Zprávy | Z archivu rubriky


Schvalování bodového systému hodnocení dopravních přestupků řidičů a návrhu na zvýšení koncesionářských poplatků bude patřit mezi nejdůležitější body pokračující schůze Senátu. Senátoři se po několikadenní přestávce znovu sejdou ve středu odpoledne. Očekává se, že schůzi do konce týdne ukončí. Poslanecká sněmovna v červnu rozhodla, že televizní poplatky vzrostou ze 75 korun měsíčně nejprve na 100 korun, v roce 2007 na 120 korun a o rok později na 135 korun. Za rozhlas by lidé měli místo nynějších 37 platit 45 korun. Poplatky nerostly od roku 1997. Řada senátorů však s podporou takové podoby zákona váhá. Pokud horní komora příslušnou novelu vrátí sněmovně, může se stát, že poslanci ji už znovu neschválí.

Zpět do sněmovny však téměř s jistotou poputuje návrh na zavedení bodového systému hodnocení dopravních přestupků řidičů. Senátoři navrhují například změnit účinnost předlohy a odstranit ustanovení, jež zakazuje předjíždění pro nákladní vozy na dálnici s dvěma jízdními pruhy. Další změny zřejmě ještě doplní senátní ústavně-právní výbor, který se bude zákonem zabývat ve středu.

Horní komora by měla rozhodovat také o novele církevního zákona, kterou většina senátorů pokládá za protiústavní. Novela má upravit evidenci charit a diakonií. Ústava ale církvím umožňuje spravovat své záležitosti nezávisle na státu. Senátoři rozhodnou rovněž o změně zákona o cizincích. Z této normy chtějí odstranit pasáže, které například určují podmínky ubytování cizinců. Z novely zákona o zvláštní ochraně svědka zase doporučil ústavně-právní výbor vypustit připojené změny soudního zákona.

Sledované bude také rozhodování o tom, zda se soudkyně Vlasta Formánková stane členkou Ústavního soudu. Senátní výbory to doporučily. Proti schválení její nominace již minulý čtvrtek protestovala českobudějovická advokátka Elvíra Tomášková. Na senátní galerii pro veřejnost vyvěsila nevelký transparent s nápisem Formánková fuj. Tomáškové vadí, že Formánková před 25 lety odsoudila vedoucího jedné z plzeňských restaurací za protikomunistické vystoupení. Ve čtvrtek by senátoři měli rozhodnout také o tom, zda v čele Úřadu pro ochranu osobních údajů setrvá Karel Neuwirt, nebo ho po pětiletém funkčním období vystřídá pražský radní Igor Němec. Více šancí má s ohledem na dominantní postavení občanských demokratů v Senátu právě tento bývalý ministr a někdejší zastupující primátor Prahy. Na programu schůze jsou rovněž senátorské návrhy. Novelu ústavy, která má zrychlit možnost vypsání předčasných voleb, Senát schválí. Méně jednoznačnou podporu má návrh zařadit velikonoční Velký pátek mezi státní svátky.

Prezident Václav Klaus se domnívá, že sobotní policejní zásah proti účastníkům technoparty CzechTek byl hrubou chybou. Je podle něj třeba zjistit i to, "zda některé politické kroky před policejním zásahem i při něm nešly za rámec ústavnosti". ČTK o postoji prezidenta informoval jeho mluvčí Petr Hájek. Klaus podle něj žádá od vlády vysvětlení. "Ti, kteří zásah schválili, nesou plnou odpovědnost za poškození důvěry v policii a za vyvolání další roztržky v naší zemi," prohlásil prezident.

Ke kritikům policejního zásahu na CzechTeku se vedle opozice přidali i někteří vládní politici - ministr spravedlnosti Pavel Němec (US-DEU), ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) a šéf KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Buzková podle své mluvčí Michaely Lagronové věří, že se vláda bude touto záležitostí zabývat a případní viníci budou potrestáni. Kalousek upozornil, že jen na základě informací z médií je těžké vyslovovat jednoznačné soudy, přesto je z průběhu akce rozpačitý. "Mám-li to hodnotit podle výsledků, a výsledkem je několik desítek zraněných, tak se způsob zásahu dá obhajovat jenom velmi těžko. Nemohu se zbavit dojmu, že šlo postupovat elegantněji," řekl Kalousek.

Ministr spravedlnosti Pavel Němec požádal ministra vnitra Františka Bublana o podrobnou zprávu k postupu policie proti účastníkům technoparty CzechTek. "Informace z médií ve mně vyvolávají jisté pochybnosti," řekl Němec novinářům k zákroku policie. Ministr také uvedl, že podle jeho informací nedávalo státní zastupitelství pokyn policii, jakým způsobem má proti příznivcům techna postupovat. Na otázku týkající se postupné politizace policejního zásahu řekl, že celé věci by prospělo, kdyby policie konala přesně podle zákona a nebyla již předem směrována různými prohlášeními politických představitelů.

Až se prezident v pondělí po návratu z dovolené detailně seznámí s průběhem celé "politováníhodné" akce, rozhodne se, zda bude žádat o vysvětlení premiéra Jiřího Paroubka a ministra vnitra Františka Bublana, dodal Hájek. Oba vládní politici tvrdý policejní zásah považují za nutný a přiměřený. "Jednou věcí je oprávněná ochrana soukromého majetku, ale to měla policie patrně učinit preventivně a tisíce lidí na pozemky vůbec nepustit," míní prezident. Následný zásah za použití slzného plynu či vodních děl je podle Klause těžko omluvitelný. "Zvláště v naší zemi, kde zásah policejních těžkooděnců proti mladým lidem automaticky vyvolává velmi nedobré reminiscence z minulosti, je taková událost zlá a svědčí o tom, že u nás něco není v pořádku," tlumočil Hájek názor hlavy státu.

Naopak předseda ČSSD, bývalý premiér a ministr vnitra Stanislav Gross naopak postup policie stejně jako Paroubek a Bublan práci policie hájí. Odmítl současně politizaci její práce. "Bylo by velmi nešťastné a proti zájmům české veřejnosti, aby se jakákoliv práce policie politizovala, jak se to u nás bohužel dlouhodobě děje. Informace, které mám k dispozici, mě opravňují v názoru, že policie postupovala v souladu se zákonem," řekl Gross. Policie podle něj nemůže nečinně přihlížet, pokud se porušují zákony, a navíc jednala na pokyn státního zástupce, dodal expremiér.

Účastníci CzechTeku si na postup policistů sice nyní mohou stěžovat, na výzvu policie ale měli louku opustit, říká k víkendové technoparty známý pražský advokát a někdejší ministr vnitra Tomáš Sokol. Podle něj nezáleží na tom, zda měli pozemek pronajatý, nebo ne. "Na výzvu policie bych musel vyklidit i svůj vlastní pozemek," řekl Sokol. Na její postup si lze až zpětně stěžovat nebo podat trestní oznámení. Podle Sokola je příliš brzo na to hodnotit postup policie, která technoparty v Mlýnci na Tachovsku rozehnala. Jiná je však situace v případě zatarasení sjezdu z dálnice. V takovém případě podle Sokola nesmějí řidiči ani odbočit ani zastavit. Mohou pouze pokračovat v jízdě a později si zjistit, zda bylo rozhodnutí policie oprávněné. Pořadatelé celé akce podle něj postupovali v její legalizaci polovičatě. Sice si zajistili souhlas majitele pozemku, na druhou stranu nevytyčili na louce hranice, ve kterých se můžou účastníci CzechTeku pohybovat. Tak se mohlo stát, že podle policie vstupovali příznivci techna i na cizí pozemky. Pokud na pozemku zůstali i po výzvě policistů k odchodu, museli počítat s tím, že se je policie bude snažit vytlačit, tvrdí Sokol. Jednotlivé sporné střety mezi policisty a mladými lidmi musí podle Sokola nyní vyšetřit Inspekce ministra vnitra.

Účastníci víkendové technoparty CzechTek v Mlýnci na Tachovsku porušovali podle starosty obce Přimda Jana Sobka svým chováním vyhlášku obce. Proto se v sobotu obrátil na okresní ředitelství policie se žádostí, aby zajistila veřejný pořádek. "S tím, že žádám o vyřešení do 30. 7. do 21:00," řekl Sobko na tiskové konferenci v budově ministerstva vnitra. Podle starosty rušili příznivci techna z pátku na sobotu noční klid, v obci močili a odhazovali tam odpadky. Místní děti se prý bály volně pobíhajících cizích psů. "Lidi na mě prskali, chtěli to řešit," uvedl Sobko.

Podnikatele Františka Příplatu, jenž byl v Rumunsku odsouzen na osm let vězení za podněcování k vraždě, zklamala první reakce ministra vnitra Františka Bublana na jeho útěk z Rumunska do České republiky. Očekával jsem větší ochranu a vstřícnost, řekl ČTK a Českému rozhlasu. Útěk odůvodnil obavami o svůj život. Podle Bublana nebyl Příplatův postup správný. Zákony by se podle něho měly dodržovat, Česká republika je tak postavena do těžké pozice. Podnikatel však řekl, že nechtěl přivést Českou republiku do situace, kdy by Rumunsko kvůli jeho případu něco mohlo od Česka požadovat. Podnikateli, který se cítí nevinný, se podle jeho slov opět zhoršil zdravotní stav. "Byl jsem pod psychickým tlakem pět let, to na vás nechá nějaké stopy. Když jsem si vyslechl ministra Bublana, byl jsem v tom zase zpátky, zase mám průjmy a jsem ve stresu," uvedl Příplata. Příplata kontaktoval zástupce ministerstev spravedlnosti a zahraničí s tím, že si chce domluvit schůzku. "Se sekretářkou ministra zahraniční jsme se domluvili, že se ozvu za dva týdny, kdy se pan ministr vrátí z dovolené a snad najdeme nějaký termín. Panu ministru Němcovi jsem poslal e-mail. Chci je společně s mými právníky přesvědčit o tom, co za hrůzy se v Rumunsku děly, jak se nedodržuje zákon a lidská práva," uvedl. Podnikatel se chce obrátit na Evropský soud pro lidská práva do Štrasburku. "Věřím tomu, chci, aby Štrasburk vrátil věc k přešetření. Bojoval jsem za to už v Rumunsku, ale tam to tehdy zamítli," řekl s tím, že v Rumunsku se prý porušovaly zákony a lidská práva. "Lidé byli nuceni k falešným výpovědím, byl jsem zatčen bez zatykače a týrán. Budu určitě žádat odškodnění," poznamenal. Jinou možnost než útěk podnikatel neviděl. "To, kde se pohybuji nebo kde se skrývám, by podle mého právního zástupce nemělo mít na rozhodování Štrasburku žádný vliv," uvedl Příplata. Ministerstvo spravedlnosti již dříve uvedlo, že od rumunských úřadů očekává vydání mezinárodního zatykače na Příplatu. Potom by soud rozhodoval o podnikatelově vydání zpět. Rumunský soud poslal podnikatele do vězení za to, že před pěti lety podněcoval k vraždě odboráře Virgila Sahleana. Odborář usiloval o zrušení smlouvy, podle níž Železárny Veselí získaly většinový podíl ve válcovně trub v Jasech. Smlouvu podepisoval Příplata. Sedmapadesátiletý Příplata byl odsouzen v červnu. Do vězení měl nastoupit 7. září, soud ve městě Satu Mare mu nástup výkonu trestu na jeho žádost odložil ze zdravotních důvodů. Do Česka se dostal ze čtvrtka na pátek přes Maďarsko potom, co pouze s občanským průkazem překročil takzvanou zelenou hranici. O svém útěku ještě v pátek telefonicky informoval českou konzulku v Bukurešti.

Majetkové narovnání mezi státem a církvemi a otázka, zda ho vyřeší renta, nebo restituce, nejsou ani patnáct let po změně společenského systému v Česku dosud uzavřeny. Po úmrtí ministra kultury Pavla Dostála není navíc jasné, zda se v dohledné době vůbec budou politici tímto problémem zabývat. "Do voleb v příštím roce už se těžko bude něco zásadního dít, věc je v patové situaci a ustala i jednání ekumenické komise," řekl mluvčí katolické biskupské konference Martin Horálek. Model budoucí kooperace mezi státem a církví a koncepce financování církví je podle něj zásadní, ale neřešenou věcí. "Pokud by byla vůle, jakékoli jednání by samozřejmě bylo vítáno," uvedl nicméně mluvčí církve s nadějí, že by se situace možná mohla změnit po případném nástupu nového ministra kultury do vlády. Za reálné to však příliš nepovažuje. "Pavel Dostál se od roku 1999 opravdu usilovně snažil dokončit problém majetkového narovnání mezi státem na jedné straně a církvemi a náboženskými společnostmi na straně druhé. Není jeho vinou, že jeho poslední návrhy, kdy od poloviny roku 2004 připravil pro vládu celkem tři různé způsoby řešení, neprošly pro návrh takzvané renty," řekla ČTK ředitelka odboru církví na ministerstvu kultury Jana Řepová. Na chodu církví se nyní stát podílí ročně téměř miliardou korun. Dostál, člen sociální demokracie, si představoval "restituční tečku" tak, že by se církve do budoucna vzdaly majetkových nároků a stát by po určitou dobu nadále zajišťoval jejich financování.