Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus svou vizí o nové sjednocené Evropě české politiky zaskočil. Shodují se s ním jenom na tom, že je potřeba přijmout výzvu Evropské rady a jednat o dalším směřování Evropské unie. Žádný z oslovených politiků ale nevěří, že by bylo možné se vrátit 20 let zpět až ke společenství zcela suverénních států, jak si představuje prezident.

Nejvíce pochopení Klaus nalezl u místopředsedy KSČM Vojtěcha Filipa. Souhlasí, že je evropská ústava mrtvá a že je potřeba vypracovat nový text. Unijní občanství považuje ve shodě s prezidentem za umělý výtvor a také se mu nelíbí nízká kontrola bruselské byrokracie, která má více pravomocí než Evropský parlament. O tom, že by byl možný návrat 20 let zpět, ale pochybuje.

"Souhlasím s panem prezidentem v tom, že Česká republika má mít názor na to, jakou Evropu chce," řekl ČTK předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Vladimír Laštůvka (ČSSD). Není si ale jist, zda se na tom čeští politikové shodnou. Prezident stejně jako ODS chápe podle Laštůvky EU pouze jako ekonomický prostor. Podle poslance jde ale o politický projekt, který spěje ke stále větší integraci. "Jsem eurofederalista a jsem hluboce přesvědčen, že integrace bude pokračovat," řekl. Rozhodně odmítl prezidentův názor, že by projekt evropské ústavy zkrachoval. Proces bude pokračovat s určitým oddechem, uvedl. V Evropě také není žádný subjekt, který by si přál návrat o 20 let zpět, dodal Laštůvka.

Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek rozlišuje dvě vize vývoje evropské integrace - jako prostoru volného obchodu a pohybu osob a Evropy postupně se politicky a institucionálně integrující. Prezident podle něj inklinuje k té první, zatímco lidovci k druhé. "Názor pana prezidenta nesdílím, ale jsem ten poslední, kdo by mu upíral právo ho říkat," uvedl.

Unionisté rovněž podporují další integraci Evropy i evropskou ústavu. "Platí, že Unie svobody je nadále pro evropskou ústavu a pro další pokračování evropské integrace," sdělil ČTK postoj předsedy US-DEU Pavla Němce mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun.

Expremiér a bývalý předseda ČSSD Miloš Zeman pomůže sociální demokracii, aby v příštím roce uspěla v parlamentních volbách. Nechce však kandidovat do sněmovny a nestojí o žádnou funkci. Nemíní se zúčastnit ani prezidentských voleb v roce 2008. Zeman to v sobotu řekl novinářům při setkání s premiérem Jiřím Paroubkem na jeho chalupě v Lučanech - Horním Maxově na Jablonecku. Bývalý premiér tam přijel v poledne se svou manželkou Ivanou. Paroubek a jeho žena Zuzana je budou hostit až do neděle.

"Ve prospěch sociální demokracie mohu pracovat jako řadový člen. Budu předkládat konkrétní návrhy, jak vyzvedávat zejména schopné komunální a regionální politiky a jak zabránit neschopným politikům, aby se zmocnili funkcí. Druhý úkol jsem nazval deratizací sociální demokracie. Nejde ale o pomstu," uvedl Zeman.

Zeman si nedokáže představit svou kandidaturu v prezidentských volbách i proto, že předsedou a prvním místopředsedou ČSSD jsou Stanislav Gross a Bohuslav Sobotka. "Zhatili mou snahu stát se prezidentem při volbách v roce 2003," vysvětlil.

Paroubek jako premiér Zemana svými rozhodnutími mile překvapil a považuje ho za politika, s nímž si je názorově blízký. Zeman ocenil, jak se premiér zastal nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové při jejím sporu s ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem (US-DEU). "Já měl ve svém vládě dva ministry spravedlnosti, ale žádný z nich nebyl nezkušený fracek," prohlásil Zeman.

Paroubek uvedl, že si se Zemanem rozumějí, a uvítal, že se chystá přispět k vítězství ČSSD v parlamentních volbách. V minulosti přitom byli politickými rivaly. V roce 1993 se ještě spolu s Pavlem Novákem utkali o křeslo předsedy ČSSD. Zeman tehdy zvítězil díky hlasům Mladých sociálních demokratů, kterým předsedal nynější předseda ČSSD Gross. Paroubek se poté věnoval zejména pražské komunální politice. Do vysoké politiky ho přivedl až Gross v roce 2004, v době, kdy byl premiérem. Paroubek se stal v jeho vládě ministrem pro místní rozvoj.

Při otázkách novinářů na návrat do velké politiky se Zeman přirovnal ke stárnoucímu atletovi, který se nechce vracet na závodní ovál, protože vrcholu své kariéry již dosáhl. "Bylo by to trapné a zbytečné. Své Helsinky 1952 už mám za sebou," připomněl Zeman tři zlaté medaile vytrvalce Emila Zátopka na letní olympiádě a jeho mnohem méně úspěšné vystoupení o čtyři roky později v Melbourne, kde běžel pouze maraton a skončil za stupni vítězů.

Tři desítky řezbářů se v sobotu sjely do Dřevěného městečka skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku, kde se konal devátý ročník setkání zvaného Hejův nožík. Řezbáři společně pracují na kompozici věnované životu v rolnické usedlosti. Letos přibylo nejvíce figurek připomínajících tradiční řemesla, řekla ČTK režisérka pořadu Jiřina Veselská.

Ve skanzenu se od roku 2003 postupně rodí dvůr s vyřezávanými domácími zvířaty, pasáčky, kovářem, bednářem, hospodářem i jeho dětmi. "Figurky řemeslníků jsou však pro nás nyní důležité, neboť připravujeme novou expozici v nově opraveném objektu bývalého sušáku," uvedla režisérka.

Mezi účastníky setkání se objevilo i šest nových řezbářů, kteří se Hejova nožíku účastní poprvé. Podle Veselské jich nejen přibývá, ale také mládnou. "Máme zde i nové adepty do dvaceti let i menší. Myslím, že je to velmi šťastné, že o toto řemeslo je zájem," řekla.

Řezbáři si svá díla přivážejí do Rožnova pod Radhoštěm již rozpracovaná a mezi starými usedlostmi je jen dokončují. Řemeslníci opracovávali různé druhy dřeva, například lipové, hruškové, osikové či smrkové. Letos jejich úsilí a umění přihlížely stovky návštěvníků, z nichž mnozí si odnesli i menší dárky a upomínkové předměty.

Setkání v rožnovském skanzenu je pojmenováno po Josefu Hejovi (1892-1985), který žil v Dinotici u Halenkova na Vsetínsku a celý život se věnoval vyřezávání ze dřeva. Mnohé náměty čerpal z práce v malém hospodářství, inspiroval se zábavou, výročními zvyky a obyčeji. Plastiky barvil pastelkami nebo vodovými barvami.

Evropská unie potřebuje podle prezidenta Václava Klause nutně změnu. Mělo by proto vzniknout nové uskupení, které by se mohlo jmenovat Organizace evropských států, napsal Klaus v sobotních Lidových novinách. Pustil se tak do diskuse o budoucnosti Evropy, k níž již dříve vyzval české politiky.

V článku s názvem Vytvořme jinou Evropskou unii v LN Klaus napsal, že "musíme opustit myšlenku vytvoření Státu Evropa, která je nám stále sugerována". Podle něj bude třeba zbavit se i takových slov, jako je "evropské občanství". "Musí jít i o zrušení lecčeho z toho, co vzniklo v minulém dvacetiletí," uvedl Klaus. Členy OES podle něj budou jednotlivé státy, nikoli přímo občané, jak se o to pokoušela evropská ústava. Rozhodování v podstatných věcech prý bude muset být konsenzuální. Nová unie, která vzejde z reflexe po neúspěchu referend o ústavě, zároveň bude potřebovat ústavní dokument. Vytvoření nového ústavního dokumentu bude nakonec nezbytné, uvedl Klaus, přestože sám si myslí, že trocha "spontánnosti přirozeného řádu a neviditelné ruky nic nezkazí" a že "nikým bezprostředně neřízený a neorganizovaný proces utvoří vnitroevropské vztahy lépe než sebelépe uvažující politikové".

"Potřebujeme politický systém liberální demokracie, který nutně vyžaduje občanský princip, spojený s přirozenou loajalitou lidí k vlastnímu národu a s elementárním pocitem národní identity," napsal Klaus.

Pěti ze sedmi mužů, kteří vloni na Vyškovsku a v okolí Brna poškodili přes dvě stě hrobů na vesnických hřbitovech, v pátek Okresní soud ve Vyškově vyměřil trest. Píše o tom sobotní jihomoravské vydání Mladé fronty Dnes. Pět mužů ve vězení celkem stráví čtrnáct a půl roku. Nejpřísnější trest, pět let odnětí svobody, soud vyměřil Františku Balogyovi. "Ke krádežím se sice částečně přiznal, přihlédli jsme však k tomu, že byl za podobnou trestnou činnost již několikrát trestaný a krádežemi na hřbitovech způsobil značně vysokou škodu," řekla deníku k Balogyovi soudkyně Zdeňka Kalová. V jeho případě škoda přesahovala 900.000 korun. Ján Demeter byl odsouzený ke třem letům vězení s ostrahou, Ivan Gorol a Michal Demeter na dva a půl roku a Milan Gorol na rok a půl. Šestý obviněný Ivan Bongilaj si na rozsudek musí podle deníku počkat do doby, kdy soud nashromáždí rozsudky za jeho trestnou činnost, kterou spáchal v jiných okresech a za kterou byl letos odsouzen. I v jeho případě totiž půjde o úhrnný trest. Sedmý pachatel je mladistvý a byl z veřejného projednávání vyloučen.

Odsouzení se krádeží na 12 hřbitovech dopustili loni od dubna do srpna. Ulámali z náhrobků kříže, hlavy Krista, kalichy i další kovové předměty a takřka na každém hrobě způsobili škodu za několik tisíc korun. Soud musel vyslechnout na 230 poškozených, výrok soudu měl šestadvacet stran a jeho čtení včera zabralo půl druhé hodiny.