Zprávy | Z archivu rubriky


Proces bývalého důstojníka BIS Vladimíra Hučína sleduje od úterý u přerovského soudu veřejnost. Příznivci Hučína se domáhali vstupu do jednací síně více než tři roky, které uplynuly od zahájení hlavního líčení. Obžaloba Hučína viní za šest trestných činů, například za nelegální držení zbraní či vyvolávání pocitu ohrožení levicovým extremismem. Hučín vinu popírá. Soud začal výslechem civilistů. Předseda senátu soudu Michal Jelínek řekl, že soud již provedl všechny důkazy, které se týkaly utajovaných skutečností. "Další části procesu proto veřejnost může být přítomna," uvedl soudce. Hučín považuje otevření procesu za úspěch a výsledek tlaku veřejnosti. Mrzí ho však, že se tak nestalo už dříve. Podstatné věci byly podle obžalovaného řečeny již dříve. "To, co vám bylo utajováno, ale nebylo vůbec tajné. Bylo to záměrně utajováno před těmi, kteří nemají čisté svědomí. Z celého procesu mohlo být tajných snad deset či 15 minut," míní Hučín. Obžalovaného přišlo podpořit asi 30 lidí. Hučín je vybídl, aby drželi v soudní síni své emoce na uzdě. "Nechci, aby si soudce účelově našel důvod pro vyklizení sálu," řekl Hučín. Podobně se vyjádřit také šéf přerovské Konfederace politických vězňů František Přeslička. Uvedl, že příznivci Hučína mění taktiku. "Ve vlastním zájmu upouštíme od hlasitých protestů," uvedl Přeslička. Hučín podle obžaloby v 90. letech minulého století jako důstojník BIS vyvolával v lidech pocit ohrožení levicovým extremismem, přechovával tajné materiály, neoprávněně shromažďoval osobní data a nelegálně držel zbraně a výbušniny.

Pokud se česká fotbalová reprezentace probojuje na mistrovství světa bez nutnosti absolvovat v závěru listopadu baráž pro týmy z druhých míst, střetne se ve volném termínu zřejmě s Itálií i s dalším dosud nespecifikovaným soupeřem. Uvedl to generální sekretář fotbalového svazu Petr Fousek. Fousek tak potvrdil slova trenéra italské reprezentace Marcella Lippiho, který pro agenturu AP prohlásil, že ve volném "barážovém" termínu hodlá sehrát dva zápasy: proti Čechům a s Nizozemci. Český tým je v rozehrané kvalifikaci na mistrovství světa v první skupině na druhém místě a čeká ho zápas s vedoucími Nizozemci na vlastním hřišti. Navíc je zatím hodně pravděpodobné, že z první skupiny si zajistí přímý postup dva týmy. Italové jsou v čele páté skupiny, kde mají po šesti odehraných zápasech v čele čtyřbodový náskok.

Neuvěřitelný příběh se šťastným koncem zažívá český fotbalista Petr Mikolanda. Dvacetiletý hráč Viktorie Žižkov zaujal na třítýdenních testech v anglickém klubu West Ham United natolik, že v Londýně zůstane natrvalo. Vedení klubu mu nabídlo tříletý kontrakt, se zástupci Žižkova je na podmínkách transferu předběžně domluveno. Blížící se přestup potvrdil hráčův agent Ondřej Chovanec.

Fotbalisté Sparty Praha vyhráli přípravný zápas s italským celkem Udinese Calcio na soustředění ve Švýcarsku 2:1. Vítěznou branku vstřelil čtyři minuty před koncem Miroslav Slepička. Za Udine skóroval syn libyjského vůdce Muammara Kaddáfího Saíd, jenž přišel do klubu v červnu z Perugie.

Hokejový útočník Jaromír Jágr se v neděli večer vrátil do Prahy, ale vedení Omsku se jeho služeb ani po skončení výluky v NHL stále nechce vzdát. Jágr má však smlouvu s New Yorkem Rangers, odkud ho stěží uvolní. "Toho jsme si vědomi, ale proč bychom si nevyslechli někoho, kdo má o něj velký zájem," řekl Jágrův osobní trenér Marian Jelínek. Samotný hráč připustil, že stále není pevně rozhodnut, kde bude dále hrát. "Srdce mě táhne do Omsku, ale rozum do Ameriky," řekl Jágr televizi Nova.

Třiadvacáté místo obsadil plavec Květoslav Svoboda v rozplavbách na 200 metrů volný způsob na mistrovství světa v Montrealu a stejně jako v neděli na dvojnásobné trati do dalších bojů nepostoupil. Účast v semifinále unikla obhájci senzačního čtvrtého místa v této disciplíně z předloňského šampionátu v Barceloně o 45 setin.

Cyklistický speciál, na němž vytvořil Ondřej Sosenka v Moskvě na dráze v Krylatském světový rekord v hodinovce, hodlá dát český cyklista do aukce. Utržené peníze věnuje na charitu. Vydražit se chystá i dres a helmu, v nichž úspěšný pokus absolvoval. Tvůrce speciálu Francesco Moser, jeden z předchůdců Sosenky v rekordních zápisech, se však nechal slyšet, že chce kolo zpět. "Kdepak, já ho z ruky nedám," řekl Sosenka, jenž před týdnem zajel za šedesát minut 49,700 kilometru a o 250 metrů překonal výkon Brita Chrise Boardmana. "Měl jsem slíbena kola dvě, ale přišlo jen jedno. Myslím, že to druhé je v Itálii," uvedl český cyklista.

Nemocnice požádají vládu a Poslaneckou sněmovnu, aby se zabývaly problémy v hrazení zdravotní péče. Pojišťovny platí léčebnám dlouhodobé péče a psychiatrickým, plicním či rehabilitačním léčebnám méně, než by podle ministerské vyhlášky měly. To podle ředitelů nemocnic ohrožuje kvalitu péče o pacienty. Léčebny také nebudou mít dostatek prostředků, aby od září navýšily platy zaměstnanců. Právníci nemocnic připravují hromadné žaloby na pojišťovny. "Máme právo i povinnost podle vyhlášky účtovat o 13 procent více, pojišťovny ale faktury vracejí a hradí péči bez navýšení," řekl na úterním shromáždění zástupců nemocnic předseda sekce následné péče Asociace českých a moravských nemocnic. Na setkání je i ministryně zdravotnictví Milada Emmerová, která kvůli tomu přerušila dovolenou. Přítomni jsou také zástupci zdravotních pojišťoven, kteří tak budou moci vysvětlit, proč platí méně, než jim ukládá vyhláška. Emmerová ředitelům řekla, že věří v dohodu nemocnic s pojišťovnami. "I když si nedělám iluze, že bez změny postojů by se dospělo k řešení," řekla. Naději vidí v uplatnění krátkodobých opatření, která by měla vést ke stabilizaci zdravotnických financí. Patří k nim mimo jiné 3,8 miliardy pro zdravotní pojišťovny, navýšení plateb státu za děti, důchodce a nezaměstnané a změna přerozdělení vybraného pojistného mezi pojišťovnami tak, aby více peněz proudilo do Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Nemocnice dostávají od pojišťoven za rok kolem 85 miliard. Následná péče představuje 28 procent výkonů, dostává však jen kolem osmi procent těchto peněz, tedy 6,5 miliardy. Jen za první pololetí dluží pojišťovny nemocnicím podle odhadu jejich ředitelů 700 milionů korun. Špatné ocenění lůžek následné péče vede k tomu, že nemocnice neprovádějí nutnou přeměnu drahých akutních lůžek v úspornější lůžka následné péče. Nemocnice se chtějí domluvit na textu dopisu pro premiéra Jiřího Paroubka, kterého stejně jako Emmerovou požádají o pomoc. Podle nemocnic by politici měli donutit pojišťovny, aby postupovaly podle vyhlášky a platily v předepsané výši, tedy o 13 procent více než loni. Pojišťovny shodně platby nezvýšily s vysvětlením, že jde zatím jen o zálohy plateb. Rada Asociace českých a moravských nemocnic proto schválila podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pro podezření z kartelové dohody zdravotních pojišťoven.

Češi, kteří se nechali naverbovat do armády jiného státu NATO nebo do francouzské cizinecké legie, se díky novele armádního zákona již nemusí bát v Česku vězení. Novela platí od začátku letošního roku, vztahuje se ale i na vojáky odvedené v minulosti. Služba v armádě jiného státu NATO již není trestný čin. Do konce loňského roku za odchod do cizího vojska či k cizí policii hrozilo až osm let vězení, v případě ohrožení země dokonce deset let. Většina armád však jako základní podmínku v mírovém stavu vyžaduje státní občanství, nová úprava tak má dopad především na službu ve slavné francouzské legii, kde národní původ nehraje v přijímacím řízení roli. Stejně tak cizinci, kteří mají zájem sloužit v českém vojsku, sice v míru nadále potřebují české občanství, v případě ohrožení nebo ve válce ale podle novely tuto podmínku splňovat nemusí. Armáda zaměstnává hlavně bývalé Slováky. Dosud museli zájemci o práci v zahraničním vojsku či cizinecké legii žádat o výjimku u prezidenta republiky. Hlava státu tak mohla učinit na doporučení ministra vnitra a obrany. Podle dostupných informací ale takové povolení nikdy vydáno nebylo, přestože se o ně každoročně ucházelo kolem deseti mužů. O službu v ozbrojených silách v zemích mimo NATO musí čeští občané prezidenta nadále žádat. Podle neoficiálních údajů jich v zahraničních legiích slouží kolem 200.

První meteory Perseidy by se mohly začít objevovat už koncem července. K jejich pozorování není potřeba ani dalekohled, stačí jen lehátko a klidné zákoutí s výhledem na souhvězdí Persea, odkud jakoby vylétají. Meteory nebo také "padající hvězdy" se nejlépe pozorují vleže na zádech a vůbec nejlépe ve společnosti. Astronomové na to i po létech rádi vzpomínají. Tento nejznámější meteorický roj vrcholí kolem 12. a 13. srpna, což je ještě doba dovolených. Ideální je pozorování mimo velká města, není-li zrovna úplněk (nastane 19. srpna), protože ho neruší veřejné osvětlení. Jen počasí nebude nejlepší. Meteorologové hrozí oblačností. Říká se, že když padá hvězda, má si ten, kdo ji vidí, něco přát, protože se mu to vyplní. Astrofyzik Jiří Grygar od jednoho školáka slyšel, že prý si v první řadě přeje, když vidí padající hvězdu, aby mu nespadla na hlavu. Meteorů se ale rozhodně nemusí nikdo bát. Jejich hmotnost se totiž pohybuje kolem miligramu a během letu atmosférou shoří. Světelný efekt vzniká třením prachové částice o molekuly vzduchu. Ty se rozžhaví a většinou vypaří. Přitom dochází k ionizaci okolního plynu, a tak vzniká jasná světelná čára na obloze, kterou je možné pozorovat. Perseidy pocházejí z rozpadlé Swift-Tuttleovy komety, objevené roku 1862. K jiným známým meteorickým rojům patří Leonidy, které vylétají ze souhvězdí Lva (latinsky leon). Jsou to prachová vlákna, která ve své dráze zanechala Tempel-Tuttleova kometa. Objevují se kolem 18. listopadu a čas od času se postarají o podívanou na obloze, které astronomové říkají meteorický déšť. V takovém případě se jich objevuje více než 1000 za hodinu.

Senátor Karel Schwarzenberg v noci na úterý pochválil premiéra Jiřího Paroubka za jeho nedávný návrh vstřícného gesta vůči sudetoněmeckým antifašistům. V rozhovoru pro rakouskou televizi zároveň konstatoval, že česko- rakouské vztahy se v posledních letech zlepšily, i když "by mohly být ještě lepší". Paroubek by měl být za svou snahu vysoce oceněn, protože jeho iniciativa znamená odklon od principu kolektivní viny, soudí senátor. To, že Paroubkův návrh vyvolal v Česku kritiku, Schwarzenberga nepřekvapuje, protože "každý krok kupředu vyvolává v každé zemi zpočátku kritiku". Senátor vyslovil v rozhovoru dále přesvědčení, že Rakousko a Česká republika musí v rámci Evropské unie spolupracovat. "Menší středoevropské státy jsou při nynějším vývoji Evropy na sebe vzájemně odkázány," uvedl Schwarzenberg. Vyslovil se také pro to, aby se Evropská unie rozšířila i na celý Balkán, protože jen tak je podle něj možné tento krizový region stabilizovat. Skeptičtěji naopak hodnotil možnost vstupu Turecka nebo Ukrajiny do unie. V otázce boje proti terorismu je podle Schwarzenberga nutné, aby Západ přehodnotil svou politiku vůči islámských zemím. "Měli bychom si rozmyslet, zda naše strategie i taktika jsou správné a zda rozumíme problémům Blízkého východu," řekl. Vyslovil se zároveň proti stažení zahraničních jednotek z Iráku, protože "v boji proti teroru se nesmí polevit, jinak je bitva okamžitě prohrána".