Zprávy | Z archivu rubriky


Fanoušci silných motocyklů se v sobotu nedočkali takzvané spanilé jízdy, kterou původně plánovali účastníci mezinárodního srazu členů gangu Pekelní andělé (Hells Angels MC). Během pátku se do areálu pražského koupaliště Džbán sjelo zhruba 1000 motorkářů. Zřejmě kvůli opakovaným přísným policejním kontrolám však od jízdy městem upustili. "Nikam se nechystáme, na jízdu po Praze nepojedeme. Zůstaneme v kempu, kde bude pokračovat soukromá party," řekl neoficiální mluvčí srazu. "Nebaví nás to, když nás opakovaně na silnicích stavějí," podotkl jeden z účastníků. Někteří členové gangu se do Česka vůbec nedostali, zhruba stovku z nich nepustila přes hranice cizinecká policie. Policisté již od pátečního rána při vjezdu do areálu Džbán zkontrolovali každého nově příchozího, žádné problémy však podle mluvčí řešit nemuseli. Okolí koupaliště kromě několika desítek policistů hlídá také transportér. Členové gangu proti policejním kontrolám sice nijak neprotestovali, považují však tak přísná bezpečnostní opatření za zbytečná. "Tady nejsou žádní gangsteři, nechystá se žádný horor. Je to jen obyčejná party," řekl jeden z mužů s nápisem Hells Angels na vestě. Pekelní andělé, kteří vznikli v USA a mají své pobočky po celém světě, jsou považováni za agresivní a nebezpečný gang. Často jsou údajně ozbrojeni. Scházejí se každý rok v jiném světovém městě. V Česku se jejich celosvětový sraz koná poprvé.

O vztazích mezi Čínou a Evropskou unií hovořili v sobotu v Pekingu čínský prezident Chu Ťin-tchao a český premiér Jiří Paroubek. Předseda vlády poté řekl, že neprojednávali problém, který měla EU s čínským textilem, ani nemluvili o jejím zbrojním embargu vůči Číně. Prezidentovi Paroubek nabídl, že by se české firmy mohly podílet na výstavbě sportovišť pro letní olympijské hry, které se budou konat v Pekingu v roce 2008. Zatím ale žádný konkrétní projekt pro Čechy není. Během zhruba hodinového rozhovoru se oba představitelé zmínili též o dalších možnostech hospodářské spolupráce a o vzájemných investicích. Čínský prezident hovořil například o plánovaném zahájení montáže škodovek v Číně. Ke zvýšení ekonomické spolupráce by měly podle Paroubka přispět návštěvy devíti českých ministrů v Číně. O problematice lidských práv však spolu státníci nehovořili, přestože Amnesty International a výbor Olympic Watch, který se na stav demokracie zaměřil před letními hrami, Paroubka požádaly, aby na tento problém v Číně upozornil. Příležitost by k tomu mohl mít při schůzkách, které ho čekají v nadcházejících dnech s premiérem Wen Ťia-paem a předsedou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Wu Pang- kuem. Setkáním s nejvyšším čínským představitelem Paroubek zahájil čtyřdenní pracovní návštěvu Číny. Audienci u prezidenta se diplomatům podařilo vyjednat na poslední chvíli a Paroubek kvůli ní zkrátil o jeden den pobyt v Japonsku. Vrcholem návštěvy v Japonsku byl páteční český národní den na světové výstavě Expo 2005 u města Nagoja, Paroubka předtím přijali premiér Džuničiro Koizumi a císař Akihito.

Po dlouhé nemoci zemřel v sobotu v Praze ve věku 67 let herec Jiří Kodet. Významný představitel českého divadla i filmu za svou kariéru hrál desítky rolí. Z posledních let si ho diváci mohou pamatovat například ze snímků Knoflíkáři nebo Pelíšky, za něž byl oceněn Českým lvem. Více než deset let byl Kodet členem činohry Národního divadla. Pocházel z dvě stě let starého hereckého rodu. Kodetův pradědeček byl slavný ředitel plzeňského divadla Vendelín Budil, nemanželský syn herce a dramatika Josefa Jiřího Kolára, spoluzakladatele Národního divadla. Jiří Kodet prožil své herecké začátky v Pardubicích a Ostravě. Poté přešel do Prahy, kde stál u zrodu Činoherního klubu. V tomto divadle zažil éru jeho největšího rozkvětu i pozvolného úpadku a zahrál si zde spoustu rolí: Jašu ve Višňovém sadu, Strýčka Váňu, Chlestakova v Revizorovi a další. Po pětadvaceti letech, které v Činoherním klubu strávil, pak odešel do Národního divadla. Zde se představil v dalších krásných rolích, například ve hrách Sbohem Sokrate, Bílý muž a rudá tvář, Na miskách vah. Zahrál si i v mnoha filmech, třebaže v sedmdesátých a osmdesátých letech měli na Barrandově u jeho jména poznámku, že smí hrát jen malé a záporné role. Velké úspěchy na filmovém poli potkaly Kodeta v posledních letech. V roce 1998 obdržel prestižního Českého lva za roli v Knoflíkářích a o dva roky později získal dalšího lva za roli bývalého odbojáře v Pelíšcích. V roce 2003 herec obdržel od prezidenta Václava Klause Medaili Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění. K jeho úmrtí se na svých internetových stránkách vyjádřil i prezident Václav Klaus. "Jeho odchod považuji jak za velkou ztrátu pro českou kulturu, tak i za ztrátu svou osobní," uvedl Klaus.

Patriarcha Církve československé husitské Jan Schwarz v sobotu odstoupil z funkce. Vyvrcholil tak několikaměsíční spor plný osobních invektiv a obviňování z nečistých záměrů při nakládání s penězi a majetkem církve mezi biskupy a patriarchou. Sedmačtyřicetiletý Schwarz se k odstoupení v polovině svého funkčního období rozhodl po sporu o to, kdo povede sobotní bohoslužbu před oficiálním zahájením sněmu v pražských Dejvicích. Ucházel se o ni jak Schwarz, tak emeritní patriarcha Josef Špak. Schwarz si proto vyžádal hlasování, v němž se jasná většina vyslovila proti bohoslužbě patriarchy. "Já jsem toto hlasování pojal jako vyslovení nedůvěry vůči mé osobě," řekl Schwarz. Podle mluvčí ústřední rady církve Hany Tonzarové, která patří do tábora Schwarzových odpůrců, povede dočasně církev jmenovaný správce. Kvůli dění v husitské církvi držely hladovku tři Schwarzovy stoupenkyně. Dvě z žen už hladovku ukončily, třetí, Milada Tomešová, potvrdila, že v protestu bude pokračovat i po patriarchově odstoupení. "Tady se odehrálo něco naprosto bezprecedentního," prohlásila. O patriarchovi se údajně hlasovalo dopoledne ještě před zahájením samotného sněmu, než stačili dorazit všichni delegáti a sněm prý nebyl reprezentativní. Schwarz, který byl sedmým patriarchou v osmdesátileté historii tohoto národního reformačního křesťanského společenství, původně sobotní sněm svolal právě kvůli vyslovení důvěry, nebo nedůvěry své osobě. K Církvi československé husitské se v roce 2001 přihlásilo 99.000 lidí. Byla tak mezi církvemi v Česku pokud jde o počet věřících na třetím místě za katolickou církví a Českobratrskou církví evangelickou.