Zprávy | Z archivu rubriky


Ukázkou obléhání pevnosti Špilberk švédskými vojsky a pochodem dobových historických jednotek centrem města vrcholí v jihomoravské metropoli letošní program Dne Brna. Oslavy se konají od pátku u příležitosti 360. výročí vítězství Brňanů nad švédskými vojsky v době takzvané třicetileté války. Seriálem kulturních a společenských akcí bude město žít do večera, kdy oslavy ukončí ohňostroj na Zelném trhu. Záměrem městských oslav je podle Evy Pánkové z Brněnského informačního centra představit přitažlivou a prázdninově odpočinkovou formou historickou událost turistům i obyvatelům města. Atmosféru jubilejních oslav navozuje také dobový řemeslný trh v Radniční ulici. K vidění však toho bude až do večera více. Brzy odpoledne mohou diváci například přihlížet svolání vojsk u Staré radnice, kde mají vojáci rozloženy své polní ležení. Propojením historie a současnosti pak bude skutečná svatba na Špilberku za účasti vojska, včetně svatebního průvodu s kočárem. Tečku za oslavami udělá v neděli dopoledne biskup Vojtěch Cikrle. V katedrále sv. Petra a Pavla chce sloužit mši za všechny, kteří kdykoli v historii při obraně Brna zahynuli. Brno Švédové obléhali čtyři měsíce, snahu o dobytí ale v srpnu 1645 vzdali. Boj se Švédy spadá do poslední fáze třicetileté války. Několika tisícům seveřanů tehdy čelilo pouhých 1500 Brňanů a císařských vojáků. Odolali především díky taktice rakousko-uherského důstojníka Raduita de Suchese a jezuitského kněze Martina Středy, organizátora studentské vojenské jednotky a duchovní opory Brňanů.

Nově vzniklá Romská demokratická sociální strana (RDSS) chce kandidovat ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2006. Nová strana se chce zaměřit především na řešení bytových problémů romských rodin, snížení romské nezaměstnanosti a ochranu Romů před rasovými útoky. RDSS by se také ráda podílela na koordinaci vládní pomoci Romům, řekl ČTK předseda strany Miroslav Tancoš na zasedání ústředního výboru RDSS. Strana, která byla zaregistrována 22. března, má podle Tancoše zatím asi 900 členů a působí ve všech krajích. Vedení RDSS doufá, že se mu podaří najít společnou řeč s ostatními romskými stranami a sdruženími. "Nemusíme dělat koalice, ale musíme spolupracovat," řekl Tancoš. Státní úředníci podle něj často neví, se kterým romským předákem jednat a stěžují si, že se Romové mezi sebou nedohodnou. Výzvu ke spolupráci si poslechl také předseda Romské občanské iniciativy Miroslav Karika, který byl hostem zasedání. Tancoš informoval také o jednání s předsedou další romské strany Parlament Romů. V minulých parlamentních volbách kandidovala z romských stran pouze Romská občanská iniciativa. Získala něco přes 500 hlasů. Za nejpalčivější problém romské komunity považují představitelé RDSS hromadné vystěhovávání Romů z bytů a ubytoven a vysokou nezaměstnanost. Řešením by podle Tancoše byla výstavba levných sociálních bytů, kterou by zajišťovali sami Romové prostřednictvím svých firem.

Českou politiku čeká žhavý týden, o němž někteří komentátoři hovoří také jako o prologu k závěrečné etapě předvolebního boje, která vyvrcholí v polovině příštího roku parlamentními volbami. V úterý přeruší poslanci po více než šesti týdnech prázdniny a sejdou se na mimořádné schůzi dolní komory. O den později skončí volno i vládě, která se sejde po třítýdenní přestávce. Na programu sněmovní schůze, která by mohla trvat až do pátku, má být přes 30 nových zákonů. Více než třetinu z nich tvoří předlohy, které zamítl nebo vrátil s pozměňovacími návrhy Senát. Zbytek jsou první čtení vládních návrhů nových zákonů. Mezi vrácené a zamítnuté předlohy patří mimo jiné bodový systém trestání neukázněných řidičů, protikuřácký zákon a spor o to, zda bránit krajům v privatizaci nemocnic. V prvním čtení má sněmovna projednat například návrhy zákonů o jednostranném zvyšování nájemného z bytu, o střetu zájmů a o životním a existenčním minimu. Na programu bude i návrh daňových úlev a zákon, který umožňuje vybírat mýtné na dálnicích. V prvním čtení sněmovna - až na výjimečné případy - zákony neschvaluje. Rozhoduje o tom, zda je přikáže k posouzení svým výborům, nebo je zamítne, případně vrátí autorům - v tomto případě vládě - k přepracování Očekává se ale, že oproti původním záměrům se na pořad mohou dostat i aktuální politická témata, hlavně červencový zásah policie proti účastníkům technoparty CzechTek 2005 na Tachovsku. Ze zásahu se v první polovině srpna stalo ústřední politické téma, které rozštěpilo politiky i veřejnost. Schůze by mohla naznačit, nakolik reálné jsou úvahy kritiků zásahu, kteří volají po ustavení parlamentní vyšetřovací komise. Zásah by měl patřit i mezi témata čtvrtečních parlamentních interpelací premiéra Jiřího Paroubka a ministrů. Navíc nelze vyloučit ani to, že debata o zásahu bude samostatným bodem sněmovního jednání.

Naleštěné volhy, osobní auta GAZ, ale i vojenská terénní auta stejné značky zaplnily část centrálního náměstí v Olomouci. Dostaveníčko si na něm dali milovníci vozů ruské automobilky, kteří představili přes pět desítek automobilů. V Olomouci se setkání členů klubu GAZ České republiky konalo vůbec poprvé. "Začalo to vojenskou motorkou ze druhé světové války a teď mám terénní auto GAZ 67 z roku 1943. Určitě nezůstane jen při tom. Jak si něco koupíte, láká vás to dál," popsal svůj koníček Zdeněk Hlavatý ze Zábřehu na Šumpersku. Na náměstí zodpovídal dotazy zvědavců v uniformě sovětského důstojníka z druhé světové války. Ke koníčku přivedl i svého syna a někdy s nimi údajně na setkání vyrazí i manželka. "Auto má svou historii, určitě zažilo své. Myslím, že se k nám za války dostalo z Ruska. Je to svým způsobem unikát, protože těchto vozů bylo v letech 1943 až 1945 vyrobeno jen asi 2500," pochlubil se jeho majitel. Podle pořadatele akce Václava Havlíka se nadšenci pro vozy značky GAZ dělí na "leštiče" a "teréňáky". "Leštiči vlastní osobní auta. Mají je hlavně pro potěšení, leští je a vyrážejí s nimi na výlety. Teréňáci se svými čtyřkolkami stráví hodně času na jízdách v terénu," popsal rozdíly Havlík. Připustil, že auta sovětské výroby vzbuzují u některých lidí i negativní reakce, neboť si je spojují s komunistickým režimem. "My to bereme jako část historie. Zajímají nás auta z technického hlediska. Jsou to velké a pohodlné vozy," uvedl Havlík.