Zprávy | Z archivu rubriky


Prezidenta Václava Klause od pátečního golfu v Olšových Vratech neodradilo ani zranění svalu ze čtvrtečního tenisového turnaje osobností, který nedohrál, ani vydatný déšť snášející se celé dopoledne na trávník. V klubovně si půjčil nepromokavý oděv a v doprovodu profesionálního trenéra Luboše Štiky si nejdříve vyzkoušel několik cvičných odpalů. Pak se vydal projít alespoň část hřiště. Překvapil tak řadu lidí, protože při nepřízni počasí příliš nepočítali s tím, že by chtěl prezident opravdu hrát. Ten sice zpočátku chvíli váhal, ale pak vábení trávníku neodolal. Podařilo se mu zahrát několik pěkných míčků, ovšem nechyběl ani takzvaný řízek, kdy po odpalu letěl i kus drnu. Trenér Štika byl s jeho výkonem spokojený. "Během roku udělal velký pokrok. Pokud mu to čas dovolí, chodí trénovat v Praze s mým synen Danielem," řekl Štika.

Přítomnost prezidenta na hřišti překvapila několik hráčů ze zahraničí. Jeden se dokonce snažil získat od prezidenta podpis a fotografii. Klaus by mu býval ochotně vyhověl, ale jeho osobnímu strážci fotky došly. Na hřišti pak prezident vydržel téměř dvě hodiny a k odchodu ho přiměl jen slib manželce, že přijde včas na oběd. "Jsem s dnešní hrou docela spokojený, mohlo to být i horší. Navíc jsem se přesvědčil o tom, co říkají zkušení hráči. Není špatné počasí, ale jen špatně oblečený golfista. Tohle je hra i do nepohody," řekl Klaus.

Štít staré horské synagogy v Hartmanicích na Klatovsku od pátku opět zdobí dvě kamenné desky s hebrejským desaterem. Zhruba 120 let stará stavba je jednou z posledních synagog a židovských modliteben, kterých bylo dříve na Šumavě šest desítek. Několik posledních desetiletí ale chátrala. Když ji začali v roce 2003 opravovat nadšenci z občanského sdružení Památník Hartmanice, byla téměř na spadnutí. "Letos máme od státu slíbenou dotaci tři miliony korun, celkem opravy přijdou na zhruba sedm milionů," řekl ČTK předseda sdružení Michal Klíma. Věří, že ještě letos se podaří dokončit zbývající části rekonstrukce - vnitřní a vnější omítky a stavba se ještě na podzim po dlouhých desetiletích otevře veřejnosti.

V synagoze bude památník soužití Čechů, Němců a Židů v pohraničí Šumavy, plánuje Klíma. S muzeem v Dobré Vodě bude dokumentovat dřívější židovské osídlení. Na konci 19. století tvořili Židé 13 procent obyvatelstva Hartmanic.

Kamenné desky o rozměrech asi 80 krát 40 centimetrů strhli z čela synagogy němečtí vojáci na podzim 1938 a použili je na schody do zahrady. Podařilo se je objevit až na začátku 90. let minulého století, do dneška byly umístěné v Muzeu Dr. Šimona Adlera v nedaleké Dobré Vodě. Po vyhnání Židů zřídili Němci v synagoze truhlárnu, která tam fungovala i po válce. Pak zde byl armádní sklad pneumatik. Stavba se měla bourat, ale zachránil ji listopad 1989.

Vystoupení valašské skupiny Docuku, která hraje etnickou hudbu založenou na českých lidových písních, odstartovalo v pátek letošní ročník strážnického festivalu Slunce. Festival, který je zaměřen především na folkovou hudbu, potrvá ve Strážnici na Hodonínsku až do soboty.

Pátečnímu večeru dali organizátoři podtitul "Pod tlakem světové hudby". "Myslím, že všechny jeho účastníky bude stát hodně energie," řekl ČTK ředitel festivalu Pavel Kopřiva. Koncert, na kterém vystoupí například kapela Cop z Plzně, brněnská skupina Čankišou, ostravská Banana či skupina Zdob Si Zdub z Moldavie je plánován asi 01:00. "Pro ty, kterým zbudou síly, bude pokračovat tancovačka, která většinou končívá nad ránem," doplnil Kopřiva.

V sobotu večer je pro návštěvníky připraven další komponovaný pořad nazvaný Kdyby tisíc kytaristů aneb Písně legend. "Diváky jsme vyzvali, aby si s sebou vzali kytary a přišli si zahrát s těmi, jejichž písně zlidověly a bez nichž se neobejde žádný večírek," prozradil ředitel festivalu. Z hudebních legend, s nimiž si budou moci diváci zazpívat, jmenoval Petra Jandu, Ivana Hlase a Ivana Mládka.

Kvůli deštivému počasí očekávají organizátoři menší návštěvnost. Festival se odehrává ve strážnickém amfiteátru, takže je podle organizátorů vždy závislý na počasí. "Na druhou stranu je to u nás jedna z nejhezčích otevřených scén, protože je stavěn do kruhu a diváci jsou umělcům velmi blízko," zdůraznil Kopřiva.

Problém Kateřina Neumannová versus Svaz lyžařů České republiky ohledně podpisu reprezentační smlouvy není ani v letos zatím zažehnán. Úřadující mistryni světa v běhu na lyžích se nelíbí některá vyjádření svazového předsedy Aleše Vaňka a spory o reklamní plochy na kombinéze několikanásobné olympijské medailistky se tak vlečou. Přesto obě strany věří, že se ještě před zahájením sezony dohodnou. "Já o tom budu mluvit takhle veřejně naposledy. Chci, aby to řešili manažeři a já měla klid na trénink," prohlásila Neumannová.

Chtěla reagovat na nedávná Vaňkova slova v tisku, která ji rozčílila. Vaněk v rozhovoru pro MF Dnes tvrdil, že Neumannové dal svaz na přípravu 1,95 milionu korun. "Jenže to nebyly peníze od svazu, ten fungoval pouze jako prostředník při jejich převodu," oznámila lyžařka.

Loni se rozpoutala mediální smršť kolem potřeby Neumannové angažovat švédského servismana Ulfa Olssona, na něhož neměl svaz peníze. Lyžařka ho mohla zaplatit z prostředků svých sponzorů, chtěla ale reklamní plochu na svém dresu. V tom je potíž i letos. Sedmdesát procent plochy vlastní Neumannová. "A na těch zbylých třiceti se musíme dohodnout. Já hájím zájmy svazových sponzorů," obhajoval se Čestmír Skrbek, sportovní ředitel běžců na lyžích.

Lyžařka by si přála mít všechny reklamní plochy pro sebe, jak to mají akrobat Aleš Valenta a sjezdařka Šárka Záhrobská. "Také smlouvy bych podepsala hned," prohlásila Neumannová, které Vaněk údajně nabídl stejný kontrakt, s jakým lyžařka loni souhlasila. "Já jsem závodnice stejných světových kvalit. Není to tak, že já bych si vymýšlela, chci jen zajistit nejlepší možnou přípravu a podmínky," říkala Neumannová.

Na 50 obyvatel Horního Jiřetína na Mostecku a ekologických aktivistů vyrazilo v pátek na dvanáctikilometrový pochod z Horního Jiřetína do Libkovic, jež začátkem 90. let musely jako poslední obec v Česku ustoupit těžbě hnědého uhlí. Účastníky pochodu neodradil ani vytrvalý hustý déšť. "Cílem akce je upozornit na smutný osud Libkovic a zabránit jeho opakování v případě Horního Jiřetína a sousedních Černic," řekl ČTK Petr Holub z Hnutí Duha.

Po příchodu do Libkovic se účastníci pochodu pokusí obec alespoň na chvíli znovu oživit. V místě zbourané hospody budou čepovat pivo, v sutinách kina promítnou film o vlivu těžby uhlí na krajinu severních Čech. "Obec je definitivně mrtvá, domy jsou srovnány se zemí. Před třemi lety nechala těžební společnost strhnout i kostel. Nejsmutnější je, že lidé se vystěhovali zbytečně. Později se ukázalo, že těžba pod obcí je nerentabilní a Mostecká uhelná od ní upustila," uvedl Holub.

Páteční pochod odpůrců pokračování těžby je součástí akce Týden na hraně, kterou od 3. července v Horním Jiřetíně a okolí organizuje ekologická organizace Hnutí Duha. Kromě pomoci při úklidu obce a opravách nedalekého zámku Jezeří se ekologičtí aktivisté zaměřují zejména na kampaň za zachování nynějších územních limitů těžby uhlí. Právě jejich prolomení by podle aktivistů ohrozilo další existenci Horního Jiřetína i Černic.

Osud limitů těžby, o nichž rozhodla vláda v roce 1991, závisí na podobě územního plánu Ústeckého kraje. Krajští zastupitelé by ho měli schválit na podzim.