Zprávy | Z archivu rubriky


Evropská unie tvrdě kritizovala Kubu za porušování lidských práv, neobnovila však proti ní diplomatické sankce pozastavené letos v lednu. Ministři zahraničí "pětadvacítky" v usnesení z jednání v Lucemburku uvedli, že "opatření učiněná 5. června 2003 (diplomatické sankce) zůstávají pozastavena". Původně se počítalo s tím, že text bude schválen bez debaty, Česká republika však vůči němu vznesla výhradu, takže diskuse se konala. Konečný text usnesení byl na jejím základě posílen. Unie se v něm zavázala vést "cílený" dialog s kubánskými úřady na základě reciprocity, a to včetně udělování víz členům vlád. Vyhlásila, že při každé návštěvě na vysoké úrovni bude nastolovat otázky lidských práv.

"Kubánský režim se chová totalitně a nelze k tomu mlčet," řekl ČTK ministr Cyril Svoboda. Připomněl nedávné vyhoštění několika poslanců Evropského parlamentu a národních parlamentů zemí EU, včetně České republiky. "Všichni se dovoláváme evropských hodnot, souhlasíme s Chartou OSN a pakty lidských práv. Nemůžeme tedy pak požadovat, aby někde ta práva platila a jinde nás to nezajímalo."

Debata ukázala škálu názorů od krajně kritického českého stanoviska až po velmi smířlivé španělské. Ministr Manuel Moratinos vysvětloval, že kubánské úřady přece propustily několik politických vězňů a dovolily květnovou schůzku opozice. České stanovisko podpořil německý Joschka Fischer; podle diplomatů žádal, aby si EU nenalhávala, že se situace na Kubě zlepšuje, a podporoval tvrdší znění komuniké. EU v něm konstatovala, že na Kubě "není dostatečný pokrok, pokud jde o dodržování lidských práv". Vyslovila se pro prohloubení pravidelného dialogu s demokratickou opozicí. Naléhavě vyzvala k bezpodmínečnému propuštění politických vězňů a požádala, aby ustalo pronásledování lidí z politických důvodů. Odsoudila omezování svobody projevu a shromažďování, stejně jako svobody tisku.

Občanští demokraté vyzvali vládu, aby ještě před čtvrtečním odletem premiéra Jiřího Paroubka na jednání Evropské rady do Bruselu představila poslancům svou představu o osudu evropské ústavy po jejím odmítnutí ve Francii a Nizozemí. Nejsilnější opoziční strana rovněž žádá, aby Paroubkův kabinet zastavil přípravy na ratifikaci ústavy a peníze určené na hlasování a propagační kampaň věnoval na potřebnější věci. Předseda ODS Mirek Topolánek po pondělním jednání výkonné rady řekl, že na summit EU by Paroubek měl jet se silnějším mandátem, než je křehká většina 101 vládních hlasů. Proto budou poslanci ODS na začátku nadcházející schůze sněmovny, která začíná v úterý, prosazovat diskusi o českém stanovisku k ratifikačnímu procesu.

Vláda ale již mandát pro Paroubka schválila. Premiér chce svým evropským kolegům navrhnout, aby se termín pro ratifikaci prodloužil o dva roky. Původně měli země pětadvacítky schválit dokument do podzimu příštího roku. ODS ale po dvojím odmítnutí euroústavy považuje dokument za politicky překonaný. Topolánek uvedl, že jeho strana už ani nebude podporovat senátní návrh o jednorázovém referendu, který měl umožnit českým občanům o euroústavě rozhodnout. Návrh, který vypracovala ODS byl podle Topolánka připraven pro zcela jinou dobu a zcela jinou situaci. Hlasování o takovém zákoně by bylo zbytečné a zmatečné, prohlásil lídr občanských demokratů.

Hlasováním o zákonech, které vrátil prezident Václav Klaus, a druhým a prvním čtením nových předloh začne tento týden schůze Poslanecké sněmovny. Schvalovat nové zákony má příští a přespříští týden. Poslanci rozhodnou mimo jiné o tvrdším trestání zločinců, bodovém systému postihu neukázněných řidičů a zákazu kouření na veřejných místech. Hlasovat bude také o návrhu obecného zákona o referendu.

Schůze začne v úterý odpoledne hlasováním o třech předlohách, které vrátil prezident. Týkají se kolektivního vyjednávání a inspekce práce. Po hlasování o těchto předlohách se budou poslanci zabývat finanční perspektivou EU v letech 2007 až 2013. Pak mají zahájit druhá čtení předloh. O jejich schválení by ale patrně rozhodli až příští a přespříští týden.

Ve druhém čtení posoudí nový trestní zákon, který má definovat nové trestné činy a zpřísnit dosavadní tresty. Ve stejném čtení projednají i omezení prodeje cigaret a alkoholu, zvýšení televizních a rozhlasových poplatků, vznik veřejných neziskových zdravotnických zařízení a novou úpravu bezpečnostních prověrek. Ve druhém čtení poslanci předlohy neschvalují, ale navrhují k nim pozměňovací návrhy.

Kromě druhých čtení by se mohli v tomto týdnu věnovat prvnímu čtení nových předloh, kdy rozhodují o tom, zda je v dalších týdnech podrobně posoudí sněmovní výbory. V prvním čtení mají přijít na řadu senátní návrh zákona o referendu o euroústavě, poslanecký návrh zákona o registrovaném partnerství osob stejného pohlaví a vládní návrh, který má zjednodušit a zrychlit povolování staveb. Sněmovní schůze by měla trvat nejméně dva až tři týdny.

Zástupci zdravotnických odborů a zaměstnavatelů odmítli novou verzi koncepce zdravotnictví, kterou předložila ministryně Milada Emmerová. Myslí si, že ministerstvo zdravotnictví by ji mělo předělat podle půl roku starých doporučení tripartity. V přestávce jednání zdravotnické tripartity to řekli předseda zdravotnických odborů Jiří Schlanger a Pavel Ernst z Unie zaměstnavatelských svazů. Poradce ministryně zdravotnictví Petr Háva je vzápětí obvinil z neodpovědnosti. Na jednání podle něj přišli už rozhodnuti koncepci odmítnout.

České zdravotnictví čeká na koncepci již 15 let, ročně spotřebuje kolem 180 miliard korun, přesto vytváří stále nové dluhy. Kvůli řešení problémů ve zdravotnictví se někteří zástupci zdravotníků, nemocnic a kabinetu sešli před deseti dny s premiérem. Stát je za určitých okolností ochoten dát do zdravotnictví další miliardy, vyžaduje ale, aby se s veřejnými penězi začalo šetřit. Hlavně zdravotní pojišťovny se obávají, že dohodnutý kompromis dluhy ve zdravotnictví spíš prohloubí.

Současný návrh koncepce zatím vláda neprojednala. Materiál počítá mimo jiné s tím, že by Konsolidační agentura část pohledávek Všeobecné zdravotní pojišťovny, jejíž schodek roste a nyní se pohybuje asi kolem deseti miliard korun, ještě letos odkoupila. Peníze vybrané na pojištění by si mezi sebe od ledna měly pojišťovny stoprocentně přerozdělovat podle skladby svých pojištěnců. Koncepce navrhuje i posílení role krajů.

Sdružení na ochranu nájemníků (SON) se domnívá, že absence zákona o nájemném škodí lidem více než samotná výše nájemného. Vítá proto snahu ministerstva pro místní rozvoj o přijetí zákona, který České republice několik let chybí. Na pondělní tiskové konferenci to řekl předseda sdružení a poslanec ČSSD Stanislav Křeček. Ministerstvo chce vládě návrh zákona o nájemném předložit do konce měsíce. Podle ministerstva by měly činže v bytech s regulovaným nájmem poprvé vzrůst příští rok v říjnu. "My se domníváme se, že zákon je velmi potřeba, protože ta nejistota občanů, ať jsou to pronajímatelé či nájemníci, je značná. Působí větší stres našim občanům než výše nájemného," uvedl Křeček na dotaz ČTK.

Zákon však podle něj nesmí být příliš přísný, aby nevyloučil možnost lidí opatřit si nájemní byt. "To je podmínkou, aby to bylo zaplatitelné," doplnil. Pod tím si představuje strop podílu výdajů na bydlení ve výši 25 až 35 procent z čistých příjmů rodiny. Pokud by náklady překročily tuto hladinu, obdržely by domácnosti sociální dávky jako kompenzaci. Ministr Radko Martínek hovořil o podílu 30 procent.

Podle návrhu ministerstva pro místní rozvoj by se ceny nájmů měly zvyšovat od 1. října příštího roku po dobu šesti let až do výše pěti procent tržní ceny bytu. V roce 2012 by se nájmy měly podle aktuálního návrhu určovat dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem. Pokud by se strany nedohodly, rozhodl by o výši činže soud. Ten by také sám zjistil, jaké je místně obvyklé nájemné. Podle dřívějšího návrhu měly tuto činnost vykonávat obce.