Zprávy | Z archivu rubriky


Tábor, který byl zřízen za druhé světové války v Letech u Písku, nebyl podle prezidenta Václava Klause "koncentrační tábor v tom slova smyslu". Prezident to uvedl v dnešním rozhovoru v Lidových novinách (LN). Tvrdí také, že tábor byl původně určen "pro ty, kteří odmítli pracovat", zdaleka prý nebyl jen romský. Historik Jan Gebhart tento výklad odmítá. "Lety zřídilo v srpnu 1940 protektorátní ministerstvo vnitra pro lidi, kteří neměli domovské právo. Tedy pro kočovníky, což ve své většině znamenalo Romy," uvedl v LN Gebhart. "Hned na začátku roku 1942 se Lety staly součástí konečného řešení romské otázky. Výběr byl již zcela rasový a Lety sloužily jako přestupní stanice pro vyhlazovací tábory," dodává historik. Připouští pouze, že zde nebyl tak přísný režim, jako byl například v Osvětimi. Klausův názor podle deníku nesdílejí například vládní zmocněnec pro lidská práva poslanec Svatopluk Karásek (US-DEU) či ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD). Klaus svým postojem rozlítil i Romy, píšou LN. Podle historických pramenů přišlo v táboře o život 326 lidí. Zhruba na jeho místě stojí v současné době vepřín. Romové se již delší dobu snaží o uzavření vepřína, ale zatím neúspěšně. V roce 2000 byl obětem tábora odhalen památník se jmény na hřbitově v nedalekých Mirovicích. K zrušení vepřína vyzval Českou republiku v usnesení o Romech i Evropský parlament. Klausův názor na tábor v Letech není ojedinělý. Zastává ho například i poslanec Evropského parlamentu za KSČM Miloslav Ransdorf. Bývalý vládní zmocněnec pro lidská práva a novinář Petr Uhl podal na Ransdorfa kvůli jeho výroku, že tábor v Letech nebyl koncentrační, trestní oznámení.

U Slivice na Příbramsku se již pošesté konala rekonstrukce poslední bitvy druhé světové války na evropském kontinentu. Téměř 17.000 diváků se představil dosud nebývalý počet 400 účinkujících. "Někteří z účastníků přijeli rovnou z oslav konce války v Praze a táboří tady už od pondělí," řekl ČTK ředitel pořádajícího Hornického muzea Příbram Josef Velfl. Na bojišti byly vidět uniformy německé, americké a sovětské. Představitelé ruských vojáků si dokonce zřídili malý vojenský tábor. Návštěvníci si ještě před zahájením bojů mohli prohlédnout výzbroj členů klubů vojenské historie. Autentičnost boje zvyšovala hlasitá střelba a typický pach vojenského materiálu. "Všechny účastníky těchto akcí spojuje zájem o válečnou techniku," uvedl člen klubu vojenské historie René Draštata. V hodnosti generála velícího estonským příslušníkům německé branné moci se bitvy u Slivice zúčastnil již popáté. Do bojů se poprvé zapojil německý těžký tank Tygr, na sovětské straně se premiérově představilo samohybné dělo. Oproti předchozím letům organizátoři doplnili některé scény, mimo jiné závěrečné vyjednávání generála Karla von Pücklera a jeho kapitulaci. U Slivice poblíž Milína a tehdejší demarkační čáry se 11. května 1945 střetla malá skupinka partyzánů s ustupujícími hitlerovskými vojsky. Němci odmítali složit zbraně a snažili se uniknout před Rudou armádou do americké zóny.

Prezident Václav Klaus soudí, že pokud je nový premiér Jiří Paroubek (ČSSD) opravdu někdy v příštích letech ochoten vládnout s komunisty, "nevěští to zrovna vynikající budoucnost". Klaus to řekl v rozhovoru pro dnešní Lidové noviny (LN). Prezident považuje Paroubka za silného, zřetelného a "evidentně sociálnědemokratického" politika. Klaus reagoval na otázku listu, co říká tomu, že podle Paroubka má smysl zapojit komunisty do odpovědnosti za vývoj demokracie v ČR. Předseda kabinetu připustil, že ČSSD by za pět až devět let mohla s KSČM vládnout. "Jestli to pan nový premiér připouští, tak je to velmi silná výpověď o něm ...," řekl Klaus. K faktu, že Paroubkova vláda získala důvěru, prezident poznamenal, že bylo třeba nějak vyřešit krizi - buď obnovením koalice na půdorysu 101 hlasů, nebo domluvou na předčasných volbách. Druhá cesta ale podle něj nebyla schůdná, protože ODS byla v tomto ohledu "zcela zjevně osamocena". Obnovení koalice tak prezident považuje za jediné možné řešení. "O tom, jestli ideologické zabarvení této vlády se mně osobně líbí, se snad ani nemusím rozpovídávat," prohlásil prezident a dlouholetý šéf ODS, dnes její čestný předseda. Klaus se ohradil proti názorům, podle nichž si během vládní krize Ústavu vykládal až příliš volně. Odmítl rovněž spekulace o tom, že se opět zhoršily jeho vztahy s předsedou ODS Mirkem Topolánkem. Je to podle něj "totálně mimo realitu". Deník připomněl, že na počátku vládní krize byly nevyjasněné majetkové poměry tehdejšího premiéra Stanislava Grosse. Pochybnosti jsou ale podle LN také kolem majetku předsedy lidovců Miroslava Kalouska a šéfa poslanců ODS Vlastimila Tlustého. List připomíná, že i někteří občanští demokraté Tlustého vyzvali, aby víc objasnil okolnosti vlastní půjčky a Tlustý to odmítá. "K tomu já se nebudu vyjadřovat," uvedl prezident a dodal, že nehodlá analyzovat majetkové poměry politiků, ať jsou z jakékoli strany. Grossův problém byl ale podle něj i v rozporných vyjádřeních - "v celém podivném smotání příběhů, nepříběhů, výkladů, nevýkladů, podivných strýčků ...".

V sociální demokracii existuje levicová frakce, kterou v Praze založilo 112 delegátů z krajů. Její neformální mluvčí, poslanec Jan Kavan novinářům řekl, že frakce nehodlá ČSSD rozbíjet, tím méně zakládat novou stranu. Chce podle něj prohloubit vnitrostranickou demokracii, bránit reformám na úkor chudých a nedopustit, aby se KSČM stala nejsilnější levicovou stranou. Vliv frakce na vládu a ČSSD, v níž má i mnoho kritiků, je zatím nejasný. Delegáti dnes ale chválili premiéra Jiřího Paroubka, jehož dosavadní kroky jsou pro ně příslibem. Opakovaně také zdůrazňovali, že hodlají působit v rámci strany. Kabinet v čele s Paroubkem se však ve sněmovně opírá jen o nejtěsnější možnou většinu a ve frakci je i několik lidí ze sedmdesátičlenného poslaneckého klubu ČSSD. Kavan řekl, že se budou společně radit, žádný "poslanecký klub číslo dvě" ale zakládat nehodlají. "Takové ambice nemáme," uvedl i jeho kolega Vladimír Laštůvka. Tito poslanci ale podle Kavana mohou hledat a vedení tlumočit stanoviska k některým zákonům. Podle dostupných informací jsou zatím ve frakci Kavan, Laštůvka, Petr Lachnit, Josef Hojdar, Robert Kopecký, Jaromír Schling, Miloš Melčák, spekuluje se i o Stanislavu Křečkovi a Miloši Kužvartovi, ale také dalších. Ne všichni dnes podle Kavana do Domu odborových svazů dorazili. Nevyloučil, že další přibudou. Navíc je prý i řada lidí, kteří nejsou členy, ale s frakcí sympatizují, jmenoval například Zdeňka Škromacha, vicepremiéra a nedávného vyzyvatele Stanislava Grosse v boji o vedení strany. Sociální demokracie má zhruba 16.500 členů. Na dotaz ČTK, kolik jich má frakce, případně kolik jich reprezentuje, Kavan řekl, že to bude jasné v příštích týdnech. Už nyní je ale podle něj zřejmé, že frakce nebude marginálním proudem, jak jí předpovídají někteří její kritici. Frakce prý nesdílí antikomunismus a nevnímá KSČM jako nepřítele. Zároveň ale komunisty považuje za své nejvážnější soupeře v boji o levicového voliče. "Názorový střet a konkurence s KSČM bude největší," prohlásil Kavan.

Pro českou ekonomiku je podle analytiků dobré, že po několikaměsíční politické krizi má země opět vládu. Nevěří však, že by nový kabinet prosadil potřebné ekonomické reformy a nějak výrazně pomohl českému hospodářství. Ekonomové to uvedli pro ČTK. Poslanecká sněmovna podle očekávání vyslovila důvěru vládě premiéra Jiřího Paroubka. Kabinet tak bude moci začít plnohodnotně pracovat. Vládu podpořili výhradně koaliční poslanci, nikdo z opozice pro vládu nehlasoval. Koruna na vládní úspěch nereagovala.

"Pro českou ekonomiku může vláda udělat to, že nebude dělat nic," řekla Kateřina Havlíčková z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy. Jinak podle naopak utratit peníze, které získá prodejem Českého Telecomu. Podle Radka Malého ze Citibank je rok do voleb příliš krátká doba na prosazení jakýchkoli výraznějších změn. "I přes ambiciózní projevy některých ministrů bych proto očekával spíše udržovací kabinet, jehož pozornost budou téměř plně pohlcovat pouze evropská ústava a rozpočet pro příští rok," uvedl. Právě rozpočet bude podle ekonomů klíčovým zákonem, který může přinést rozpory i uvnitř vlády.

Rovněž analytik ČSOB Petr Dufek v nejbližším roce nečeká žádné zásadní a nutné reformy. Z vládních priorit by podle něj bylo dobré prosazení deregulace nájemného, snížení daní z příjmu a zlepšení podnikatelského prostředí, včetně zrychlení práce soudů. Kabinet by prý také neměl polevit při snižování deficitů veřejných financí. Nová vláda je podle něj pro ekonomiku určitě lepší než předchozích několik měsíců politické nestability.

Jan Schiesser z Atlantik FT neočekává, že vláda provede jakoukoli z potřebných reforem penzí, zdravotnictví, sociálních dávek a daní. "K těmto krokům jednoznačně není vůle a schopnosti," řekl s tím, že zejména ČSSD se bude snažit před volbami dělat populistické kroky, aby po propadu preferencí získala zpět voliče.

Na vyslovení důvěry nijak nereagoval kurz koruny, ani dluhopisy a akcie. "Rozhodnutí sněmovny vyslovit vládě důvěru bylo natolik očekávané, že ho finanční trhy sledovaly jenom jedním přimhouřeným okem," uvedl David Marek z Patria Online. Také podle ekonomky Next Finance Markéty Šichtařové je dění kolem vlády pro korunu již starou a nezajímavou zprávou. Investoři budou podle ní netrpělivě čekat na nové volby, které znovu rozdají karty.