Zprávy | Z archivu rubriky


Lidovci a komunisté by souhlasili se sloučením devíti zdravotních pojišťoven v jednu, jak ve své nové koncepci navrhuje ministryně Milada Emmerová. V diskusním pořadu televize Nova to řekli předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek a místopředseda KSČM Václav Exner. Podle lidovců by to bylo možné ale jen v případě, že by byla oblast zdravotnictví financována z více zdrojů. Kalousek si však myslí, že není možné tento krok v současné situaci uskutečnit. Podle něj by byla efektivnější jedna pojišťovna spravující povinné odvody než několik pojišťoven. Ale musely by existovat ještě další, které by spravovaly soukromé peníze. A to kvůli tomu, že veřejné zdravotnictví není možné financovat jen z povinných odvodů, řekl. Exnerovi se nelíbí zejména plýtvání s penězi určenými na zdravotnictví. Pokud by tento návrh mohl situaci změnit, pak by s ním souhlasil.

Se zřízením jediné zdravotní pojišťovny počítá jedna ze šesti variant srovnání schodku Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) v nové verzi koncepce zdravotnictví. Deficit v posledních letech roste, nyní činí asi deset miliard. Sjednocení pojišťoven by následovalo po navrhovaném odkupu části pohledávek VZP Konsolidační agenturou. Podle koncepce by se tak odbourala konkurence a pojišťovny by se nesnažily získat výhodnější pojištěnce, kteří méně stonají a jejichž léčba nestojí tolik. Odpadla by i vysoká režie devíti pojišťoven. Podle dřívějšího vyjádření premiéra Jiřího Paroubka by se režijní náklady sloučením pojišťoven snížily až o 1,5 miliardy korun. S tímto názorem nesouhlasí někteří ekonomičtí experti. Konkurence je podle nich prospěšná, jediná pojišťovna podle nich lépe hospodařit nebude.

Společná inscenace českých a polských herců z Těšínského divadla z Českého Těšína na Karvinsku v sobotu na letní scéně pražského Vyšehradu uzavřela druhý ročník festivalu Vyšehraní. Během devíti dní se v jeho rámci divákům představila řada zpěváků a kapel různých žánrů i divadelních souborů. Těšínské nebe je vůbec první společnou inscenací obou souborů Těšínského divadla. Projekt o historii a jedinečnosti města rozděleného nejen řekou Olší, ale zejména státní hranicí, vychází z písní Jaromíra Nohavici. Jeho písně v úpravách hudebníka Tomáše Kočka herci zpívali v češtině a polštině, ve hře zazněla i němčina, ruština a jidiš a především nářečí obyvatel Těšínska zvané "po našemu". Polské překlady textů pořídila básnířka Renata Putzlacherová, režii měl Radovan Lipus.

"Diváci měli také letos o celý festival velký zájem," řekla ČTK pořadatelka přehlídky Martina Dimmerová. Dlouho předem vyprodáno bylo nejen na Těšínské nebe, ale i na řadu dalších představení. "Většinou jsme měli plno. Lidé přišli i do deště na Vlastu Redla," zhodnotila. "Festival má široký záběr, takže si každý mohl najít pro sebe něco vhodného," konstatovala Dimmerová. Přehlídka začala benefičním koncertem pro Jedličkův ústav, nechyběl ani koncert Marsyas, Vladimíra Mišíka s Etc... a Vladimíra Merty. Vzpomínkový večer nazvaný "... náš život hoří jako svíce" připomněl loni zesnulé zpěváky - Spirituál kvintet zavzpomínal na Karla Zicha a skupina Neřež na Zuzanu Navarovou. Z divadelních souborů se divákům dále představilo několik amatérských a studentských divadel i Divadelní společnost Josefa Dvořáka, která zahrála představení Hadrián z Římsů. Pořadatelé počítají s tím, že za rok na stejném místě přehlídku opět zopakují.

Snahy o umístění dvou vědeckých institucí v Česku jsou zřejmě marné. Úsilí o zřízení sídla Evropské výzkumné rady v Praze už je minulostí a je i málo pravděpodobné, že bude v Česku institut Společného výzkumného centra Evropské komise (JRC). Zájem Česka o něj ČTK potvrdil vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Předseda České grantové agentury Josef Syka, který o zřízení a umístění výzkumné rady v Praze usiloval, ČTK řekl, že zřízena pravděpodobně bude, ale sídlit bude v Bruselu. Ve věci institutu výzkumného centra unie je optimističtější. "Někde v nových zemích takový institut vznikne. Nemohou to donekonečna držet v takzvaných starých zemích. Při určitém tlaku by se to mohlo podařit," řekl ČTK. Na to, jestli takový institut bude v Česku nebo v Polsku či Maďarsku, prý by ale "nesázel". Nyní existuje sedm výzkumných ústavů JRC v pěti zemích Evropské unie: Itálii, Německu, Španělsku, Nizozemsku a Belgii. Slouží jako vědecké zázemí pro rozhodování Evropské komise. České vědecké instituce s nimi spolupracují. "Zdá se, že některé nové členské státy by chtěly vytvoření nového ústavu JRC na svém území. Jakýkoliv takový návrh bude posouzen ve světle nabízené hodnoty a poptávky spotřebitelů (EK). Zatím nejsou žádné definitivní plány a ve velké míře to bude záležet na rozhodnutí o nové finanční perspektivě a na politických stanoviscích," řekl v Praze generální ředitel výzkumného centra EK Roland Schenkel. Páteční jednání představitelů evropské pětadvacítky o rozpočtovém výhledu Evropské unie na léta 2007 až 2013 však zkrachovalo. Přestože někteří politikové říkají, že se bude jednat dál a že na přijetí kompromisního řešení je dost času, jiní, zvláště opoziční, hovoří o krizi. Jahn je optimistický. "Ohrožení financování vědy by mohlo nastat jen tehdy, kdyby došlo k větší dezintegraci Evropské unie. Zatím je to jen krach jednoho jednání. Letos ani v příštím roce to mít vliv nebude," dodal.

Kolem 3000 lidí přilákalo o víkendu do rozpadajícího se zámku v Brtnici na Jihlavsku zvonění železa a vůně ohně. Na čtvrtý ročník Brtnické kovadliny přijalo pozvání na 200 kovářů z tuzemska i zahraničí a zhruba stejně tolik jejich pomocníků. Další ročník se bude konat tentokrát až za dva roky. Bude ale také záležet na rozhodnutí soudu k majetkoprávním vztahům k památce, řekl ČTK jeden z pořadatelů Arnold Rubeš. Oblíbená akce se málem nekonala, dosavadní majitel nechal vyměnit zámek od hlavní brány, vysvětlil. V rozlehlém areálu ale nakonec vládla báječná atmosféra, o kterou se postarali účastníci i počasí. Jedinou skvrnou na ni byl katastrofální stav budov, nad kterým návštěvníci kroutili hlavami.

V divácké anketě získala ze 140 vystavených děl nejvíce hlasů pestře strukturovaná plastika draka Michala Janáka ze Středního odborného učiliště Tradičních řemesel Brno. Porota pak ocenila bránu Kovářské dílny otce a synů Stawaritschů z Kostelce na Hané. Nejrychleji a nejkvalitněji za 37 sekund vykoval hřebík Ivo Rudolf z Bečova nad Teplou, oceněny byly také učňovské práce, shrnul Rubeš. Kovářské řemeslo má na Vysočině dobré zázemí: z 200 akreditovaných účastníků jich zhruba 40 bylo domácích. I tentokrát přehlídku poctil návštěvou nestor kovářů Alfred Habermann. Pozitivní je fakt, že autory 135 děl vystavených na druhém nádvoří byli žáci a studenti šesti škol a učilišť Česka. Právě jejich díla prezentovala širokou škálu nápadů.

Kühnl se v sobotu v Kábulu sešel s afghánským ministrem obchodu a faktickým premiérem Hadájatem Amínem Arsalou, který ocenil českou účast v Mezinárodních silách pro podporu bezpečnosti v Afghánistánu (ISAF). Jednali o obnově hospodářské spolupráce - rýsuje se například možnost navázat na aktivitu českých expertů při výstavbě afghánských cementáren ještě z dob socialistického Československa. Kühnl hovořil také s tureckým velitelem kábulského letiště, plukovníkem Kazimem Öngülem, který řekl, že pokračuje výcvik afghánského personálu včetně dispečerů, který se jednou ujme řízení provozu letiště. Jedná se o 700-800 lidí. Český ministr se rovněž sešel s afghánským generálem Muhammadem Azimem Mudžáhidem, který ho informoval, že pokračuje budování afghánské armády s cílem mít 70.000 vojáků. Generál ovšem nedokázal upřesnit, kolik mužů mají afghánské ozbrojené síly nyní k dispozici. Zároveň přiznal, že v boji proti teroristům podél hranice mezi Afghánistánem a Pákistánem se nedaří navázat spolupráci obou zemí.

Noc na neděli ministr Kühnl se skupinou členů českého parlamentu provizorně strávil ve Fajzábádu v táboře Provinčního rekonstrukčního týmu, kde slouží Češi společně s Dány a Němci. Musel tam počkat, až se opraví Hercules, kterému při návratu pro delegaci prasklo při přistávacím manévru na dráze z ocelových plátů kolo. Letoun zablokoval dráhu a znemožnil tak přílet náhradního stroje. Delegace tak již v sobotu nestihla návrat do Kábulu, kde čekal ministrův český speciál Tu-154; kábulské letiště z bezpečnostních důvodů přerušuje provoz vždy v 18:00 místního času (15:30 SELČ).

Pořádání referenda o evropské ústavní smlouvě je podle prezidenta Václava Klause nyní zbytečné. "Euroústava dnes fakticky není. Tím, že byla odmítnuta ve dvou zemích, považuji za zbytečné, abychom dělali referendum," řekl v neděli Klaus. Dodal, že případné lidové hlasování by bylo průzkumem veřejného mínění, a nikoliv smysluplným referendem podle české ústavy. Koaliční strany přitom s referendem počítají, konat by se podle nich mohlo nejdříve s volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2006. Podle premiéra Jiřího Paroubka by bylo praktické, kdyby se všelidové hlasování uskutečnilo až za 18 či 20 měsíců. O pokračování ratifikace ústavní smlouvy rozhodli tento týden i šéfové států a vlád členských zemí unie na summitu v Bruselu.

Krach pátečního jednání nejvyšších představitelů unie o rozpočtu EU na roky 2007 až 2013 Klause nepřekvapil, nicméně věří v nalezení kompromisu. "Dalo se to očekávat. Nedělal bych z toho žádnou tragédii. Myslím, že k nějakému kompromisu někdy dojde. Je to ale ukázka toho, jak to v Evropské unii skutečně je," řekl Klaus. Proti rozpočtovému návrhu se na bruselském summitu postavila především Británie, která nepřipustila zmenšení svých slev z příspěvku do unijní pokladny. Návrh rozpočtu se kromě Britů nelíbil také Nizozemsku, Švédsku, Španělsku a Finsku. Podle ekonomů by neschválení rozpočtu mohlo připravit Českou republiku v dalších letech o část peněz z evropských fondů.