Zprávy | Z archivu rubriky


Nedaleko Poděbrad havarovala v sobotu ráno cisterna, ze které vyteklo 17 tisíc litrů benzínu a 12 tisíc litrů nafty. Podle hasičů jde o jednu z největších ekologických nehod v Česku v posledních letech. Cisterna přepravující benzín havarovala na kruhovém objezdu u Poděbrad zhruba ve tři čtvrtě na jedenáct. Řidič skončil s blíže neupřesněnými zraněními v nemocnici. Podle první policejní verze vyšetřování nehody z neznámých důvodů nevybral zatáčku. Rozsah ekologických škod po havárii cisterny tak velký, aby se lidé z okolních obcí museli obávat o stav podzemních vod. Novinářům to řekl poděbradský starosta Jozef Ďurčanský. "Dají se předpokládat nulové následky, protože je zde jílovitá půda, ve které se ropné látky šíří pomalu," uvedl Jindřich Vondra z odboru životního prostředí poděbradské radnice. Zástupci radnice se na místě, kde dosud v nedozrálém obilí leží převrácená cisterna a hasiči odčerpávají ropné látky, domlouvají s pracovníky sanační firmy na postupu dalších prací. "Vše se ukáže po odtěžení kontaminované zeminy," řekl Vondra. Sanační práce organizují zástupci České inspekce životního prostředí. Stav místa ekologické havárie posoudí v neděli. "Pokud se ropné látky dostanou do podzemních vod, budeme to řešit vrtem a jejich odčerpáním," poznamenal Vondra. Podobná havárie se u Poděbrad stala před čtyřmi lety v místě zvaném Vrčení. Podzemní vody znečištěny nebyly. Přesto speciální přístroj v benzinem páchnoucím okolí 15 metrů od místa nehody naměřil ve 14:00 dolní mez koncentrace výbušnosti par do 60 procent. "Znamená to jisté nebezpečí výbuchu, proto nepoužíváme mobily a vysílačky," řekl velitel zásahu Jaroslav Stehlík

Hudební festival Pražské jaro v příštích letech možná trochu zeštíhlí. Třítýdenní přehlídka by se mohla v budoucnu dostat ze šesti desítek programů na počet koncertů kolem padesáti. Více by to podle vedení obecně prospěšné společnosti zřejmě odpovídalo reálné poptávce a také finančním možnostem pořadatelů. "Dostali jsme se v některých dnech na hranice konkurování sami sobě," řekl ČTK ředitel festivalu Roman Bělor k počtu nabízených koncertů. "Budeme také příště opatrněji zacházet se sobotami, protože Češi jsou víkendový národ," dodal v souvislosti s nižší návštěvností některých koncertů ve volných dnech. Obrat festivalu přesáhl už sedmdesát milionů korun. Příjmy ze vstupného pokrývají asi pětinu, příspěvky z veřejných zdrojů přibližně třetinu a sponzorské dary zhruba polovinu rozpočtu. "Pro letošek jsme si vytvářeli finanční rezervu - šetřili jsme na oslavy 'narozenin'," uvedl ředitel k plánovanému schodku. Náklady v 60. jubilejním ročníku totiž radikálně zvedlo zejména hostování dvou světoznámých těles - Londýnských symfoniků a Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu a jejich neméně známých dirigentů Colina Davise a Marisse Jansonse.

Z celkového počtu 54.476 vstupenek určených k prodeji bylo podle mluvčí festivalu distribuováno 42.200, což považují organizátoři za "povzbuzující výsledek". Zájem o vstupenky byl vysoký hned po zahájení předprodeje loni v prosinci, ale výjimečně úspěšný byl podle ní rovněž doprodej těsně před zahájením Pražského jara i během něj.

Ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková soudí, že páteční dohoda politiků, zdravotníků a pojišťoven deficit ve zdravotnictví neodstraní, dokonce ani nesníží, mohla by ale zajistit, aby už nerostl. Ocenila však tu část dohody, která pojišťovny nabádá k tomu, aby začaly zveřejňovat údaje o kvalitě zdravotní péče. Mělo by to například znamenat, že lidé se dozvědí, jak je která nemocnice úspěšná v léčbě různých diagnóz. "K tomu nás vyzval přímo pan premiér - začít zveřejňovat, která zařízení jsou kvalitní, kde ručíme za péči pro naše pojištěnce," uvedla. Pojišťovny dostaly podle ní také za úkol důsledně trvat na tom, aby zdravotníci spořili. "Dohoda jako taková k úsporám nevede, je to na tom, jak donutíme naše partnery úsporně se chovat," řekla.

Jedna z věcí, na které se účastníci schůzky domluvili, je zavedení elektronických zdravotních knížek. Musílková řekla, že 550.000 klientů VZP už je má. V praxi to podle ní vypadá tak, že kromě pacienta si i ošetřující lékař po zadání hesla na internetu může ověřit, jaké jsou výsledky vyšetření i kolik a jaké léky člověk bere. Jde o to, že pacient obvykle chodí k několika lékařům a každý mu třeba předepíše jiný lék. Účinky některých medikamentů mohou jít vzájemně proti sobě, kromě toho může užívání příliš mnoha léků způsobit na zdraví víc škody než užitku. Ošetřující lékař by tak po nahlédnutí do zdravotní knížky mohl tyto věci ohlídat a některé léky třeba vysadit. Znamenalo by to tedy i úspory ve výdajích na léky a za zbytečná vyšetření.