Zprávy | Z archivu rubriky


V odstaveném druhém bloku jaderné elektrárny v Temelíně přetekly do bazénu v kontrolovaném pásmu asi 3000 litrů vody obsahující kyselinu boritou. Při události se neuvolnily radioaktivní látky mimo kontrolované pásmo a nebylo ohroženo zdraví zaměstnanců elektrárny, řekl ČTK mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Řada rakouských protijaderných sdružení ovšem požadovala vyřazení elektrárny z provozu.

Mluvčí upřesnil, že voda přetekla při plnění primárního okruhu v horním bloku reaktoru. Z bazénu byla odvedena kanalizací. Elektrárna nyní kvůli tomu zkontroluje zařízení v horním bloku reaktoru, což si vyžádá prodloužení odstávky druhého bloku asi o deset dní, to znamená pravděpodobně do konce června.

Mluvčí ekologického hnutí Jihočeské matky Dana Kuchtová uvedla, že se obdobná porucha stala v elektrárně už potřetí. "To ukazuje na technologickou nekázeň," řekla ČTK. Kuchtové vadí, že elektrárna ihned po poruše neinformovala českou veřejnost, především starosty okolních obcí. "ČEZ o tom neměl na svých informačních stránkách žádnou zprávu ani v sobotu v 10:00, zatímco do Rakouska to sdělili. Stejně rychle by to měli sdělit i české veřejnosti," uvedla Kuchtová.

Česká strana informovala Rakousko na základě dohody z Melku. Rakousko požaduje podle mluvčího ministra životního prostředí Josefa Prölla vysvětlení příčin události, napsala agentura APA. Řada protijaderných sdružení z Horních Rakous vznesla požadavek, aby byla elektrárny vyřazena z provozu. Organizace Freistadtské matky proti jadernému nebezpečí vyzvala rakouskou vládu, aby od Česka požadovala "nulovou variantu". Spolek Slunce + Svoboda konstatoval, že ve vztahu k Temelínu se rakouská vláda nachází "v hlubokém spánku". Hornorakouská protijaderná sdružení se shodují v tom, že "proces z Melku ztroskotal". Akční výbor Stop Temelín vyzval ministra zemědělství a životního prostředí Josefa Prölla a ministryni zahraničí Ursulu Plassnikovou, aby "přiznali nezdar bezpečnostních opatření (v Temelíně) a vydali se novou cestu, jejímž cílem bude vyřazení (elektrárny) z provozu."

Prezident Václav Klaus navštívil v sobotu Blansko, aby s jeho obyvateli oslavil 100. výročí povýšení na město. Dějištěm oslav byl zámecký park, kde se prezident setkal a fotografoval s jeho obyvateli a zasadil pamětní strom. K svému odmítnutí převzít čestné občanství města kvůli rozporům na radnici se v projevu k Blanenským nevrátil, místo toho si zažertoval na adresu premiéra Jiřího Paroubka, který prezidentovi pohrozil omezením zahraničních cest. "Přijel jsem, i když jsem skoro váhal, zda se nemám zeptat pana Paroubka, jestli mně dovolí, abych do Blanska přijel," řekl Klaus.

Paroubek se s prezidentem dostal do ostrého sporu poté, co premiér pohrozil omezením prezidentských cest, pokud se bude Klaus odklánět od vládní linie zahraniční politiky. Reagoval tím mimo jiné na Klausovu dlouhodobou kritiku evropské ústavy. "Kromě smyslu pro humor, který prezident projevil, věřím, že bude věnovat čas také studiu ústavy," reagoval Paroubek podle vládní mluvčí Lucie Orgoníkové na Klausovo vystoupení v Blansku.

"Myslím, že jsme se dostali do zvláštního světa. Jestliže mám tak špatné názory, tak bych je asi neměl vyslovovat nejen ve Varšavě, ale ani ve vašem městě, abych někoho nezkazil, třeba tady přítomné děti," řekl prezident Blanenským. O sporu s Paroubkem však mluvit nechtěl. "Je to rozkol pana premiéra se mnou, je to jeho zoufalý pokus zviditelňovat se," řekl Klaus.

Ještě před několika dny bylo na programu oslav i předání čestného občanství města prezidentovi. Dekorování schválili blanenští zastupitelé začátkem května, ale jen rozdílem jednoho hlasu. Proti byla levicová opozice na radnici, podle které k vyznamenání Klause není důvod. Dva dny před příjezdem do Blanska se prezident rozhodl čestné občanství nepřijmout. Převzetím by podle prezidenta mohla velká část blanenských zastupitelů zahořknout.

Kromě návštěvy prezidenta žilo Blansko už od rána sérií kulturních a společenských událostí. Dopoledne na tamní nádraží dorazila historická železniční souprava se salonním vozem, který využíval první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. O 60 let později vrátila návštěvníky nádraží i scénka, která připomněla příjezd Masarykova nástupce Edvarda Beneše do města krátce po skončení druhé světové války.

Rozhodnutí pražských radních o zdražení jízdného v městské hromadné dopravě je podle radního pro dopravu Radovana Šteinera (ODS) začátkem k přechodu na zcela jiný tarifní a odbavovací systém. "Chceme jít cestou elektronického jízdného a elektronických jízdních dokladů a elektronického odbavování," řekl radní. Proces by měl trvat několik let. Do konce roku mají odborníci předložit radním návrh na změnu jízdného z časového na pásmové, uvedl předseda finančního výboru města Miroslav Poche (ČSSD). Při zavedení pásmového jízdného by bylo bezpodmínečně nutné, aby se v metru opět objevily turnikety. Odborníci mají načrtnout, jak by to vypadalo a kolik by to stálo, uvedl Poche.

Podle rozhodnutí radních zdraží od července výrazně jednotlivé jízdenky. Například základní přestupní lístek bude stát 20 korun místo nynějších 12 Kč. Předplatní kupony budou dražší asi o deset procent. Kromě některých opozičních zastupitelů se zdražení jízdného nelíbí například bývalému ministrovi životního prostředí Martinu Bursíkovi. Lidi to podle něho odradí od využívání hromadné dopravy. Městská rada vysvětluje zdražení zvyšováním nákladů u položek, které není možné ovlivnit. Nepoměr mezi tím, že tržby kryjí 23 procent nákladů na hromadnou dopravu ve městě a zbytek tvoří dotace, je ve srovnání s jinými evropskými městy obrovský, tvrdí Šteiner. Třeba ve Varšavě kryjí tržby přes 71 procent nákladů, v Bratislavě téměř 45 procent a v Budapešti a ve Vídní shodně asi 40 procent. V Berlíně je to 33 procent, v Bruselu 28 procent, uvedl magistrát. Na bruselskou úroveň by se od zdražení měla dostat i Praha.

Radní Radovan Šteiner (ODS) hovořil o zavedení takzvané pražské karty. Jde o to, že by celodenní jízdenka, kterou používají hlavně turisté, byla spojena s dalšími výhodami, jako jsou slevy na vstupném do různých městských kulturních i jiných zařízení. O tom by se mělo rozhodnout do konce roku, řekl radní.