Zprávy | Z archivu rubriky


Hospodaření státu skončilo v závěru července přebytkem 10,3 miliardy korun. V meziročním srovnání se hospodaření zlepšilo o 59,1 miliardy korun. Jde o nejlepší červencový výsledek za posledních osm let, státní rozpočet vykázal v červenci přebytek poprvé od roku 1999. Celkové příjmy rozpočtu činily 497,2 miliardy korun a výdaje 486,9 miliardy, sdělil mluvčí ministerstva financí Marek Zeman. "Očekávám, že celkový schodek bude v letošním roce nižší než ten, který schválila Poslanecká sněmovna. Zároveň předpokládám, že Česká republika i v letošním roce dodrží parametry konvergenčního programu," uvedl ministr financí Bohuslav Sobotka. Schválený deficit na letošní rok je 83,6 miliardy Kč a ministerstvo financí před nedávnem uvedlo, že by schodek mohl činit kolem 70 miliard Kč. Viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer označil za možný schodek nižší než 50 miliard korun. Ekonomové mají podobný názor a dosavadní výsledky státního hospodaření hodnotí vesměs pozitivně. Vláda za sedm měsíců roku vynaložila na sociální dávky zhruba 194 miliard korun. To je asi o osm miliard korun více než ve stejném období loňského roku a o 18 miliard korun více, než stát dosud vybral na pojistném na sociální zabezpečení. Sociální dávky se zatím vymykají vládnímu plánu, který za celý rok počítá s deficitem jen 10,5 miliardy Kč. Stav důchodového účtu se mírně zlepšil. Zatímco v červnu se nacházel ve schodku 5,3 miliardy korun, v červenci se schodek snížil na zhruba 1,5 miliardy korun. Stát na důchodovém pojistném vybral 144,9 miliardy korun a mezi penzisty rozdělil 146,4 miliardy korun. Za celý rok stát očekává přebytek 15 miliard korun. Na daních a sociálním pojistném do rozpočtu přiteklo 440,2 miliardy korun. Státu v červnu pomohlo zejména placení daní z příjmu firem, na kterém získal přes 56 miliard Kč. Daří se vybírat také spotřební daně, naopak výběr DPH je meziročně stále ovlivněný loňskými výraznými změnami před vstupem do EU. Stát letos odvedl 14,6 miliardy korun do rozpočtu Evropské unie. Územním rozpočtům vláda poslala 71,2 miliardy korun a dalších 21 miliard mířilo do fondů sociálního a zdravotního pojištění. Téměř 15 miliard korun letos stálo placení úroků státních dluhů.

Před sídlem ministerstva vnitra na pražské Letné se v pondělí odpoledne znovu sešli odpůrci sobotního zásahu policie proti účastníkům technoparty CzechTek 2005 v Mlýnci na Tachovsku. Organizátoři odhadli, že přišlo asi pět tisíc převážně mladých lidí, kteří na transparentech obviňovali policii i vládu ze zvůle a nemístné brutality. Skandovali hesla "Gestapo", "Policejní stát" nebo "Demisi". Další protest má být ve středu. U mikrofonu se během hodiny a půl vystřídalo několik řečníků, kteří obviňovali z odpovědnosti za údajně zbytečný a krvavý zákrok premiéra Jiřího Paroubka a ministra vnitra Františka Bublana. Když ale promluvil Vladimír Hučín nebo antikomunistický aktivista Jan Šinágl, organizátoři se od jejich politických projevů distancovali. "Nechceme, aby se to zvrhlo v politickou agitku," řekl jeden z pořadatelů z internetového serveru www.policejnistat.cz. "Zdá se mi, že se na to nabalilo hodně lidí, kteří by z CzechTeku utekli jako první. Měli by tady hrát spíš techno než protestsongy," uvedl jeden z příznivců technohudby. Kromě projevů se o hudební kulisu staral písničkář Zbyněk Horvát, který pravidelně hraje na protivládních demonstracích. Ministr vnitra Bublan ještě před začátkem akce chtěl se zástupci demonstrantů jednat o tom, kde by CzechTek mohl pokračovat a vyslechnout jejich názory. Aktivista Stanislav Penc ale podle mluvčí ministerstva Radky Kovářové dohodnutou schůzku zrušil. Odpůrci policejního zásahu opakovaně vyjádřili obavy, kam až represivní složky státu příště zajdou. Žádali záruky, aby se něco podobného už neopakovalo, vyšetření zásahu a potrestání viníků. Vadí jim, že při srazech komunistů represivní složky jen přihlížejí a při koncertech skinheadů jen "poslouchají za oknem". Také na fotbalová utkání policie vypravuje pro fanoušky speciální vlaky, upozornili řečníci. "Oni prostě nemají rádi lidi, kteří se nedají ovládnout pomocí piva, televize a sociálních dávek," poznamenala jedna aktivistka. Lidé zcela zaplnili prostor před budovou ministerstva a přilehlé okolí. Ulice Nad Štolou, kde vnitro sídlí, byla kvůli shromáždění uzavřena a policisté odtud odkláněli dopravu. Jinak demonstraci jen zpovzdálí sledovali a monitorovali. Přihlíželi, i když někteří účastníci házeli na zdi ministerstva syrová vajíčka nebo k nápisu Ministerstvo vnitra připsali nápis "a brutality". Někteří účastníci zjevně neuposlechli výzev pořadatelů, aby na akci nechodili opilí nebo pod vlivem drog. U budovy ministerstva zavlály transparenty "Dost násilí", "Policie lže a mlátí holky" nebo "Fašisti z vlády", vidět byly i velkoformátové fotografie z potlačení CzechTeku. Křídou napsaná kritická hesla se objevila také na zdech ministerstva. Před 17:00 skončily projevy, lidé se postupně rozcházeli a za aplausu přítomných začala hrát technohudba z přivezené reprobedny.

Demonstrace několika desítek lidí se konala také na hlavním náměstí ve Zlíně, kde se sešlo několik desítek lidí, aby vyjádřili nesouhlas se zásahem policie. Demonstranti rozvinuli u kašny transparenty s hesly "Na Paroubka slzný plyn", "Policejní zvůle znova" nebo "Policie=lži a teror". Shromáždění sledovali strážníci městské policie, proti pokojnému protestu nezasáhli.

Česká republika na jeden rok oficiálně převzala vojenské velení ve střední části Kosova. Kromě dosavadního monitorování situace podél hranice se Srbskem tak budou čeští vojáci v misi KFOR dohlížet také na práci půldruhého tisíce svých kolegů z dalších pěti evropských zemí. "Je to důkaz důvěry našich spojenců v připravenost a schopnosti české armády," prohlásil ministr obrany Karel Kühnl při slavnostním ceremoniálu v hlavním stanu Mnohonárodní brigády Střed na základně Camp Ville. Předání úkolů od finské armády, kterou Češi střídají, přihlížela také řada poslanců, senátorů a představitelů armád několika států.

Česko je první z "nových" členských zemí NATO, jíž bylo na Balkáně svěřeno velení nad kontingenty jiných zemí. Nyní má Praha v jihosrbské provincii kolem 500 vojáků, zdaleka nejvíce ze svých zahraničních misí. Dalším třem zónám velí Francouzi, Němci a Američané. Většina českých vojáků je rozmístěna na základně Šajkovac v severovýchodní části provincie, další pracují na velitelství KFOR v Prištině. Základ sedmého kontingentu tvoří brigáda rychlého nasazení z Chrudimi, která na Balkáně zůstane následující půlrok.

Tisíce zahraničních vojáků z členských států NATO i mimo něj působí v Kosovu od roku 1999. Severoatlantická aliance tehdy zasáhla proti vyhánění místních etnických Albánců srbskými oddíly. Po skončení vojenské operace převzala správu nad provincií OSN, vojenský mandát má na starosti NATO. Česká republika se mírové mise účastní od jejího zahájení. Nejprve do Kosova poslala průzkumnou rotu, svůj kontingent pak postupně rozšiřovala. Od roku 2002 v misi úzce spolupracuje se Slovenskem.

Na ústeckém mostě Edvarda Beneše odhalili představitelé města pamětní desku obětem masakru německých obyvatel z 31. července 1945. Pietní akt, jenž se uskutečnil v 16:30, tedy přesně v hodinu 60. výročí neblahé události, sledovalo na 300 lidí včetně zástupců česko-německých organizací, významných historiků z univerzit obou zemí a českého ministerstva zahraničí. Iniciativu města přivítal šestaosmdesátiletý syn jedné z obětí incidentu. "Žili jsme v Ústí a já musel po válce na nucené práce. Utekl jsem proto do Německa za svobodou, ale moji rodiče nemohli. Smrt otce byla pro mě nesmírným duševním otřesem a trpím stále," řekl muž při projevu před odhalenou pamětní deskou.

Nesouhlas s pietním aktem naopak vyjádřila jednaosmdesátiletá ústecká rodačka Věra Kvízová. "Jsem přímá účastnice událostí na mostě. Národní bezpečnost nechtěla střílet. Ale byl tam muž, který křičel, že mu v koncentračním táboře zahynulo 12 příbuzných a teď že teda zemřou zase Němci. Jsme v Evropě, měli bychom se slušně chovat a ne odhalovat desky a opravovat německé hřbitovy. Nehledě na to, že to stojí peníze," uvedla.

Proti umístění desky na mostě nazvaném po druhém československém prezidentovi protestují i komunisté. Benešovy dekrety se podle nich staly základem poválečného uspořádání v obnovené Československé republice.

Obyvatelé Ústí podle ústeckého primátora Petra Gandaloviče přijímají umístění pamětní desky jako hrdí občané dynamicky se rozvíjejícího se města uprostřed Evropy, jež už od začátku 90. let otevřeně diskutuje o své historii. Odhalení pamětní desky nemá být podle něj soudem nad vypjatou dobou po skončení 2. světové války, ale uctěním nevinných obětí, jež navíc zemřely už v míru.

Někteří ochránci lidských práv zatím nechtějí zásah policie proti účastníkům technoparty CzechTek obšírněji hodnotit. Uvádějí vesměs, že mají pouze zprostředkované informace. Eva Dobrovolná z Amnesty International uvedla, že tato organizace se událostí zabývá. "Amnesty International kritizovala českou policii již dříve za nepřiměřené použití policejní síly. Tento případ zatím vyšetřujeme. Samozřejmě že je dost možné, že bude později uveden v naší zprávě s tím, že bude kritizován," řekla ČTK Dobrovolná.

Advokátu Václavu Vlkovi, jenž často zastupuje ve sporech lidi poškozené zásahem policie, vadí údajná politická objednávka. Poukázal na slova premiéra Jiřího Paroubka, který požadoval co nejráznější postup. "Policie by neměla podléhat tomuto typu politických objednávek," řekl ČTK Vlk. Odpovědní vládní politici jakákoli politická zadání odmítají.

Rozsah zásahu zarazil Petra Kutílka, jenž pracuje pro organizaci Olympic Watch. Osobně soudí, že nebyl ve srovnání s případnými škodami, které mohli účastníci technoparty na loukách spáchat, přiměřený.

Na nedostatek informací poukázal také veřejný ochránce práv Otakar Motejl. Policejní scénář však pokládá za "rozfázovaný a připravený". Zásah si chce nechat od premiéra a ministra vnitra vysvětlit předseda Senátu Přemysl Sobotka. Charakter akce ho znepokojil a připomíná mu předlistopadovou dobu, uvedl ve zprávě, kterou obdržela ČTK. "Pokud nedostanu dostatečně kvalitní vysvětlení, budu vyžadovat vyvození osobní zodpovědnosti jak ministra vnitra pana Bublana, tak i předsedy vlády pana Paroubka," sdělil Sobotka.