Zprávy | Z archivu rubriky


Česká republika loni jako jediná ze čtveřice nových členských zemí EU ze střední Evropy splnila tři že čtyř maastrichtských kritérií nutných pro přijetí eura. Zaplatila za to však nižším tempem hospodářského růstu, protože Polsko, Slovensko a Maďarsko rostly i při vyšší inflaci rychleji. Uvádí to analýza makroekonomického vývoje, kterou zveřejnil Český statistický úřad. Česká ekonomika se ve srovnání s ostatními středoevropskými státy vyvíjela v letech 1997 až 2004 nejpomaleji a průměrné tempo růstu bylo nižší i proti patnáctce zemí EU. Relativní úroveň hrubého domácího produktu na obyvatele k průměru evropské pětadvacítky v letech 1997 až 2000 dokonce klesala. Česku se však dlouhodobě daří dodržovat cenovou stabilitu. Například spotřebitelské ceny vzrostly od roku 1996 do letošního března o 37,2 procenta, což byl nejnižší přírůstek ve srovnání s ostatními středoevropskými zeměmi, které loni vstoupily do EU. Česko plní také požadovanou úroveň úrokových sazeb a loni snížilo i schodek veřejných rozpočtů pod tři procenta hrubého domácího produktu. Ještě o rok dříve to bylo téměř 12 procent. Na příznivějším výsledku se projevil nižší schodek státního rozpočtu i převod nevyčerpaných téměř 26 miliard korun do rezervních fondů. Daří se i českému vývozu, podíl českého zboží na zahraničních trzích roste a příznivě se vyvíjejí i směnné relace. To znamená, že zatímco ceny dováženého zboží rostly v letech 1993 až 2004 v průměru o 1,1 procenta ročně, vývozci mohli zdražovat až o 2,5 procenta ročně. Český vývoz se v roce 2002 podílel na světovém obchodu 1,5 procenta.

Vytrvale mlčící neznámý klavírista, kterého začátkem dubna našla britská policie, je možná hudebník pocházející z Česka. S odvoláním na svědectví dalších českých muzikantů to o víkendu napsaly britské noviny i český list Nedělní svět (NS). Britská charitativní organizace, která pomáhá při pátrání po nezvěstných osobách, ale podle agentury AP uvedla, že v identifikaci záhadného pianisty nebyl zatím zaznamenán žádný pokrok. Podle Nedělního světa se členové populární české rockové skupiny 80. a 90. let Pražský výběr Michael Kocáb a Klaudius Kryšpín na základě fotografií publikovaných v tisku shodli, že mlčícím podivínem by mohl být jejich někdejší talentovaný kolega Tomáš Strnad. Jestliže bubeník Kryšpín si je prý stoprocentně jistý, že neznámý pianista je Strnad, Michael Kocáb o tom zcela přesvědčen není. Tvrdí totiž, že jej 10. dubna, tedy tři dny po údajném nalezení na anglickém pobřeží, potkal u benzinové pumpy na okraji Prahy. Vypadal tehdy velmi nejistě, řekl Kocáb Nedělnímu světu. Kocáb tvrdí, že se snažil pomoci s pacientovou identifikací, nemocnice jej však prý k němu vůbec nepustila a nedostal ani odpověď na písemný vzkaz, který pianistovi poslal. Mluvčí českého policejního prezidia Blanka Kosinová řekla, že policie nemá mezi pohřešovanými hlášeného nikoho jménem Tomáš Strnad. "To ale ještě nic neznamená, mohl říct, že jede na půl roku do ciziny, a tak se po něm nikdo neshání," uvedla. Čím dál více sílí dohady, zda případ tajemného pianisty není zajímavou marketingovou strategií, jejímž cílem je prosadit neznámého hudebníka. Už na počátku týdne o tom spekuloval francouzský deník Le Figaro a něco podobného naznačil v televizi Nova i Michael Kocáb.

Česká vláda počká s hodnocením výsledků francouzského referenda o euroústavě na zasedání Evropské rady, které se má uskutečnit za tři týdny. Premiér Jiří Paroubek novinářům řekl, že v úvahu přichází více variant dalšího postupu včetně celoevropského referenda. Zdůraznil, že Česko bude dál usilovat o přijetí euroústavy. Uspěchat reakci na výsledek nedělního hlasování by nebylo dobré ani podle ministra zahraničí Cyrila Svobody. Podle předsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD) je výsledek referenda mimo jiné také odmítnutím rozšiřování EU. Neznamená ale, že by se proces ratifikace měl zastavit, sdělil ČTK. Podle senátora a odborového předáka Milana Štěcha (ČSSD) euroústaba přes určité kompromisy přináší občanům pevnější zakotvení individuálních a kolektivních práv. Podle jeho prohlášení čeští odboráři rozhodnutí Francie litují, na druhou stranu chápou francouzské obavy ze ztráty "sociálního rozměru Evropy". "Nezdá se, že jde o odmítnutí euroústavy obecně, ale o odmítnutí tendencí ignorující sociální Evropu," sdělil Štěch ČTK. "Respektujeme vůli francouzských voličů, jde o jejich suverénní rozhodnutí. Samozřejmě osobně lituji výsledku referenda," uvedl Paroubek.

Premiér považuje za možné, že Česko bude o euroústavě hlasovat v parlamentu, ne v referendu, které vláda dosud preferuje. Předseda vlády už si dal zpracovat právní analýzu, zda k přijetí euroústavy parlamentem bude stačit prostá většina, kterou koalice disponuje. Zatím ale kabinet o žádné změně rozhodovat nebude. Česká vláda bude podle Paroubka pokračovat v kampani osvětlující náplň dokumentu tak, jak byla připravena s rozpočtem na tento rok 80 milionů korun.

Přes Prahu se přehnala bouře s krupobitím. Bouřku provázel silný vítr. Kroupy měly většinou v průměru přibližně centimetr, místy byly i větší. Kroupy někde zcela pokryly zemi. Lidé hledali úkryt v pasážích, obchodech a chodbách domů. Na Kampě vítr s kroupami lámal větve. Potoky vody se valily například po Václavském náměstí, kde také vítr kácel stánky. Kvůli prudké bouři skončily v nemocnici dvě ženy. Na jednu spadla větev ze stromu, na druhou se zřítil květináč. Obě utrpěly úraz hlavy, uvedla mluvčí záchranné služby. Déšť a kroupy provázené silným větrem přerušily na několika místech hromadnou dopravu. Počasí zaměstnalo i hasiče. Provoz tramvají na několika linkách přerušily stromy, které spadly na trolej, některé křižovatky zaplavila voda. Bouře poznamenala i provoz metra. Voda se přes halu Českých drah dostala na nástupiště stanice Hlavní nádraží. I když se v nádražní hale museli lidé na mnoha místech brodit kalužemi, provoz vlaků omezen nebyl. Prudký déšť místy s kroupami zaplavil několik rodinných domů na Prachaticku, Českobudějovicku a Českokrumlovsku. Nejhorší situace byla ve Strunkovicích nad Blanicí, kde voda natekla do osmi domů. Déšť zaplavil i jedno auto, které podle důstojníka stálo na ulici. Evakuovat obyvatele zatopených domů hasiči nemuseli.

Třetí den po sobě naměřili meteorologové v Praze teplotní rekord. I když v pondělí nebyla dosavadní hodnota překročena tak výrazně jako o víkendových dnech, nový rekord v Klementinu zaznamenali. Jako maximální hodnotu tam odečetli 31,7 stupně Celsia, čímž bylo dosavadní maximum pro tento den překročeno o 0,4 stupně Celsia. Klementinské maximum je podle odborníků konečné, neboť krátce před 14:30 se nad Prahou strhla prudká bouře. Po ní bylo v Klementinu naměřeno 21,6 stupně Celsia, tedy o celých deset stupňů méně.

Počasí

Jaké počasí čekáme? Tropické počasí s teplotami až 34 st. C už v noci a úterý vystřídá citelné ochlazení. V noci bude oblačno až zataženo, teploty 16 až 12, v úterý oblačno až polojasno s teplotami 15 až 19 stupňů C.

Prezident Václav Klaus se nezúčastní středečního zasedání vlády, kam ho dopisem pozval premiér Jiří Paroubek - zahajuje státní návštěvu Finska a zve předsedu vlády v úterý na Hrad. Klaus svojí odpovědí na Paroubkův dopis ostrý spor obou ústavních činitelů o kompetence v zahraniční politice nijak nezmírnil: Paroubka obvinil z toho, že se svojí účastí ve francouzské kampani na podporu euroústavy zcela nevhodně a přímo vměšoval do vnitřní politiky suverénní země. Paroubek chtěl na jednání vlády s Klausem hovořit o chystané cestě do Rakouska plánované na 8. června. "O svém právu účastnit se schůzí vlády dobře vím. Nevím ovšem nic o tom, že by mohl být prezident premiérem na zasedání vlády předvoláván," citoval Klaus ze své odpovědi Paroubkovi. Nesouhlasí s Paroubkem v tom, že se veřejnosti dostávají informace o postojích prezidenta a premiéra k zodpovědnosti za zahraniční politiku. Ústavní činitelé se přou o poslání prezidenta v zahraniční politice České republiky. Debata se vyhrotila minulý týden, když premiér pohrozil Klausovi omezením jeho zahraničních cest, pokud na nich hlava státu nebude tlumočit názory české vlády. Paroubek si myslí, že prezidentova role v zahraniční politice podléhá vládě, Klaus má opačný názor. Premiérovi vadí zejména to, že Klaus v zahraničí ostře kritizuje evropskou ústavu, jejíž schválení považuje vláda za svou hlavní prioritu.