Zprávy | Z archivu rubriky


Výcvik do kosovské mise byl hrubě nedostatečný a vojáky vůbec nepřipravil na místní realitu, tvrdí dva z nich, kteří se v pátek z Balkánu vrátili se zbytkem 6. kontingentu. Pod podmínkou anonymity ČTK řekli, že někteří důstojníci naprosto nezvládli přípravu doma a kompetentně se nechovali ani v Kosovu. Ministerstvo obrany se k tomu zatím nevyjádřilo. Česká republika přitom od srpna přebírá na rok roli vedoucí země ve střední části provincie, jejímu veliteli Aleši Vodehnalovi bude podléhat kolem 1600 vojáků z několika zemí.

Podle oslovených mužů v prvé řadě chyběly jasné instrukce. "Spoustu věcí jsme si museli sami postupně dohledávat, například jakým způsobem je ošetřeno, jestli místní obyvatelé mohou nosit zbraně," popsal zkušenost jeden z nich. Jako další příklad uvedl nejasné vymezení jednotlivých funkcí. Mluvčí skončeného 6. kontingentu Sabina Introvičová ČTK řekla, že několikaměsíční výcvik v České republice, který je zakončen dvoutýdenním pobytem ve vojenském újezdu v Boleticích, nemůže vojáky připravit na všechny situace v Kosovu. "My tam přijedeme s českými postupy a teprve tam se dovídáme, jak to bude vypadat v praxi," uvedla.

Podle vojáků by však měla být příprava před odletem do mise zaměřena mnohem účelněji. "Potlačování demonstrací nám ukázali na videu, po praktické stránce to ale byla tragédie," prohlásil další z nich. Tvrzení armády, že vojáci jsou na možné mezietnické potyčky na Balkáně dobře připraveni, je podle něj zavádějící.

Želivský klášterní pivovar se s belgickým řádem o pivo přít nebude. Podle informací ČTK si na premonstráty stěžují belgičtí pivovarní mniši. Podle nich Želivští své pivo na internetu vydávají za trapistické, ačkoliv takové označení přísluší jen moku z šesti trapistických klášterů v Belgii. Podle premonstrátů jejich propagační materiál označení používá pouze k vysvětlení původu tohoto druhu piva. "Nikdy jsme netvrdili, že vaříme trapistické pivo," řekl ČTK sládek Libor Pavelec. Podle něj je želivské pivo označováno pouze jako klášterní, proti čemuž nemohou Belgičané nic namítat. Jejich stížnost považuje za nedorozumění.

Želivští premonstráti obnovili výrobu piva před dvěma lety. Pivovar jako jediný v zemi zavedl způsob kvašení, který se používal u staročeských piv. Pivo obsahuje víc alkoholu a má výraznější chuť, podobně jako výrobky z Belgie nebo Irska. "Klášterní piva se vyznačují hutností, plností, jsou svrchně kvašená a jsou sladší," podotkl Pavelec. Pivovar ročně vaří 1200 hektolitrů piva. Převážně na domácí trh dodává asi 300.000 třetinkových lahví. V názvech piv se objevují jména slavných želivských opatů. Bez příchuti je patnáctistupňový Gottschalk, dva třináctistupňové druhy chutnají po medovině nebo po višních. Další dva druhy se chystají.

Podle sládka je ve světě jen málo klášterů, které by vlastnily pivovar. "Hodně pivovárků prodalo licence," konstatoval. Klášterní pivo je rarita, proto je o něj zájem i v zahraničí. Většímu zvýšení kapacity v Želivě podle něj zatím brání málo výkonné technologie. Počátky vaření piva v obci se podle sládka datují do 12. století. Nejstarší zmínka o želivském premonstrátském pivovaru je z první poloviny 17. století.