Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Havel podpořil v pátek rozhodný americký postoj v boji proti terorismu, jak jej více než týden po teroristických útocích na New York a Washington vyjádřil v noci na pátek středoevropského času americký prezident George Bush. Podporu mu vyjádřili rovněž zástupci českých parlamentních stran, výhrady k případnému vojenskému útoku měli jen komunisté. "Já se domnívám, že je třeba opravdu velmi rázná odpověď na ty teroristické útoky, které nemají obdoby," řekl Havel a zdůraznil, že to není válka s nějakým konkrétním státem, národem nebo náboženstvím. "Je to opravdu válka s teroristy," dodal.

Stínový ministr zahraničí za ODS Jan Zahradil vidí v Bushově vystoupení důkaz, že akci proti teroristům hodlají USA velmi dobře promyslet a že stojí o co nejširší celosvětovou koalici protiteroristických sil. Čtyřkoaliční senátor Josef Zieleniec ocenil, že Bush deklaroval závazek a odhodlání USA střetnout se se světovým terorismem. Předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) si dovede představit, že terorista a hlavní podezřelý Usáma bin Ládin stane před soudem.

Šéf KSČM Miroslav Grebeníček by si přál, aby na terorismus nereagoval Bush silovými prostředky. "Přeji si, aby skutečně za terorismus následoval trest, ale před nezávislým soudem," řekl. Podle Bushe použijí USA všechny prostředky, včetně "každé nutné válečné zbraně,", konkrétní akci neohlásil.

Ministr obrany Jaroslav Tvrdík zatím nemá informace o tom, že by Spojené státy chystaly v těchto chvílích odvetný útok na Afghánistán. "Všechny naše zdroje ukazují, že se bude jednat spíš o dlouhodobější opatření, že se USA budou v první řadě snažit důsledně došetřit útok, vytvořit mezinárodní koalici a přesvědčit islámské státy, že to není namířeno proti nim, ale proti teroristům," řekl. Podle náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého zůstává česká armáda na stejném stupni pohotovosti, poněkud se zvýšila pohotovost jednotek protivzdušné obrany.

Po pátečním jednání meziresortního krizového štábu řekl Tvrdík, že v současnosti jsou proti teroristickým útokům podobným těm, které se staly minulý týden v USA, chráněna všechna "krizová místa" v Česku. Krizový štáb rozhodl o obnovení všech civilních letů nad republikou. Rozmístění jednotek vybavených raketami země-vzduch zřejmě v blízkosti strategických objektů, jakými jsou například jaderné elektrárny, nechtěl náčelník generálního štábu Jiří Šedivý komentovat. Řekl jen, že stíhací letouny jsou schopny zasáhnout do několika minut.

Ochranu strategických objektů zpřísňuje i policie. Podle náměstka ministra vnitra Petra Ibla jsou některá opatření konstantní, některá se dělají tak, aby z pohledu bezpečnosti byla kvalitnější. Policejní prezident Jiří Kolář upozornil, že české jaderné elektrárny zajišťují speciální policejní útvary, které monitorují podezřelá vozidla i osoby. Šedivý informoval, že u běžných vojenských útvarů se zpřísněná opatření zmírňují, vojáci musejí být nyní dostupní místo do 120 minut až za 360 minut. Jednotky, u nichž se nepředpokládalo jejich využití v první fázi, musejí být připraveny do šesti namísto do dvou hodin. Tvrdík rovněž informoval, že USA nebudou žádat NATO o vojenskou pomoc při odvetném útoku na Afghánistán.

Česká policie je připravena na eventuální vlnu běženců, kteří kvůli obavám z odvety za útoky na USA houfně opouštějí Afghánistán. Žádný zvýšený pohyb uprchlíků ale zatím na hranicích nezaznamenala. Novinářům to ve čtvrtek řekl policejní prezident Jiří Kolář. Ministr vnitra Stanislav Gross k tomu podotkl, že na "migrační vlnu musí být připravena celá Evropa". Premiér Miloš Zeman nicméně v dalších dnech žádný dramatický příliv uprchlíků z Afghánistánu neočekává. Na tiskové konferenci v Ostravě prohlásil, že Česká republika je i nadále připravena přijímat uprchlíky z politických důvodů. U ekonomické emigrace se vláda naopak snaží o zpřísnění podmínek. "Když žádáte například o politický azyl, tak máte požádat v nejbližší bezpečné zemi," řekl Zeman s tím, že Česko je od Afghánistánu poměrně daleko. Přesto Zeman připustil, že v českých utečeneckých táborech žije řada afghánských občanů.

Kvůli dramatické mezinárodní situaci přijala policie a ministerstvo vnitra již v uplynulých dnech řadu bezpečnostních opatření. Tato opatření se vztahují i na hraniční přechody, zelenou hranici a letiště, uvedl Kolář. Podle něj jde nyní především o to zajistit dostatečnou kapacitu azylových zařízení. Ministr vnitra Stanislav Gross v této souvislosti prohlásil, že Poslanecká sněmovna aktuálně zařadila na tento týden do programu jednání návrh novely zákona o azylu. Gross věří, že jej poslanci schválí. Vládní předloha mimo jiné upravuje možnosti odvolání uprchlíků proti verdiktu, který azyl zamítá. Na rozdíl od současné praxe předpokládá, že by rozhodnutí zkoumal soud.

V celkem 11 českých azylových zařízeních v různých krajích nyní pobývá 53 dospělých Afghánců, kteří žádají v ČR o azyl; celkem je jich asi 120. Od roku 1990 do 31. srpna 2001 získalo v ČR azyl celkem 2100 lidí. Nejvíce - 474 azylantů - pochází z Rumunska; druhou největší skupinu azylantů tvoří 215 běženců z Afghánistánu a třetí 175 uprchlíků z bývalého Sovětského svazu. Počet asijských žadatelů o azyl v ČR se ale stále zvyšuje.

Ztrátu zhruba 30 miliónů korun zaznamenaly v minulém týdnu ČSA kvůli přerušení leteckého provozu po teroristických útocích v USA. V rozhovoru pro ČTK to uvedl prezident společnosti Miroslav Kůla. Přibližně 3,5 miliónu korun si vyžádaly náklady na ubytování a občerstvení cestujících, kteří zůstali na letištích a nemohli odletět na lince mezi Prahou a New Yorkem. V částce je také přerušení letu a návrat jedné linky do Prahy. Zbylou část představují ušlé výnosy, o které firma přišla za dobu zákazu létat do USA od úterý do pátku.

Pokles výnosů o zhruba deset procent, tedy o stovky miliónů Kč, očekávají v nejbližších měsících České aerolinie v souvislosti se situací v letecké dopravě po nedávných teroristických útocích v USA. Počet přepravených cestujících za celý letošní rok by však měl vzrůst o 15 procent z loňských 2,46 miliónu lidí. Problémy letecké dopravy podle Kůly začaly již před událostmi v USA. V té době však situace ČSA byla lepší než u většiny ostatních aerolinií. Zatímco letecká doprava v Evropě letos rostla o pět procent, ČSA zaznamenaly na evropských linkách 25procentní nárůst. Celosvětově byl růst okolo jednoho procenta a ČSA rostly o 11 procent. "To nás, myslím, opravňuje k vyššímu optimismu," uvedl.

ČSA plánují v příštím roce rozšířit park čítající 30 letounů o dva Boeingy 737 a jeden turbovrtulový ATR. Kůla znovu potvrdil dřívější vyjádření ČSA, že společnost neplánuje zvyšování cen letenek.

Po více než týdnu od teroristického útoku na New York a Washigton se pozornost české politické a diplomatické scény, stejně jako celého světa, soustředí více na území údajného úkrytu strůjců katastrofy v Afghánistánu, než na místo neštěstí. Ministerstvo zahraničí omezilo horké linky pro hledání lidí, kteří se od minulého úterka neozvali ze Spojených států do vlasti. Důrazně naopak žádá, aby se mu ozývali lidé žijící v Afghánistánu a Pákistánu. Tyto země by totiž měli opustit.

Spekulace o tom, že se teroristé pokusili získat v Česku biologické zbraně, vyvrátili ve středu šéfové tajných služeb na neveřejném jednání sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost s ministrem obrany Jaroslavem Tvrdíkem. Nepotvrdilo se ani to, že by organizace napojené na teroristy obchodovaly s českými výrobky. "Neexistují žádné důvody domnívat se, že by některé teroristické organizace získaly nebo se pokoušely získat některé biologické materiály využitelné pro válečné nebo teroristické účely. A může se prakticky stoprocentně vyloučit, že by byly získány z nějakých armádních zařízení," řekl předseda výboru Petr Nečas.

Informace o tom, že mezinárodní teroristé mohli v Česku získat smrtelné jedy vhodné pro výrobu biologických zbraní, se poprvé objevily na konci minulého týdne. Odborník na islámský terorismus Simon Reeve napsal v nedělním vydání britského deníku The Mail on Sunday, že členové teroristické organizace Al-Kajdá Usámy bin Ládina operující z Albánie si v nejmenované laboratoři v ČR obstarali botulotoxin a antrax./

Ministr obrany Tvrdík soudí, že obchodní embargo na některé země, jež mohou čelit podezření z podpory terorismu, by mohlo stát Česko miliardy korun. V rozhovoru s novináři označil za pravděpodobné, že stát může přijít řádově o miliardy korun, bude-li embargo vyhlášeno na obchod se státy obviněnými z podpory terorismu a s firmami, které mohou být z mezinárodního hlediska problémové. Mezi země, které jsou dlouhodobě řazeny mezi státy podporující terorismus, patří Afghánistán, Irák, Írán, Libye, Súdán a Sýrie. Tyto státy udržovaly čilé obchodní styky s komunistickým režimem bývalého Československa. Pro většinu z nich ale platí, že obchod se současnou ČR je minimální. Obchodu brání mezinárodní embargo (v případě Afghánistánu), mnohé patří k největším dlužníkům ČR, například Sýrie, Súdán, Irák a Libye.

Z USA se dosud svým příbuzným a známým po teroristickém útoku z minulého týdne neozvalo 58 lidí. Ministerstvo zahraničí, které zřídilo pro jejich hledání zvláštní linky, však předpokládá, že dvě třetiny z postrádaných žijí mimo teroristy napadená města New York a Washington. Protože poslední tři noci nikdo tyto linky nevyužil, budou od středy fungovat pouze od 08:00 do 20:00.

Z Prahy odletěl ve středu do USA jediný spoj. Letadlo Českých aerolinií na newyorské letiště JFK odstartovalo s 20minutovým zpožděním, které zavinilo čekání na povolení ke startu. Letadla ČSA nelétají v posledních dnech zcela zaplněná a podle mluvčího společnoszi se na palubu dostanou i cestující, kteří mají letenky na některý dřívější let po uzavření vzdušného prostoru USA.

Policie předpokládá, že během dvou týdnů by do České republiky mohla dorazit vlna uprchlíků, kteří nyní kvůli hrozící odvetě za teroristické útoky na USA opouštějí Afghánistán. Ve středečním pořadu české redakce rozhlasové stanice BBC to prohlásil policejní prezident Jiří Kolář. Uvedl, že policie se na příliv běženců chystá a bude schopna případný nápor zvládnout. "Udělali jsme kroky k tomu, aby se kapacita azylových zařízeních uvolnila," řekl. Všechna azylová střediska jsou nyní zaplněna asi z 80 procent, dodal. Azylový režim totiž umožňuje žadatelům pobývat i mimo zařízení, která jsou určena především lidem bez jakýchkoliv prostředků a zázemí. Policejní ředitel předpokládá, že narychlo se také mohou zprovoznit další zařízení, která měla začít fungovat až příští rok. Tím by se mohl počet míst v azylových centrech zvýšit asi o jeden tisíc, upřesnil.

Afghánci figurují na šestém až sedmém místě v pořadí příslušníků národností, kteří nejčastěji nelegálně překračují české hranice, řekl Kolář. Značný počet je také afghánských žadatelů o azyl. V azylových zařízeních nyní pobývá 53 dospělých Afghánců, kteří žádají v ČR o azyl; celkem je jich asi 120.

V České republice žijí trvale asi tři stovky Afghánců. Podle předsedy Česko-afghánské kulturní společnosti Jiřího Bečky přijela většina z nich do někdejšího Československa studovat, mnozí si zde pak založili rodiny a natrvalo se usadili. Členové společnosti odsuzují praktiky vládnoucího militantního hnutí Talibán, uvedl Bečka. Talibán odmítá vydat teroristu Usámu bin Ládina, podezřelého z teroristických útoků proti USA, a Afghánistán kvůli tomu stojí na pokraji války. V této souvislosti ministerstvo zahraničí opět vyzvalo české občany, aby opustili Afghánistán i část Pákistánu. V Pákistánu zatím zůstávají čeští diplomaté, jeden v Karáčí a dva v Islámábádu. Ve složité situaci pomáhají opustit zemi i občanům Slovenska.