mu odečtou z registru dva body, pokud to vydrží dva roky, tak se mu odečtou čtyři body. Když bude bezúhonný tři roky, odečtou se mu všechny body zaznamenané v registru. To je podle ministra dopravy Milana Šimonovského jasná odpověď na obavy, že kvůli systému za chvíli nebude v zemi skoro žádný držitel řidičského průkazu.