Zprávy | Z archivu rubriky


Podnikatele Františka Příplatu, jenž byl v Rumunsku odsouzen na osm let vězení za podněcování k vraždě, zklamala první reakce ministra vnitra Františka Bublana na jeho útěk z Rumunska do České republiky. Očekával jsem větší ochranu a vstřícnost, řekl ČTK a Českému rozhlasu. Útěk odůvodnil obavami o svůj život. Podle Bublana nebyl Příplatův postup správný. Zákony by se podle něho měly dodržovat, Česká republika je tak postavena do těžké pozice. Podnikatel však řekl, že nechtěl přivést Českou republiku do situace, kdy by Rumunsko kvůli jeho případu něco mohlo od Česka požadovat. Podnikateli, který se cítí nevinný, se podle jeho slov opět zhoršil zdravotní stav. "Byl jsem pod psychickým tlakem pět let, to na vás nechá nějaké stopy. Když jsem si vyslechl ministra Bublana, byl jsem v tom zase zpátky, zase mám průjmy a jsem ve stresu," uvedl Příplata. Příplata kontaktoval zástupce ministerstev spravedlnosti a zahraničí s tím, že si chce domluvit schůzku. "Se sekretářkou ministra zahraniční jsme se domluvili, že se ozvu za dva týdny, kdy se pan ministr vrátí z dovolené a snad najdeme nějaký termín. Panu ministru Němcovi jsem poslal e-mail. Chci je společně s mými právníky přesvědčit o tom, co za hrůzy se v Rumunsku děly, jak se nedodržuje zákon a lidská práva," uvedl. Podnikatel se chce obrátit na Evropský soud pro lidská práva do Štrasburku. "Věřím tomu, chci, aby Štrasburk vrátil věc k přešetření. Bojoval jsem za to už v Rumunsku, ale tam to tehdy zamítli," řekl s tím, že v Rumunsku se prý porušovaly zákony a lidská práva. "Lidé byli nuceni k falešným výpovědím, byl jsem zatčen bez zatykače a týrán. Budu určitě žádat odškodnění," poznamenal. Jinou možnost než útěk podnikatel neviděl. "To, kde se pohybuji nebo kde se skrývám, by podle mého právního zástupce nemělo mít na rozhodování Štrasburku žádný vliv," uvedl Příplata. Ministerstvo spravedlnosti již dříve uvedlo, že od rumunských úřadů očekává vydání mezinárodního zatykače na Příplatu. Potom by soud rozhodoval o podnikatelově vydání zpět. Rumunský soud poslal podnikatele do vězení za to, že před pěti lety podněcoval k vraždě odboráře Virgila Sahleana. Odborář usiloval o zrušení smlouvy, podle níž Železárny Veselí získaly většinový podíl ve válcovně trub v Jasech. Smlouvu podepisoval Příplata. Sedmapadesátiletý Příplata byl odsouzen v červnu. Do vězení měl nastoupit 7. září, soud ve městě Satu Mare mu nástup výkonu trestu na jeho žádost odložil ze zdravotních důvodů. Do Česka se dostal ze čtvrtka na pátek přes Maďarsko potom, co pouze s občanským průkazem překročil takzvanou zelenou hranici. O svém útěku ještě v pátek telefonicky informoval českou konzulku v Bukurešti.

Majetkové narovnání mezi státem a církvemi a otázka, zda ho vyřeší renta, nebo restituce, nejsou ani patnáct let po změně společenského systému v Česku dosud uzavřeny. Po úmrtí ministra kultury Pavla Dostála není navíc jasné, zda se v dohledné době vůbec budou politici tímto problémem zabývat. "Do voleb v příštím roce už se těžko bude něco zásadního dít, věc je v patové situaci a ustala i jednání ekumenické komise," řekl mluvčí katolické biskupské konference Martin Horálek. Model budoucí kooperace mezi státem a církví a koncepce financování církví je podle něj zásadní, ale neřešenou věcí. "Pokud by byla vůle, jakékoli jednání by samozřejmě bylo vítáno," uvedl nicméně mluvčí církve s nadějí, že by se situace možná mohla změnit po případném nástupu nového ministra kultury do vlády. Za reálné to však příliš nepovažuje. "Pavel Dostál se od roku 1999 opravdu usilovně snažil dokončit problém majetkového narovnání mezi státem na jedné straně a církvemi a náboženskými společnostmi na straně druhé. Není jeho vinou, že jeho poslední návrhy, kdy od poloviny roku 2004 připravil pro vládu celkem tři různé způsoby řešení, neprošly pro návrh takzvané renty," řekla ČTK ředitelka odboru církví na ministerstvu kultury Jana Řepová. Na chodu církví se nyní stát podílí ročně téměř miliardou korun. Dostál, člen sociální demokracie, si představoval "restituční tečku" tak, že by se církve do budoucna vzdaly majetkových nároků a stát by po určitou dobu nadále zajišťoval jejich financování.

Hospodaření státu skončilo v závěru července přebytkem 10,3 miliardy korun. V meziročním srovnání se hospodaření zlepšilo o 59,1 miliardy korun. Jde o nejlepší červencový výsledek za posledních osm let, státní rozpočet vykázal v červenci přebytek poprvé od roku 1999. Celkové příjmy rozpočtu činily 497,2 miliardy korun a výdaje 486,9 miliardy, sdělil mluvčí ministerstva financí Marek Zeman. "Očekávám, že celkový schodek bude v letošním roce nižší než ten, který schválila Poslanecká sněmovna. Zároveň předpokládám, že Česká republika i v letošním roce dodrží parametry konvergenčního programu," uvedl ministr financí Bohuslav Sobotka. Schválený deficit na letošní rok je 83,6 miliardy Kč a ministerstvo financí před nedávnem uvedlo, že by schodek mohl činit kolem 70 miliard Kč. Viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer označil za možný schodek nižší než 50 miliard korun. Ekonomové mají podobný názor a dosavadní výsledky státního hospodaření hodnotí vesměs pozitivně. Vláda za sedm měsíců roku vynaložila na sociální dávky zhruba 194 miliard korun. To je asi o osm miliard korun více než ve stejném období loňského roku a o 18 miliard korun více, než stát dosud vybral na pojistném na sociální zabezpečení. Sociální dávky se zatím vymykají vládnímu plánu, který za celý rok počítá s deficitem jen 10,5 miliardy Kč. Stav důchodového účtu se mírně zlepšil. Zatímco v červnu se nacházel ve schodku 5,3 miliardy korun, v červenci se schodek snížil na zhruba 1,5 miliardy korun. Stát na důchodovém pojistném vybral 144,9 miliardy korun a mezi penzisty rozdělil 146,4 miliardy korun. Za celý rok stát očekává přebytek 15 miliard korun. Na daních a sociálním pojistném do rozpočtu přiteklo 440,2 miliardy korun. Státu v červnu pomohlo zejména placení daní z příjmu firem, na kterém získal přes 56 miliard Kč. Daří se vybírat také spotřební daně, naopak výběr DPH je meziročně stále ovlivněný loňskými výraznými změnami před vstupem do EU. Stát letos odvedl 14,6 miliardy korun do rozpočtu Evropské unie. Územním rozpočtům vláda poslala 71,2 miliardy korun a dalších 21 miliard mířilo do fondů sociálního a zdravotního pojištění. Téměř 15 miliard korun letos stálo placení úroků státních dluhů.

Před sídlem ministerstva vnitra na pražské Letné se v pondělí odpoledne znovu sešli odpůrci sobotního zásahu policie proti účastníkům technoparty CzechTek 2005 v Mlýnci na Tachovsku. Organizátoři odhadli, že přišlo asi pět tisíc převážně mladých lidí, kteří na transparentech obviňovali policii i vládu ze zvůle a nemístné brutality. Skandovali hesla "Gestapo", "Policejní stát" nebo "Demisi". Další protest má být ve středu. U mikrofonu se během hodiny a půl vystřídalo několik řečníků, kteří obviňovali z odpovědnosti za údajně zbytečný a krvavý zákrok premiéra Jiřího Paroubka a ministra vnitra Františka Bublana. Když ale promluvil Vladimír Hučín nebo antikomunistický aktivista Jan Šinágl, organizátoři se od jejich politických projevů distancovali. "Nechceme, aby se to zvrhlo v politickou agitku," řekl jeden z pořadatelů z internetového serveru www.policejnistat.cz. "Zdá se mi, že se na to nabalilo hodně lidí, kteří by z CzechTeku utekli jako první. Měli by tady hrát spíš techno než protestsongy," uvedl jeden z příznivců technohudby. Kromě projevů se o hudební kulisu staral písničkář Zbyněk Horvát, který pravidelně hraje na protivládních demonstracích. Ministr vnitra Bublan ještě před začátkem akce chtěl se zástupci demonstrantů jednat o tom, kde by CzechTek mohl pokračovat a vyslechnout jejich názory. Aktivista Stanislav Penc ale podle mluvčí ministerstva Radky Kovářové dohodnutou schůzku zrušil. Odpůrci policejního zásahu opakovaně vyjádřili obavy, kam až represivní složky státu příště zajdou. Žádali záruky, aby se něco podobného už neopakovalo, vyšetření zásahu a potrestání viníků. Vadí jim, že při srazech komunistů represivní složky jen přihlížejí a při koncertech skinheadů jen "poslouchají za oknem". Také na fotbalová utkání policie vypravuje pro fanoušky speciální vlaky, upozornili řečníci. "Oni prostě nemají rádi lidi, kteří se nedají ovládnout pomocí piva, televize a sociálních dávek," poznamenala jedna aktivistka. Lidé zcela zaplnili prostor před budovou ministerstva a přilehlé okolí. Ulice Nad Štolou, kde vnitro sídlí, byla kvůli shromáždění uzavřena a policisté odtud odkláněli dopravu. Jinak demonstraci jen zpovzdálí sledovali a monitorovali. Přihlíželi, i když někteří účastníci házeli na zdi ministerstva syrová vajíčka nebo k nápisu Ministerstvo vnitra připsali nápis "a brutality". Někteří účastníci zjevně neuposlechli výzev pořadatelů, aby na akci nechodili opilí nebo pod vlivem drog. U budovy ministerstva zavlály transparenty "Dost násilí", "Policie lže a mlátí holky" nebo "Fašisti z vlády", vidět byly i velkoformátové fotografie z potlačení CzechTeku. Křídou napsaná kritická hesla se objevila také na zdech ministerstva. Před 17:00 skončily projevy, lidé se postupně rozcházeli a za aplausu přítomných začala hrát technohudba z přivezené reprobedny.

Demonstrace několika desítek lidí se konala také na hlavním náměstí ve Zlíně, kde se sešlo několik desítek lidí, aby vyjádřili nesouhlas se zásahem policie. Demonstranti rozvinuli u kašny transparenty s hesly "Na Paroubka slzný plyn", "Policejní zvůle znova" nebo "Policie=lži a teror". Shromáždění sledovali strážníci městské policie, proti pokojnému protestu nezasáhli.

Schvalování bodového systému hodnocení dopravních přestupků řidičů a návrhu na zvýšení koncesionářských poplatků bude patřit mezi nejdůležitější body pokračující schůze Senátu. Senátoři se po několikadenní přestávce znovu sejdou ve středu odpoledne. Očekává se, že schůzi do konce týdne ukončí. Poslanecká sněmovna v červnu rozhodla, že televizní poplatky vzrostou ze 75 korun měsíčně nejprve na 100 korun, v roce 2007 na 120 korun a o rok později na 135 korun. Za rozhlas by lidé měli místo nynějších 37 platit 45 korun. Poplatky nerostly od roku 1997. Řada senátorů však s podporou takové podoby zákona váhá. Pokud horní komora příslušnou novelu vrátí sněmovně, může se stát, že poslanci ji už znovu neschválí.

Zpět do sněmovny však téměř s jistotou poputuje návrh na zavedení bodového systému hodnocení dopravních přestupků řidičů. Senátoři navrhují například změnit účinnost předlohy a odstranit ustanovení, jež zakazuje předjíždění pro nákladní vozy na dálnici s dvěma jízdními pruhy. Další změny zřejmě ještě doplní senátní ústavně-právní výbor, který se bude zákonem zabývat ve středu.

Horní komora by měla rozhodovat také o novele církevního zákona, kterou většina senátorů pokládá za protiústavní. Novela má upravit evidenci charit a diakonií. Ústava ale církvím umožňuje spravovat své záležitosti nezávisle na státu. Senátoři rozhodnou rovněž o změně zákona o cizincích. Z této normy chtějí odstranit pasáže, které například určují podmínky ubytování cizinců. Z novely zákona o zvláštní ochraně svědka zase doporučil ústavně-právní výbor vypustit připojené změny soudního zákona.

Sledované bude také rozhodování o tom, zda se soudkyně Vlasta Formánková stane členkou Ústavního soudu. Senátní výbory to doporučily. Proti schválení její nominace již minulý čtvrtek protestovala českobudějovická advokátka Elvíra Tomášková. Na senátní galerii pro veřejnost vyvěsila nevelký transparent s nápisem Formánková fuj. Tomáškové vadí, že Formánková před 25 lety odsoudila vedoucího jedné z plzeňských restaurací za protikomunistické vystoupení. Ve čtvrtek by senátoři měli rozhodnout také o tom, zda v čele Úřadu pro ochranu osobních údajů setrvá Karel Neuwirt, nebo ho po pětiletém funkčním období vystřídá pražský radní Igor Němec. Více šancí má s ohledem na dominantní postavení občanských demokratů v Senátu právě tento bývalý ministr a někdejší zastupující primátor Prahy. Na programu schůze jsou rovněž senátorské návrhy. Novelu ústavy, která má zrychlit možnost vypsání předčasných voleb, Senát schválí. Méně jednoznačnou podporu má návrh zařadit velikonoční Velký pátek mezi státní svátky.