Zprávy | Z archivu rubriky


Vleklá kauza českého podnikatele Františka Příplaty netvoří podle předsedy rumunského Senátu Nicolaeho Vacaroia problém v dobrých česko-rumunských vztazích. Vyřešení případu je plně v rukou soudu, řekl ČTK Vacaroiu. Příplata je obžalován z ošizení rumunského státu a z účasti na vraždě místního odboráře. Rumunský nejvyšší soud má verdikt vynést tento pátek. "Tento případ nevytváří žádný problém v dobrých vztazích mezi Českou republikou a Rumunskem. Naše stanoviska se shodují, totiž že pravda je pravda," uvedl Vacaroiu po jednání s šéfem české horní komory Přemyslem Sobotkou v Praze. "Je v zájmu české strany, aby tento proces byl co nejdřív ukončen," dodal Sobotka.

Příplatův případ se táhne od konce roku 2000 a byl provázen řadou odkladů a dalších komplikací. Obžaloba viní českého podnikatele z toho, že se v září 2000 podílel na vraždě rumunského odborového funkcionáře Virgila Sahleana. Odborář usiloval o zrušení kupní smlouvy, podle níž získaly většinový podíl ve válcovnách trub Tepro v rumunských Jasech české Železárny Veselí. Smlouvu podepsal Příplata. Zaměstnanci firmy Tepro tvrdí, že vraždu si objednali čeští majitelé, neboť odborový předák smlouvu odmítal jako nevýhodnou. Odvolací soud loni 8. října Příplatovi zvýšil za údajné nabádání k vraždě Sahleana navrhovaný trest ze šesti na osm let. Nově také uznal Příplatu vinným z ošizení rumunského státu při privatizaci firmy Tepro. Za to ho poslal do vězení na 14 let, ačkoli soud první instance ho v této kauze obvinění zprostil. Podle rumunských zákonů je platný jen delší trest. Příplata jakýkoli podíl na obviněních vždy rozhodně odmítal.

Všeobecná zdravotní pojišťovna odeslala dopis bruselské Nemocnici svaté Anny a svatého Remigia, v němž žádá vysvětlení okolností případu svého klienta. ČTK to řekl mluvčí VZP Jiří Suttner. "Chceme vysvětlit okolnosti," uvedl.

Bruselští lékaři zjistili u sedmapadesátiletého Čecha neprůchodná střeva. Když si vybral, že chce operaci až v Česku, uložili ho v suterénní místnosti a dál se o něj nestarali. Podle českých lékařů přežil jen díky své vitalitě a dobré kondici. Pacient dorazil do pardubické nemocnice více než tři dny poté, co v Belgii určili jeho diagnózu. Po celou dobu byl vystaven velkým bolestem. "Tvrdíme, že postup nemocnice nebyl lege artis, nebyla mu poskytnuta nezbytná péče, byl vystaven značnému riziku i útrapám, a to je pro nás nepřijatelné," řekl ředitel pardubické nemocnice Jan Feřtek.

Podle původních informací nechtěla nemocnice přijmout evropský průkaz pojištěnce, který pacient měl, ale žádala platbu v hotovosti. Ředitel bruselské nemocnice Guilbert de Fauconval uvedl, že v penězích problém nebyl, protože přijímají platby v hotovosti i bankovním převodem, od pacientů i pojišťoven. Evropský průkaz měl pacientovi zajistit nezbytnou lékařskou péči ve stejném rozsahu jako Belgičanům. Navíc měl komerční připojištění spojené s asistencí u pojišťovny Kooperativa. "Asistenční služba nezvládla svou roli. Pro pacienta přijela po dvou dnech sanita bez lékaře," uvedl Feřtek. Zástupci asistenční služby toto tvrzení odmítli.