Zprávy | Z archivu rubriky


Sborovým zpěvem s rukama nad hlavou zahájili svůj kongres mladí členové Armády spásy z celé Evropy. Na pražské Výstaviště se jich sjelo celkem 850. Kongres, na kterém promluví i hlava světové Armády spásy John Larsson, vyvrcholí v sobotu večer veřejným koncertem. Na Výstavišti zazpívá velký gospelový sbor, ale budou zde hrát i hip-hopové a taneční kapely. Účastníci stráví dny v Praze diskusemi o biblických tématech, ale i otázkách týkajících se každodenních životů mladých křesťanů. "Počet mladých lidí, kteří mají o Armádu spásy zájem stále roste, a ti, co jsou zde, tvoří jen zlomek všech mladých členů v Evropě," řekl John Larsson. Podle něj mladé lidi na práci v Armádě spásy přitahuje zejména možnost sloužit své komunitě. Podobně odpovídali i dotazovaní mladí účastníci. Většina z nich pochází z rodin, kde Armádě spásy sloužili již generace jejich předků. Další pocházejí z křesťanských rodin a Armádu spásy si podle svých slov zvolili jako zábavnější variantu tradičních protestantských církví. Po pádu komunistických režimů se Armáda spásy začala šířit i v zemích východní Evropy. Z bývalých zemí sovětského svazu přijelo podle české tajemnice Armády spásy Petry Vopelákové celkem šedesát účastníků. Další přijeli z Rumunska či Maďarska. Z Česka se srazu vedle organizátorů účastní asi 30 mladých lidí. V České republice je Armáda spásy oficiálně zapsána jako občanské sdružení, ale jen pro to, že začátkem devadesátých let neměla dostatečný počet členů pro zapsání jako církev, informovala Vopeláková. Na jejím zapsání mezi církve se ale podle ní pracuje. Armáda spásy má v České republice 340 zaměstnanců a 150 členů. Spravuje celkem 28 zařízení v devíti městech, hlavně azylová zařízení pro lidi bez domova. Na světě má celkem asi 2,5 milionu členů.

Policie zřídila zvláštní tým, který má vyšetřit postup policistů proti technoparty CzechTek. Žádá proto veřejnost o poskytnutí videozáznamů, které by pomohly usvědčit konkrétní policisty z případné brutality. Podle mluvčí policejního prezidia Blanky Kosinové zřídil zvláštní tým složený se specialistů policejních kontrolních útvarů náměstek policejního prezidenta Vladislav Husák. "Vedoucí tohoto týmu žádá veřejnost, ale i média o poskytnutí zejména průkazných dokumentů, videozáznamů, fotografií apod., které mohou přispět k objasnění celé situace," uvádí se v oficiálním prohlášení. "Zatím jsme žádné nahrávky neobdrželi, řekla ve čtvrtek Kosinová, která o ně veřejnost požádala už ve středu. Reagovala tak na záběry zveřejněné v televizním zpravodajství. Byli na nich policisté surově bijící a kopající účastníky technoparty, kteří nekladli žádný odpor. S žádostí o pomoc se policie podle Kosinové obrátila na vládního zmocněnce pro lidská práva Svatopluka Karáska, senátory Jaromíra Štětinu a Martina Mejstříka a aktivistu Stanislava Pence. Senátor Jaromír Štětina a někteří účastníci party však záběry poskytnout nechtějí. "Nevěřím tomu, že je policie schopna tuto záležitost objektivně vyřešit," řekl Štětina. Mejstřík řekl, že si takovou spolupráci dovede jen velmi těžko představit. Penc popřel, že ho policie kontaktovala. "Nevěříme současnému vedení policie," řekl Penc. Inspekce má podle něj již nyní dost materiálů z veřejně dostupných zdrojů, aby mohla zahájit vyšetřování. Štětina by svědectví technařů a majitelů poničených pozemků poskytl jedině nezávislé vyšetřovací komisi, a to s jejich výslovným souhlasem. Kosinová na jeho vyjádření reagovala s tím, že pokud senátor nevěří policii, může svědectví předat státnímu zástupci. Daniela Matějková, která na CzechTeku natáčela dokument, řekla, že by pořízenou nahrávku ráda poskytla, ne však policistům. "Jsem ochotna záběry poskytnout, kloním se ale k tomu, aby je jako první měla v ruce nezávislá komise," řekla Matějková. Policie by podle ní mohla záběry použít na "překroucení" skutečnosti a na podporu svých argumentů. Podle Štětiny by měla být komise složena ze členů obou komor Parlamentu a měli by v ní zasednout také "veřejně známé a ctěné osobnosti a zástupci veřejnosti".

Senát odmítl novelu církevního zákona. Znamená to, že o ní zřejmě v druhé polovině srpna bude znovu hlasovat sněmovna. Některé církve tvrdí, že novela je neústavní a jednání ukázalo, že řada senátorů jim dává za pravdu. Ministr financí Bohuslav Sobotka to odmítl. Jádrem sporu je otázka, zda norma omezuje náboženskou svobodu, zda se dotýká práva církví zřizovat podle vlastních norem duchovní i jiné instituce, třeba charity nebo školy a zdravotnická zařízení. Novelu, která má upravit evidenci charit a diakonií, sněmovna v červnu schválila hlasy sociálních demokratů a komunistů. ČSSD a KSČM mají v dolní komoře pohodlnou většinu. Lze tedy předpokládat, že tam při opakovaném projednávání zřejmě dají dohromady 101 hlasů nutných pro přehlasování senátního veta. Ve sněmovně novelu obhajoval bývalý ministr kultury Pavel Dostál. Prohlásil tehdy, že předloha náboženské svobody nekrátí. Registrovaných církví v ČR je podle něj 26. "Je tam konflikt hlavně s katolickou církví, od samého počátku," uvedl. Novela podle něj pouze říká, že církve "musí jednat podle právního řádu České republiky" a zřizování církevních právnických osob se musí dít podle tohoto řádu. Sněmovnou schválený text v Senátu kritizoval například Zdeněk Bárta. Soudí, že jde o protiústavní předpis, který omezuje práva církví. Lidovecký senátor Jiří Stodůlka míní, že novela zasahuje právo církví zřizovat své instituce nezávisle na státních orgánech. Podle něj umožňuje ministerstvu kultury zrušit evidenci církevní právnické osoby. "Jeho případná tendenční rozhodnutí mohou mít až likvidační charakter," uvedl. Předlohu naopak v rozpravě podpořil šéf klubu ODS Tomáš Julínek. Minulý týden spolu v horní komoře o novele hovořili předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) a kardinál Miloslav Vlk. "Nepřišel jsem lobbovat, ale představit náš názor, říci naše výhrady. Nám nejde o privilegia, ale o to, co vidíme jako spravedlnost odpovídající právnímu řádu," řekl po schůzce Vlk. V Senátu pro zamítnutí hlasovalo 39 ze 70 přítomných. Zamítnutí podpořili jednotně lidovci, ale například i většina přítomných členů Klubu otevřené demokracie a někteří senátoři ODS.

Celkem 120 kapel a zpěváků vystoupí na festivalu Sázavafest, který začne ve čtvrtek v areálu Ostrov v Sázavě na Kutnohorsku a potrvá do neděle. Účinkující se představí na šesti festivalových scénách, uvedli organizátoři na své internetové stránce www.sazavafest.cz. Mezi největší lákadla přehlídky budou patřit vystoupení kapel J.A.R., Chinaski, Wohnout nebo Mig 21, představí se také vítězové soutěže Česko hledá SuperStar Aneta Langerová a Vlastimil Horváth i finalisté Petr Bende a Gabriela Al Dhábba. Ze zahraničí přijedou londýnská skupina Bushcraft, americká černošská kapela Lord Bishop a francouzská reggae skupina Papa Style & Baldas. Na kytarové scéně vystoupí "matadoři" jako -123 min. i mladší kapely, například Gaia Mesiah nebo The Radiostars, kterou tvoří členové skupin Roe-deer, Lety mimo a Tři sestry. Na dalším pódiu vystoupí kapely Fast Food a The Chancers, ska-punkoví 2 v 1, Nana Zorin a slovenská Ska Pra Šupina. Na Sázavafestu se po letech vrátí na festivalová pódia skupina Burma Jones. Na programu přehlídky bude kromě hudby také divadlo, film i autorská čtení sázavského rodáka a patriota Michala Viewegha. Festivalová dramaturgie připomene i letošní sté výročí narození rodáka ze Sázavy, herce Jiřího Voskovce. Pražští návštěvníci budou mít možnost po všechny čtyři festivalové dny využít posílené autobusové linky 382, která do Sázavy jezdí ze stanice metra Skalka.

Za loňskou technoparty, která se konala na nepronajatých pozemcích u Boněnova na Tachovsku, zatím nebyl nikdo odsouzen. Policie obvinila v souvislosti s akcí jediného člověka, šestatřicetiletého Romana Vainera. Je stíhán za poškozování cizí věci a jeho soud začne v polovině září, řekl předseda tachovského soudu Jan Kříž. Premiér Jiří Paroubek ale v tiskové zprávě uvedl, že organizátoři loňské technoparty už byli odsouzeni.

Paroubek poslal médiím zprávu popisující jeho středeční návštěvu na louce v Mlýnci na Tachovsku, kde se technoparty konala letos. Mimo jiné zde vyjmenoval škody, které vzniknou městu Přimda a soukromému zemědělci, jenž na části louky v Mlýnci hospodaří. Tyto škody by podle premiéra měli organizátoři technoparty zaplatit, bylo by to solidní. "Připomínám, že organizátoři loňské technoparty byli před pár dny odsouzeni k úhradě škod ve výši 750.000 korun. To, jestli ovšem své peníze poškození někdy uvidí, je velmi nejisté," uvedl premiér.

Přitom soud s jediným obžalovaným z loňského CzechTeku ještě ani nezačal. "To jednání je nařízeno na 14. září a ve spise je skutečně uvedena škoda asi 750.000 korun," uvedl Kříž. Sám neví, že by se nějaký proces v souvislosti s loňskou technoparty konal. Teoreticky by se mohl konat občanskoprávní spor. Ten by ale nerozhodl o náhradě škody dříve, než soud v trestním řízení rozhodne, zda je obžalovaný muž skutečně vinen, vysvětlil soudce. V souvislosti s letošní akcí policie zatím obvinila osm lidí, většinou z útoku na veřejného činitele. Proti neznámým osobám se vede šetření pro podezření z obecného ohrožení, protože v jednu chvíli jelo po dálnici u Mlýnce v protisměru asi 20 aut. Západočeská policie zatím přijala podle mluvčí Jolany Číhové jednu stížnost na postup policie. Stížností se bude zabývat příslušné oddělení kontroly a stížností krajské policejní správy.

Prezident Václav Klaus jmenuje v pátek Vlastu Formánkovou ústavní soudkyní. Její nominaci ve čtvrtek schválil Senát. "Prezident je přesvědčen, že Ústavní soud tak získá významnou posilu pro své fungování," sdělil mluvčí Hradu Petr Hájek. Klausově kandidátce dalo hlas 43 ze 76 senátorů. Kritici Formánkové mimo jiné vyčítají, že před 25 lety odsoudila vedoucího jedné z plzeňských restaurací za jeho protikomunistické vystoupení. Nynější soudkyně plzeňského krajského soudu Formánková uvedla, že rozsudek nad hostinským byla chyba. V patnáctičlenném Ústavním soudu jsou nyní dvě místa neobsazena. Klaus se svými kandidáty v horní komoře už několikrát narazil. Naposledy senátoři zamítli nominaci státní zástupkyně Jaroslavy Novotné kvůli jejímu dvanáctiletému členství v KSČ. "Prezident je samozřejmě rád, že Senát schválil jeho dalšího kandidáta. Jeho primárním cílem je naplnit Ústavní soud," řekl šéf legislativního odboru Hradu Jan Bárta.

Některé ze senátorů ale Formánková nepřesvědčila a nešlo jen o případ s vedoucím restaurace. Například Martin Mejstřík (za Cestu změny) jí vyčetl, že v roce 1996 podporovala senátního kandidáta ODS Bohumila Kulhánka. Byla to podpora osobní, nikoli politická, odpověděla Formánková. Dodala, že nikdy v žádné straně nebyla. Zastal se jí naopak například Karel Schwarzenberg (ODA), který uvedl, že i soudce má právo na politický názor. K odsouzení hostinského poznamenal, že každý mladý člověk se může mýlit. Důležité je pro něj to, jak se Formánková chovala ve zralejším věku, a to, jaké má odborné znalosti.

Při CzechTeku v roce 2002 ve Višňové na Frýdlantsku se starostka Marie Matušková domlouvala s fanoušky technohudby po dobrém. CzechTek jí sice vadil, chtěla však ochránit jeho účastníky a hlavně obyvatele vesnice. "I policisté byli na technaře vlídní a podařilo se nám omezit problémy s pořádkem i s hygienou," řekla Matušková. Zákrok zásahových jednotek proti CzechTeku 2005 v Mlýnci na Tachovsku považuje za zbytečný a brutální. Pořadatelé demonstrací proti rozehnání účastníků letošního CzechTeku Matuškovou pozvali na středu na pražskou Letnou, poněvadž si pamatují na vzájemně dobré vztahy z doby před třemi lety. "Nejela tam ale a odpověděla jsem, že bych se jich stejně nezastávala bezvýhradně. Chyby byly v Mlýnci totiž na obou stranách," prohlásila Matušková. Při CzechTeku 2002, kdy se do Višňové koncem července sjelo zhruba 10.000 lidí, starostka fanouškům techna pomohla k pitné vodě. "Otevřela jsem jim obecní vodovod, Kdybych to neudělala, vypili by vodu lidem ze studen v okolí," upozornila Matušková. Podle ní obrovská technoparty obtěžovala lidi hlukem nejen v domech vzdálených několik set metrů od zvukových aparatur, ale chvěla se i nemocnice ve více než sedm kilometrů vzdáleném Frýdlantu. "Lidem z Višňové jsem rozdávala špunty do uší, proti vibracím však nepomáhaly. Některé obyvatele neustálý hluk deprimoval a raději odjeli," připomněla Matušková. Když se ovšem sloužila trojjazyčná bohoslužba při višňovské pouti, technaři ztlumili svoje reprobedny, aby církevní slavnost nezmařili. Pořadatele CzechTeku 2002 Matušková nakonec přiměla i k úplnému úklidu odpadků. Sesbírali je do igelitových pytlů a po její výzvě se později vrátili a nanosili je do popelářských vozů. Na neděli, kdy technoparty končila, objednala Matušková u Českých drah posílené vlaky. Cestou do Višňové totiž vyznavači techna v přeplněných vozech dělali výtržnosti. Matušková považuje současné období za zlomové pro další osud technoparty v Česku. "Buď technaři svou kulturu obhájí, nebo je čekají velké problémy. Aby ale v očích veřejnosti uspěli, musí se očistit od lidí, jimž nejde o hudbu, ale o výtržnosti a o drogy," konstatovala Matušková. Ani kdyby technaři získali pro svá setkání jakkoliv rozlehlý pozemek, nemají podle Matuškové vyhráno. Nelze ho totiž obklopit zvukotěsnou bublinou. Na současné mediální kampani okolo zákroku proti technoparty v Mlýnci ji překvapilo, s jako komickou rychlostí se ze zločinců, nebezpečných pro své okolí, staly stíhané, bezbranné děti z happeningů. "Takoví tedy vyznavači techna v drtivé většině určitě nejsou," zdůraznila starostka. Hodně ji rovněž zarazilo, jak si mohl v době konání CzechTeku 2005 vzít dovolenou premiér Paroubek. "Bylo přece jasné, že technoparty vyvolá napjatou situaci v celé republice," řekla Matušková.