Zprávy | Z archivu rubriky


Česká věda potřebuje průmyslové odvětví, které by na sebe vázalo výzkum a vývoj a inspirovalo je. Takovou "vlajkovou lodí" by se mohla stát jaderná energetika, řekl ČTK Jiří Wiedermann z Ústavu informatiky Akademie věd. Spolu s Pavlem Drábkem ze Západočeské univerzity přednášel na valném shromáždění Učené společnosti na téma "Jak hodnotit a financovat vědu". Každý stát si musí podle Wiedermanna nalézt nějakou velkolepou aplikaci vědeckých poznatků. Finové mají Nokii, která zásobuje celý svět mobilními telefony, Norové vyvíjejí podmořskou těžbu nafty, Američané mají letadlové lodě a Češi jadernou elektrárnu, řekl. Potíž je podle něj jen v tom, že na rozdíl od Američanů, kteří jsou na své letadlové lodě pyšní, Češi se za svou jadernou elektrárnu, ve které je skryto obrovské know-how, spíše stydí. "My se stydíme, že to umíme," poznamenal vědec. Wiedermann je přesvědčen, že právě na jadernou energetiku a technologie je možné vázat vědecký výzkum, a dosáhnout tak i zájmu průmyslu financovat ho. Přispět by k tomu také mohlo podmiňování investičních pobídek a daňových úlev firmám tím, že část zisku či obratu vloží do rozvoje vědy.

Wiedermann a Drábek se shodují v tom, že slabinou české vědy není jen málo peněz, ale především slabá podpora skutečných osobností, které mají schopnost vytvářet kolem sebe vědecké školy. Finance by měly téci tam, kde jsou dlouhodobé výsledky, protože tam je záruka, že budou i nadále, uvedl Drábek. Také nový předseda Akademie věd Václav Pačes po svém zvolení letos v březnu řekl, že by k povznesení české vědy přispělo vyčlenění nejlepších vědců, jimž by akademie mohla poskytnout nadstandardní prostředky. Jeho snem je vznik podobných "českých vědeckých škol", jakou byla v minulosti například polarografie Jaroslava Heyrovského nebo polymerní chemie Otty Wichterleho.

Do Prahy se z Vídně vrátili zlatí čeští hokejisté, noví mistři světa. Na starém ruzyňském letišti je vítali rodinní příslušníci a také asi dvě stovky fanoušků. Jako první se na schůdcích letadla symbolicky objevil s pohárem v rukou kapitán David Výborný, jenž získal v rakouské metropoli již svůj pátý světový titul. Výprava pobyla na letišti zhruba tři čtvrtě hodiny, pak odvezla ukázat zlatý pohár na Staroměstské náměstí. Na zaplněné tradiční dějiště triumfálních oslav, kde čekalo více než dvacet tisíc fanoušků, dorazili hokejoví reprezentanti autobusem. Největších ovací se dočkal Jaromír Jágr. Oslavy se nesly i v duchu vzpomínky na tragicky zesnulého kouče olympijských vítězů z Nagana Ivana Hlinku. Jeho portrét položili hokejisté do poháru a vzdali mu hold.

Hokejisté spustili po příchodu na pódium sprchu šampaňského do vlastních řad i na nejbližší fanoušky, kteří se tísnili pod pódiem. Jaroslav Špaček nevynechal dokonce hlídkující policisty. Nastalo objímání, zvedání rukou a tleskání. Když přišel na pódium jako poslední kouč Vladimír Růžička, došlo i na proslovy. Hráči vesměs pěli ódy na své příznivce. "Čeští fanoušci jsou nejlepší na světě a Praha nejlepší město," křičeli téměř všichni. Kouč Růžička děkoval. "Fandili jste skvěle a já jsem hrdý na všechny hráče," řekl. Fanoušci jej vyzvali, aby u reprezentace zůstal. "To byl museli zůstat všichni hráči," odvětil.

Triumf českých hokejistů na mistrovství světa ve Vídni nepotěšil jen sportovní fandy, ale také většinu sázkařů. Více než polovina tipujících totiž vsadila na vítězství týmu trenéra Vladimíra Růžičky. Na výsledcích turnaje tratily naopak sázkové kanceláře, protože favorité vesměs vyhrávali. MS bylo největší sázkařskou událostí roku a objem sázek překonal loňský pražský šampionát, vyplývá z ankety ČTK mezi provozovateli sázek.

Vedení Českých drah po půlroce vyjednávání podepsalo s odbory kolektivní dohodu. Platy tak na dráze letos porostou v průměru o pět procent, zaměstnanci také budou moci čerpat až dva týdny dovolené navíc i řadu dalších výhod. ČTK to řekl mluvčí ČD Petr Šťáhlavský. V loňském roce průměrná mzda na dráze činila 18.340 korun. Vyjednávání vázlo kvůli požadavku strojvůdců na zvláštní příplatek pro jejich profesi. To však bylo nepřijatelné pro vedení firmy i pro ostatní odboráře. Strojvůdci nakonec přistoupili až na návrh řešení sporu, který předložila zprostředkovatelka.

Podle mluvčího Federace strojvůdců Libora Poláčka je podepsaná dohoda kompromisem. Strojvůdci na něj přistoupili s vidinou, že jejich odměňování bude od příštího roku řešeno systémovějším způsobem, než byl jimi požadovaný příplatek. Podle zprostředkovatelky se nyní na dráze začne vyjednávat o změnách tarifního zařazení některých profesí, včetně strojvůdců. Změna tzv. sborníku prací, tarifního zařazení profesí a systému odměňování na dráze by měla přitom být komplexní. Nová verze by měla lépe odrážet náročnost jednotlivých činností a odpovědnost zaměstnanců. Strojvůdci předpokládají, že tak jejich profese bude lépe ohodnocena. Jednání to ale podle Poláčka nejspíš nebudou jednoduchá. Pokud totiž vedení ČD přistoupí na to, že strojvůdcům přidá, lze očekávat požadavky na zvýšení tarifů také od dalších profesí.

Podepsání kolektivní dohody bylo jednou z priorit nového generálního ředitele Josefa Bazaly. Kvůli tomu, že kolektivní smlouva nebyla na dráze dlouho uzavřena, hrozilo, že se o 2000 až 2500 zvýší počet lidí, které ČD letos chtějí propustit. Nyní je však podle Šťáhlavského zřejmé, že se počet pracovníků letos sníží jen o původně plánovaných 6000 lidí. Větší část z nich využije tzv. doprovodný sociální program, a odejde tedy s vysokým odstupným. Podnik, který je největším zaměstnavatelem v zemi, má celkem 70.000 pracovníků.