Zprávy | Z archivu rubriky


Hvězdou úvodního dne festivalu České hrady.cz, který v pátek pokračoval pod hradem Točník na Berounsku, byl Richard Müller. Jeho vystoupení končící až po půlnoci sledovala tisícovka nadšených diváků. Slovenský zpěvák se přitom festivalovým vystoupením vyhýbá. "Na samostatném koncertu mám dokonalý přehled nad technickou částí vystoupení a jsem si jistý, že lidé přišli na mě. Na festivalech mi vadí ta část publika, která se přišla odreagovat pomocí alkoholu a je jí v podstatě jedno, kdo stojí na jevišti," řekl Müller ČTK. Nabídce nového letního festivalu České hrady.cz však neodolal. Dokonce se na sérii pěti vystoupení na českých hradech těšil. Před pár lety v podobném prostředí už hrál a byl to prý nesmírně sugestivní zážitek.

Richard Müller měl původně chybět na pátém dílu České hrady.cz, který se 6. srpna uskuteční na Švihově. V kanadském Vancouveru měl pracovat na novém albu, ale nakonec zůstává v Čechách. "Byl jsem v poslední době dvakrát v New Yorku a zjistil jsem, že mi to cestování spojené s časovým posunem nedělá moc dobře," vysvětlil.

Chystané album, které vyjde na začátku září, nabídne 14 nových skladeb. Jeho název 44 souvisí s věkem interpreta a je paralelou ke staršímu Müllerovu albu 33. "Za dalších 11 let bych chtěl vydat desku s názvem 55. Album 66 asi nevydám, spíše ho vzhledem ke svému image nazvu 69. Celou svou kariéru bych potom chtěl triumfálně zakončit albem 111," sdělil. Projekt 44 nahrál bývalý lídr skupiny Banket v New Yorku s vynikajícími studiovými muzikanty. Například bubeník Omar Hakim spolupracoval se Stingem, Davidem Bowiem nebo Madonou, Will Lee hrál s Frankem Sinatrou či Barbrou Straisandovou a na album přispěl i Antony Jackson. Ten je podle Müllera nejžádanějším studiovým baskytaristou v New Yorku. "Byla to strhující spolupráce. Obával jsem se, že odehrají své, vezmou peníze a zmizí. Ale nakonec to bylo nahrávání plné humoru a muzikantského porozumění," řekl Richard Müller.

Předseda vlády Jiří Paroubek předpokládá, že se sejde s prezidentem Václavem Klausem, aby si vyjasnili stanoviska k premiérovu záměru učinit vstřícné gesto vůči sudetoněmeckým antifašistům. Termín jednání s Klausem ale neupřesnil. Oba politici se v pátek večer setkali v Českém Krumlově, kde Klaus zahajoval hudební festival. Podle Paroubka tam ale mluvili jen o společenských věcech.

Záměr učinit uvedené gesto vyvolal mezi prezidentem a premiérem spor. Klaus prohlásil, že předseda vlády asi zcela přišel o rozum. Reagoval tak na Paroubkovo vyjádření, že prezident patrně nepochopil podstatu jeho smířlivého gesta, a tím, že ho odmítl, se dostal do jedné společnosti se sudetoněmeckým spolkem v Rakousku. V pátek premiér v souvislosti s těmito Klausovými slovy řekl, že na této úrovni nechce debatovat. Pak ale dodal, že prezident nemá pravdu a že zřejmě hovořil "v nějakém chvilkovém pohnutí mysli". O jaké pohnutí mysli asi jde, rozvedl v rozhovoru pro agenturu APA. "Někdy mi připadá, že si (Klaus) myslí, že je Ludvík XIV. nebo Ludvík XV.," řekl. Podle Paroubka není český prezident absolutistický monarcha, aby mohl premiéra peskovat a vytýkat mu "mimořádnou drzost". Mluvčí prezidenta Petr Hájek České televizi řekl, že urážení vlastního prezidenta v cizině považuje za nedůstojné. Podle Paroubka je naopak "naprosto nedůstojné, co tady někteří lidé kolem pana prezidenta i prezident osobně předvádějí".

Politici z dalších stran většinou novinářům řekli, že je škoda, když se dva takto vysocí ústavní činitelé přou prostřednictvím vzkazů v médiích. V tomto smyslu se vyjádřil například předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý soudí, že Paroubek neměl o gestu začít hovořit, aniž by se poradil s dalšími ústavními činiteli. "Takové kroky, jaké podniká pan premiér, jsou kroky, které by měla podnikat celá Česká republika po dohodě všech ústavních činitelů," uvedl. Klausovy ostré výroky na Paroubkovu adresu považuje až za logický důsledek premiérova počínání. Šéf poslanců ČSSD Michal Kraus uvedl, že v sociální demokracii Paroubek o své iniciativě informoval. Klausovu kritiku si Kraus vykládá tak, že prezident ztrácí nervy.

Na středečním jednání vlády předloží ministr kultury Pavel Dostál zprávu o plnění programu zvaného Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví (ISO). Ministerstvo systém uplatňuje od roku 1991, kdy ho přijala vláda v reakci na silný nárůst počtu krádeží v kulturních a především církevních objektech. Zpráva uvádí, že program pomohl snížit počet krádeží a zlepšit evidenci movitého kulturního dědictví. Počet krádeží sice oproti 90. letům klesl, stále jich je ale několik set ročně. V roce 1989 policie evidovala 51 krádeží v kulturních institucích, v roce 1990 to bylo 611 případů a o rok později 996. Podle policejních statistik počet krádeží při vloupání do kulturních objektů přinejmenším v posledních pěti letech stagnuje - ročně jich policie eviduje kolem 200.

Počet krádeží v kostelech a dalších církevních a kulturních institucích po roce 1989 narostl enormně, převážná většina ukradených věcí byla nelegálně vyvezena ze země. Až ve druhé polovině 90. let začal platit zákon o vývozu a obchodu s uměleckými předměty, který na čas pozastavil růst počtu krádeží. V roce 2001 byla podle pracovníků pražského arcibiskupství v českých zemích ukradena polovina gotických sakrálních uměleckých předmětů a třetina barokních. Spolu s dalšími drobnými kusy a detaily výzdoby jde až o půl milionu předmětů.

Podle církevních pracovníků se podsvětí se zákonem za pár let vyrovnalo a naučilo se jej obcházet. Umělecké předměty lze vyvézt jen na základě osvědčení, že nejde o kulturní památku. Podle církevních památkářů jsou však osvědčení vydávána bez vyplnění, někdy jsou padělána.

Prezident Václav Klaus svou vizí o nové sjednocené Evropě české politiky zaskočil. Shodují se s ním jenom na tom, že je potřeba přijmout výzvu Evropské rady a jednat o dalším směřování Evropské unie. Žádný z oslovených politiků ale nevěří, že by bylo možné se vrátit 20 let zpět až ke společenství zcela suverénních států, jak si představuje prezident.

Nejvíce pochopení Klaus nalezl u místopředsedy KSČM Vojtěcha Filipa. Souhlasí, že je evropská ústava mrtvá a že je potřeba vypracovat nový text. Unijní občanství považuje ve shodě s prezidentem za umělý výtvor a také se mu nelíbí nízká kontrola bruselské byrokracie, která má více pravomocí než Evropský parlament. O tom, že by byl možný návrat 20 let zpět, ale pochybuje.

"Souhlasím s panem prezidentem v tom, že Česká republika má mít názor na to, jakou Evropu chce," řekl ČTK předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Vladimír Laštůvka (ČSSD). Není si ale jist, zda se na tom čeští politikové shodnou. Prezident stejně jako ODS chápe podle Laštůvky EU pouze jako ekonomický prostor. Podle poslance jde ale o politický projekt, který spěje ke stále větší integraci. "Jsem eurofederalista a jsem hluboce přesvědčen, že integrace bude pokračovat," řekl. Rozhodně odmítl prezidentův názor, že by projekt evropské ústavy zkrachoval. Proces bude pokračovat s určitým oddechem, uvedl. V Evropě také není žádný subjekt, který by si přál návrat o 20 let zpět, dodal Laštůvka.

Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek rozlišuje dvě vize vývoje evropské integrace - jako prostoru volného obchodu a pohybu osob a Evropy postupně se politicky a institucionálně integrující. Prezident podle něj inklinuje k té první, zatímco lidovci k druhé. "Názor pana prezidenta nesdílím, ale jsem ten poslední, kdo by mu upíral právo ho říkat," uvedl.

Unionisté rovněž podporují další integraci Evropy i evropskou ústavu. "Platí, že Unie svobody je nadále pro evropskou ústavu a pro další pokračování evropské integrace," sdělil ČTK postoj předsedy US-DEU Pavla Němce mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun.