Zprávy | Z archivu rubriky


Mladí lidé ze sedmi zemí se začali sjíždět do Holešova na Kroměřížsku, aby tam pomohli s opravou židovského hřbitova. Čtrnáctidenní brigády se pod vedením dvou českých studentů historie zúčastní deset dobrovolníků z Polska, Turecka, Koreje, Francie, Maďarska, Itálie a Kyrgyzstánu. Řekl to organizátor Jiří Richter ze Společnosti Judaica Holešov. "Úkolem brigádníků bude likvidace náletových dřevin, povrchová úprava hřbitova a také technická pomoc při organizování festivalu Týden židovské kultury, který začne v neděli," uvedl Richter s tím, že mezi nejvýznamnější akce patří například světová premiéra dramatizace románu Maxe Habeho s názvem Mise v podání pražských herců Bohumila Švarce, Rudolfa Jelínka, Gabriely Filippi a dalších nebo návštěva spisovatele Arnošta Lustiga. Mladí lidé přijíždějí opravovat holešovský hřbitov již pátým rokem. Nejstarší náhrobek na hřbitově je z roku 1647. Nejnavštěvovanějším je hrob současníka Jana Amose Komenského, rabína Sabbataje Kohena, zvaného Šach. Hovoří se o něm jako o potomku velekněze Árona a biblického krále Davida, který založil Jeruzalém jako hlavní město Izraele. Židé se do Holešova přistěhovali po roce 1454, když byli vyhnáni z královských měst. Holešovský rabinát se rozprostíral od Dřevohostic po Vizovice na Zlínsku. V polovině 19. století žilo v Holešově 1700 Židů. Momentálně se o oživení židovství ve městě stará Oloam - Společnost Judaica Holešov.

Kolem 200 podpisů proti vstupu Turecka do Evropské unie získali na Václavském náměstí aktivisté mezinárodní občanské iniciativy Hlas pro Evropu. V pátek odpoledne se zhruba stovka lidí, z nichž větší část tvořili organizátoři akce, vydala za doprovodu policie k sídlu vlády, kde předali otevřený dopis premiérovi Jiřímu Paroubkovi. Kampaň přišli pod sochu svatého Václava podpořit také europoslanci Josef Zieleniec a Tomáš Zatloukal. Podle bývalého ministra zahraničí Zieleniece není v zájmu Evropské unie ani České republiky, aby Turecko do unie vstoupilo. "Znamenalo by to, že by EU ztratila základ, na němž stojí," uvedl. Dodal, že porušení územního vymezení Evropy by povzbudilo ke členství další země, například ze severní Afriky a střední Asie. Skupina mladých lidí z Česka, Maďarska, Rakouska a dalších zemí postavilo pod sochou svatého Václava stánek s informačními letáky a podpisovými archy a vedle něj rozvinulo transparenty s nápisy "Další turecká ghetta v evropských městech?", "Demokracií k islamizaci?" či "Demokracie nebo islamizace?". Modré a červené balonky byly zase popsány hesly "Turecko není Evropa". Kolemjdoucím, kteří se pod výzvu podepsali, vadí hlavně kulturní rozdíly. Podle iniciativy by přijetí Turecka do unie mělo pro Evropu mnohem nebezpečnější dopady než zklamání Ankary v případě jejího odmítnutí. Země na Bosporu se podle nich nepřibližuje standardům EU, ale míří opačným směrem. V zemi se pošlapávají lidská práva, ženy nemají rovnoprávné postavení s muži a pokračuje diskriminace menšin, upozorňuje kampaň. Ani jedna strana není podle aktivistů na případný vstup Ankary do EU připravena. Turecko by však mělo zůstat strategickým partnerem EU, tvrdí organizátoři akce. Iniciativa podle mluvčí Jany Kadeřábkové získala od jarního zahájení v různých evropských městech kolem 30.000 podpisů, v České republice se prý pod ni podepsalo více než 11.000 lidí. Pokračovat bude do září. Turecko by se podle expertů mohlo stát členem EU v nejlepším případě za deset až 15 let. Evropská komise koncem června rozhodla, že vyjednávání s Ankarou začne letos v říjnu.

Podnikatelé možná brzy nebudou muset vystavovat účtenky při každém nákupu nad 50 korun. Senátoři navrhli tuto povinnost zrušit. Horní komora chce také dát obcím a krajům možnost víc ovlivnit to, zda na jejich území vznikne úložiště vyhořelého paliva z jaderných reaktorů. Senátoři schůzi přerušili do středy. Příští týden mají mimo jiné hlasovat o zvýšení televizních poplatků, bodovém systému trestání řidičů a o tom, zda se Vlasta Formánková stane ústavní soudkyní. Kritici Formánkové vytýkají, že před 25 lety odsoudila vedoucího jedné z plzeňských restaurací za jeho protikomunistické vystoupení. Návrh zrušit povinnost vydávat účtenky při nákupech nad 50 korun senátoři zapracovali do zákona o úvěru na nákup vlaků, a právě to vyvolalo v horní komoře bouřlivou debatu. Senátoři někdy sněmovně vyčítají, že "lepí" různé změny do naprosto nesouvisejících norem. V pátek to udělala horní komora a zákon úvěru pro železnici vrátila i s touto změnou sněmovně. Většina senátorů se ale přiklonila k názoru, že je důležitější co nejrychleji zrušit uvedenou povinnost, která podnikatelům komplikuje život. Existuje tedy reálná šance, že do konce prázdnin budou podnikatelé této povinnosti zbaveni.

Senátoři schválili rovněž návrh novely atomového zákona. Měl by mimo jiné dát obcím a krajům výslovné právo účastnit se povolovacích řízení o tom, zda se bude na jejich území budovat úložiště radioaktivních odpadů. Jde o vlastní návrh horní komory. Znamená to, že ve sněmovně začne od začátku, tedy od prvního čtení, kdy poslanci rozhodnou, zda předlohu posoudí výbory. Po pátku je jasné, že sněmovna se bude opět zabývat novelou zákona o ochraně ovzduší. Senát jí předlohu vrátil a navrhl v ní udělat několik změn. Někteří senátoři se mimo jiné domnívají, že sněmovní znění by příliš narušovalo právo občanů na ochranu soukromí. Podle nich by starosta mohl vstupovat do soukromých objektů někoho, kdo například podle souseda neekologicky spaluje palivo, znečišťuje ovzduší, a obtěžuje tak své spoluobčany. Horní komora beze změn přijala vládní novelu zákona o geneticky modifikovaných organismech. Znamená to, že stejně jako poslanci ani senátoři nedali právo účastnit se schvalovacího řízení o geneticky upravených potravinách občanským sdružením, která se věnují ekologii či ochraně spotřebitelů. Senát ponechal právo být účastníky řízení krajům. Předlohu posoudí prezident.

U křižovatky Balabenka v Praze 8 v Sokolovské ulici se ze čtvrtka na pátek zřítila rohová část pětipodlažního domu. Dva lidé byli zraněni. Deset osob museli hasiči evakuovat, pěti z nich bylo v noci zajištěno náhradní ubytování. K pádu části budovy mohly podle městského statika Petra Macháně přispět stavební práce. Muži ve věku 18 a 19 let byli zraněni lehce. "Utrpěli pohmožděniny hlavy a nějaké oděrky na těle," řekla mluvčí pražské záchranné služby. Podle majitele nočního klubu, který v poškozeném domě sídlí, se ze strany do dvora zřítila asi třetina až polovina domu. Bylo tam deset až 12 lidí, řekl na místě majitel podniku Night Club 161 Petr Kouklík. Mezi obyvateli zborcené části byli údajně i cizinci, mimo jiné asi pět Vietnamců a jedna Ruska. Zeď se zřítila patrně vlivem špatného stavu a klimatických podmínek, uvedla policie. Macháň, který dům prohlédl, však vliv horkého počasí vyloučil. K pádu přispělo to, že štítová zeď byla zateplena přizdívkou. Začala se prý oddělovat od zdi a nájemníci měli strach, že spadne. Majitel domu ji nechal před časem odstranit, popsal. Dělníci při stavbě zateplení a jeho odstraňování sbíječkami štítovou zeď narušili. "Podle mě je to jeden z podstatných důvodů, proč to spadlo," uvedl statik, který nechal dům okamžitě uzavřít. "Je předpoklad, že zde zřejmě probíhaly nepovolené stavební úpravy," řekl vedoucí stavebního úřadu Prahy 8 Filip Koucký. Dům nestál v části Libně, která byla těžce zasažena katastrofálními povodněmi v roce 2002.