Zprávy | Z archivu rubriky


Vláda chce změnit podmínky sociálně-právní ochrany dětí, které se dostaly do krizové situace. Přijala proto novelu čtyři roky starého zákona, která má vylepšit zprostředkování osvojení a pěstounské péče o děti. Jejím cílem je podpora všech forem náhradní péče o děti, které jim umožní vyrůstat v prostředí co nejvíce podobném prostředí rodinnému. Podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřiny Beránkové novela klade důraz i na prevenci sociopatologických jevů, posílení ochrany dětí před nezákonnými manipulacemi při zprostředkování náhradní rodinné péče a na zkvalitnění právního prostředí. Norma dovolí také sledovat vývoj dětí žijících v náhradní rodinné péči nebo v ústavních zařízeních. Nově rovněž stanoví pravidla pro spolupráci se zahraničím ve věcech sociálně-právní ochrany dětí a podmínky, za kterých mohou nestátní organizace působit v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Nová právní úprava má mimo jiné posílit práci s biologickou rodinou a snažit se dítěti zachovat rodinné prostředí. Podle novely budou muset orgány sociálně-právní ochrany pravidelně spolupracovat s rodiči dětí v ústavech i po jejich odebrání z rodiny. I toto opatření by mělo podle Beránkové především řešit sociální situaci rodiny a umožnit tak dítěti jeho návrat domů. Nová právní úprava klade také důraz na vyhledávání žadatelů o děti pocházející například z jiných etnik či dětí handicapovaných, což by mělo vést ke snížení počtu těchto dětí v ústavech.

Před budovou ministerstva zahraničí na pražském Loretánském náměstí byla slavnostně odhalena socha druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Slavnostní akce před Černínským palácem, kde Beneš působil jako meziválečný šéf československé diplomacie, se zúčastnil premiér Jiří Paroubek (ČSSD), předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD), šéf ODS Mirek Topolánek, někteří ministři, poslanci, senátoři, velvyslanci i desítky pamětníků Benešovy éry.

Zaorálek v projevu odmítl ostrou kritiku, kterou odhalení Benešovy sochy vyvolalo v řadách sudetských Němců. Připomněl, že Beneš stál u zrodu demokratického Československa a byl na straně těch, kteří se postavili proti nacismu. Útok na Beneše je tak trochu útok na Tomáše Garrigua Masaryka i na principy, na kterých oba zakládali samostatnou republiku, řekl šéf dolní komory. Paroubek poznamenal, že "prezident-budovatel" byl u osudových okamžiků československé historie minulého století. "Byl obrovskou autoritou u veřejnosti, zvláště za druhé světové války," uvedl premiér. Beneš je pro něj i mementem křehkosti demokracie.

Bavorský premiér Edmund Stoiber (CSU) na víkendovém sjezdu landsmanšaftu řekl, že odhalení sochy vnímá jako provokaci. Na rozdíl od svého předchůdce v čele státu Tomáše Garrigua Masaryka nemá Edvard Beneš v České republice mnoho soch. K jedněm z mála patří pomník v Aši, který byl před tehdejším gymnáziem odhalen už v roce 1947. Po únoru 1948 ale skončil zasypaný v jámě a na místo se vrátil až v září 1995; proti znovuodhalení sochy protestovali někteří představitelé sudetských Němců. Pobouřené reakce v Německu a Rakousku pak před rokem vyvolalo i odhalení Benešovy busty a pamětní desky v českokrumlovském hotelu Růže.