Zprávy | Z archivu rubriky


Plánované zrušení českého generálního konzulátu v Košicích patrně přinese problémy některým krajanům žijícím na východním Slovensku. Ačkoli Praha slibuje, že do města budou pravidelně jezdit zástupci konzulátu z Bratislavy, kvůli některým záležitostem budou Češi z východního Slovenska zřejmě muset cestovat do metropole vzdálené více než 400 kilometrů, soudí představitelé krajanů. "Toto rozhodnutí vnímáme dosti negativně. Oslovili jsme již některé představitele v ČR i na Slovensku a doufali jsme, že se toto rozhodnutí ještě podaří zvrátit," řekl ČTK předseda Českého spolku na Slovensku Pavel Doležal. Podle něj je navíc překvapující, že ministerstvo zahraničí zdůvodňuje zrušení konzulátu finančními otázkami, a na druhé straně již oznámilo, že by v Košicích mělo být zřízeno České centrum. "V tom nevidím nějaké snižování nákladů," poznamenal předseda spolku, který sám žije na východním Slovensku. Zrušení konzulární úřadovny na východě Slovenska podle Doležala určitě krajanům přinese problémy. Ačkoli by do Košic podle plánů ministerstva měli pravidelně jezdit konzulární úředníci, kvůli některým záležitostem budou muset Češi zřejmě přesto jezdit do Bratislavy. "Byla to i jistá prestiž. V Košicích je například generální konzulát Maďarska a Česká republika přitom tvrdí, že má se Slovenskem nadstandardní vztahy," uvedl Doležal.

"Z Košic do Bratislavy je to dost daleko, ale pokud by konzulární oddělení dělalo pravidelné výjezdy, nejnutnější věci by se mohly vyřídit i v Košicích," soudí šéfka Klubu občanů ČR na Slovensku Jana Bratinková. Podle ní zůstává otázkou, jak chce česká diplomacie řešit například zápisy do seznamů voličů. "A pokud bude někdo potřebovat vyřídit něco ze dne na den, Češi budou muset patrně cestovat do Bratislavy," uvedla.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda ve středu na zasedání sněmovního zahraničního výboru řekl, že o zrušení konzulátu v Košicích je prozatím rozhodnuto. Na východě Slovenska bude podle něj místo generálního konzulátu zřízeno České centrum. Ministr snahu o zrušení některých zastupitelství zdůvodňuje příliš rozsáhlou sítí zastoupení v zahraničí. V cizině působí 90 velvyslanectví, 21 konzulátů a 18 českých center. Některé české úřady by se podle něj mohly v budoucnu spojit se slovenskými a působit ve společných objektech. Podobnou praxi uplatňují například skandinávské země.

Stále více mladých lidí v hlavním městě má zkušenost s pitím alkoholických nápojů. Poukazují na to i statistiky městské policie, která kontroluje dodržování zákazu podávání alkoholu mládeži v restauracích. Nejčastěji se problémy vyskytují v odlehlých restauracích v blízkosti škol nebo v provozovnách s automaty, řekl ČTK náměstek ředitele pražských strážníků Ludvík Klema. Za minulý rok provedli strážníci v pražských hospodách a restauracích přes 153.000 kontrol a zjistili více než šest stovek přestupků. Podle Klemy se za přestupky skrývají desítky různých provinění, ale přibližně 30 až 40 procent případů se týká podávání alkoholu mládeži. "Jde určitě o stovky případů," uvedl.

Nejvíce případů, kdy je mládeži podáván alkohol, zjišťují strážníci na konci školního roku a na přelomu srpna a září. "Mladiství se zřejmě více scházejí, protože chtějí nějak oslavit konec a začátek školy," usuzuje Klema. Během naprosté většiny kontrol ale strážníci odhalí popíjející osoby, kterým chybí do zletilosti dny nebo týdny. "Já samozřejmě nesnižuji závažnost takového chování, ale určitě ta nebezpečnost není taková, jako když je to dítě mladší patnácti let," uvedl Klema. Podle náměstka se ale v porovnání s minulými roky častěji vyskytují i závažnější případy, kdy velmi mladí lidé vypijí větší množství tvrdého alkoholu. Přímo na místě mohou strážníci udělit prodávajícímu pouze pokutu v maximální výši 1000 korun. Nejčastěji proto předávají materiál příslušnému místnímu úřadu, který může uložit vyšší sankce. "Nechci říct, že ta pokuta je směšná, ale nevystihuje plně nebezpečnost takového jednání," řekl Klema.

Státní zástupce Pavel Dvořák chce mít do pátku jasno, jestli vznese obžalobu v případu tragické dopravní nehody hokejového trenéra Ivana Hlinky. "Pokud se nestane nic nepředvídaného, měl bych do pátku rozhodnout," řekl ČTK Dvořák. Kouč zahynul loni v létě poté, co do jeho automobilu u Karlových Varů narazila nákladní avie. Její řidič František Veleta je obviněn z ublížení na zdraví s následkem smrti. Policie uzavřela vyšetřování dopravní nehody teprve po pěti měsících a 31. ledna odeslala spis státnímu zastupitelství. Spis však státní zástupce nemohl hned prostudovat, protože byl pověřen řadou dalších úkolů. "Rozhodnu pouze v případě, že budou veškeré podklady od policie dostatečné a nebudu požadovat doplnění," uvedl Dvořák. Státní zástupce může rozhodnout o obžalobě řidiče, zastavit trestní stíhání, či překvalifikovat trestný čin na přestupek. Původní lhůtu na uzavření případu prodloužil Dvořák policii třikrát. Poslední termín na odevzdání spisu jí stanovil do 15. února. Policie nemohla vyšetřování dříve uzavřít, protože neměla k dispozici znalecké posudky. "Všechny žádosti policie byly řádně podloženy. Nebyl důvod, abych lhůtu neprodlužoval. V odůvodněných případech lze lhůtu pro uzavření vyšetřování prodlužovat opakovaně," uvedl Dvořák. Z vyšetřování například vyplynulo, že Hlinka jel v okamžiku tragické nehody maximální průměrnou rychlostí asi 105 kilometrů v hodině. Vozidla byla technicky v pořádku a Hlinka by patrně ve svém automobilu zahynul, i kdyby byl připoután. Podle zástupce okresního policejního ředitele Josefa Peroutky nebyla délka vyšetřování Hlinkovy nehody mimořádná a odpovídala složitosti případu.

Soukromí majitelé domů by mohli český stát kvůli regulaci nájemného žalovat minimálně o 30 až 50 miliard korun. Jde o odhad škody, která majitelům vznikla od roku 2002. Řekl to místopředseda Občanského sdružení majitelů domů (OSMD) Robert Axamit. Sdružení chce zhruba do měsíce podat žalobu kvůli omezování vlastnických práv majitelů k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. V případě příznivého rozsudku by majitelé mohli začít podávat žaloby na úhradu škod. Částka se může zvýšit, připojí-li se obce. "Pokud jim (majitelům domů) jde o něco jiného než gesto, tak by bylo dobré, aby celou věc ještě jednou zvážili, protože soud se k tomu dostane za určitou dobu," řekl ČTK ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek s tím, že by se zvyšování nájemného mělo v republice vyřešit do půl roku. Soud ve Štrasburku minulý týden rozhodl, že Polsko má půl roku na změnu regulace tak, aby na ní majitelé domů neprodělávali. Paroubek upozornil, že tento soudní proces trval přes deset let. Žaloby do Štrasburku chystají také členové Hnutí na obranu majitelů realit, řekl ČTK Girolamo Giormani. Výši, kterou budou požadovat, zveřejní hnutí příští týden. Obce zatím nevědí, zda by se k žalobám připojily. Majitelé domů uvádějí, že současné regulované nájemné jim neumožňuje pokrýt ani náklady na údržbu nemovitosti. Nájmy by se podle nich měly okamžitě zvýšit na úroveň ekonomického nájemného.

Hospodářský výbor sněmovny poslancům doporučil zamítnout návrh zákona, který počítá se zákazem nočního prodeje v supermarketech a prodeje o státních svátcích, s výjimkou Štědrého dne. Sporná poslanecká předloha již prošla prvním čtením a dolní komora by o ní měla během několika měsíců rozhodnout. Návrh zákona předložila skupina komunistických a sociálnědemokratických poslanců. Obchody s prodejní plochou větší než 200 metrů čtverečních by podle nich mohly mít otevřeno jen od 06:00 do 22:00, a to včetně sobot a nedělí. O státních svátcích by ale směly otevřít jen na Štědrý den do 14:00. Předloha při prvním čtení v polovině února odolala návrhům na zamítnutí hlavně díky ČSSD a KSČM, jednotně pro zamítnutí byli tehdy občanští demokraté. Unionisté a lidovci hlasovali nejednotně. Proti poslaneckému návrhu se již dříve postavil i Svaz obchodu a cestovního ruchu. Jeho prezidentka Helena Písková uvedla, že návrh nepatřičně a neodůvodněně zasahuje do liberálního podnikatelského prostředí. Diskriminuje podle ní jednu skupinu podnikatelů a zaměstnavatelů. Autoři předlohy ale tvrdí, že tak pomohou malým podnikatelům. Omezení otevírací doby ve větších supermarketech hájí i tím, že lidé budou mít víc volného času, aby se mohli věnovat rodině a koníčkům. Na podporu své iniciativy autoři také uvedli, že z 15 "starých" zemí EU je prodejní doba zcela neomezená jen ve Švédsku, jinde ji tak či onak regulují.