Zprávy | Z archivu rubriky


v České republice se v loňském roce po několika letech zpomalil výrazný pokles prodeje opuncovaného zlata. Vyplývá to ze statistiky Puncovního úřadu. Obliba stříbrných šperků v ČR dlouhodobě vykazuje růst. Puncovní úřad loni připravil pro tuzemský trh 4.252 kilogramů zlatého zboží, což bylo meziročně o 77 kilogramů méně. Ještě v roce 2003 se přitom množství opuncovaného zlata snížilo o 353 kilogramů a v roce 2002 o 392 kilogramů. Celkem loni bylo v ČR opatřeno puncem zhruba 1,9 milionu zlatých šperků. "Pokles prodeje (zlatých šperků) se v posledních letech snižuje. Z toho lze vyvozovat, že recese trhu zlatých šperků se zastavila," řekl ČTK ředitel Puncovního úřadu Martin Novotný, který oživení poptávky přisoudil růstu koupěschopnosti Čechů.

Naopak prodej stříbrných šperků v ČR roste již několik let. Zatímco v roce 2003 bylo Puncovním úřadem připraveno pro uvedení na trh 16.323 kilogramů stříbra, tak loni se množství opuncovaných stříbrných šperků zvýšilo na 17.114 kilogramů, což představovalo takřka 2,4 milionu šperků. "Na růstu prodeje stříbrných šperků se podepisuje především jejich velká obliba u mladé generace," poznamenal Novotný.

Loni se v ČR snížila poptávka po špercích vyrobených z platiny, jejichž celková hmotnost klesla z 3,8 kilogramu v roce 2003 na 2,2 kilogramu. Celkem bylo loni v ČR prodáno 291 platinových šperků. V loňském roce bylo do ČR dovezeno 2167 kilogramů zlatých šperků a 13.608 kilogramů výrobků ze stříbra. Import platinových šperků loni obnášel 772 gramů. Zboží z drahých kovů se do ČR dováží především z Itálie, Turecka, Německa, Izraele a Thajska.

Vedení KDU-ČSL navrhuje, aby česká vláda pozastavila informační kampaň k přijetí evropské ústavy až do strategického rozhodnutí EU. Po francouzském odmítnutí euroústavy lidovci rovněž vyzvali k jednání předsedy všech demokratických parlamentních stran za účasti premiéra Jiřího Paroubka a ministra zahraničí Cyrila Svobody, aby společně projednali další postup. Podle předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska by vhodným termínem schůzky mohl být počátek příštího týdne.

S návrhy lidovců nesouhlasí šéf Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. "K tomu nevidím důvod. To mi připadá, že je ukvapené," řekl ČTK. Podle Zaorálka by Česko mělo být spíše součástí evropské debaty. Domnívá se, že nerozhodne-li červnová Evropská rada jinak, mohou ratifikace pokračovat.

Předseda ODS Mirek Topolánek na úterní tiskové konferenci řekl, že podle jeho názoru může být setkání představitelů demokratických parlamentních stran užitečné. "A to hlavně proto, aby bylo jasné, s jakým mandátem pan předseda vlády Paroubek má odjet na jednání Evropské rady a jaké stanovisko ČR tam bude prosazovat. Jiné jednání podle mě ztrácí smysl," řekl.

Evropský komisař Vladimír Špidla je přesvědčen o tom, že by v informačních kampaních měly pokračovat všechny země, které o ratifikaci ústavní smlouvy ještě nerozhodly. "Co se týče informovanosti lidí, Evropě toho ještě mnoho dlužíme," řekl Špidla ČTK. Konečné rozhodnutí je ale podle něj na vládách jednotlivých států.

Komunistická ideologie stále představuje nebezpečí pro českou společnost. Shodovali se na tom experti s politiky při veřejném slyšení Hrozba komunismu?, které se uskutečnilo v sídle Senátu. Nebezpečí komunismu podle nich tkví ve ztrátě historické paměti a nedostatečném připomínání zrůdnosti této ideologii. Někteří vidí hrozbu v přetrvávání nynější postkomunistické společnosti. "Bolševické nebezpečí nespočívá v nějakém návratu komunistů k moci - vždyť oni u moci v podstatě zůstali. Nebezpečí spočívá naopak v přetrvání a posílení současného postkomunistického režimu," prohlásil například Petr Vančura ze sdružení pro svobodu a demokracii ZVON. Bolševici si v něm podle Vančury uchovali téměř naprostou kontrolu nad veřejnou správou a zprivatizovali významnou část znárodněného majetku.

Hrozbu komunismu vidí senátor a evangelický farář Zdeněk Bárta v tom, že jeho ideály při ztrátě historické paměti budou vždy pro mnohé lákavé. "Zejména ve společnosti, která v sobě virus pokroucení starých ideálů stále nosí a jejíž politická reprezentace namnoze svou arogantní neschopností nedokáže dát lidem vizi, pro kterou by zapomněli na komunistickou utopii," uvedl senátor.

Pro předsedu Senátu Přemysla Sobotku je komunismus stále otevřenou hrozbou. Na příkladu zdrženlivého postoje Evropské komise k zákazu symbolů komunismu poznamenal, že bude třeba přesvědčit minimálně původních 15 členů EU o tom, že komunismus je podobný totalitarismus jako fašismus. "Dělejme maximum pro to, aby se to nikdy nevrátilo," prohlásil.

Veřejné slyšení se uskutečnilo na den přesně 55 let poté, co komunistický režim zahájil proces se svou odpůrkyní, poslankyní Miladou Horákovou, kterou posléze nechal popravit.

Prezident Václav Klaus a premiér Jiří Paroubek se dohodli, že se pokusí v zahraničí vystupovat v souladu a koordinovaně. Paroubek po úterní schůzce na Pražském hradě prohlásil, že spor obou politiků, který vznikl kvůli kompetencím v zahraniční politice, je uzavřen. Klaus označil jednání za konstruktivní. "Samozřejmě jde o to, abychom se snažili, aby naše prohlášení v zahraničí byla maximálně soudržná a souhlasná. To je úsilí a to je snaha, abychom to tak mohli dělat," řekl Klaus. Na základní rámec české zahraniční politiky má ale jiné názory než vláda.

"Domluvili jsme se na tom, že základní otázky zahraniční politiky budeme na státních návštěvách interpretovat shodně, respektive budeme se snažit, aby tato interpretace mohla být shodná," řekl ČTK po hodinové schůzce premiér. "Jdeme spolu po stejném chodníku nebo po stejné ulici, ale necupitáme nebo nebalancujeme spolu na laně jako provazochodci. Já jsem ochoten putovat po stejné ulici, ale nejsem ochoten po špičkách chodit, abych se ani o milimetr nemohl otočit doleva nebo doprava po laně jako nějaký provazochodec," prohlásil prezident.

Podle mluvčího prezidenta Petra Hájka se oba ústavní činitelé shodli na tom, že jsou důležité pravidelné konzultace. "Shodli se na tom, že v oblasti zahraniční politiky jsou důležité pravidelné konzultace, a hlavně vzájemné posuzování stanovisek v jejich skutečné podobě a ne výlučně podle jejich mediálních, často z kontextu vytržených a významem posunutých interpretací," sdělil ČTK Hájek.