Zprávy | Z archivu rubriky


Několik zákonů o bydlení, které připravuje vláda a jež jsou součástí nového programového prohlášení, označil premiér Jiří Paroubek za největší bytovou reformu za posledních 15 let. Hlavním bodem koncepce bytové politiky zůstává připravovaný zákon o postupném uvolňování nájemného. "Očekáváme, že během šesti let na základě tohoto zákona může proběhnout deregulace nájemného ve všech místech České republiky," řekl v úterý Paroubek novinářům. Se zákonem o postupném uvolňování nájemného ale nesouhlasí předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček. "Zákon o nájemném zachovává protiústavní stav po dobu pěti až šesti let, což je věc, která je nepřijatelná," řekl v úterý ČTK. Podle Šimečka není nový zákon řešením, ale jen prodlužováním protiústavního stavu. Sdružení tvrdí, že jej současná regulace nájemného poškozuje, a český stát žaluje u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku o stovky milionů korun.

Lidem, kteří by se vlivem uvolňování nájemného dostali do svízelné sociální situace, chce vláda pomoci adresnou sociální podporou. Adresná by měla nadále být i podpora mladým manželům a mladým lidem do 36 let, kteří usilují o první bydlení. Současná podoba půjček, které poskytuje Státní fond rozvoje bydlení, se ale změní. Úvěry již nebude poskytovat fond, ale banky. Stát bude u jednotlivých půjček dotovat úvěry.

Plzeňský krajský soud v pondělí odročil jednání o obnovení procesu s dvojnásobným vrahem Jiřím Kajínkem. Musí totiž vyslechnout svědka Alexandra Hegedüsse, který se k soudu nedostavil. Vrchní soud i Kajínkovi obhájci na jeho výslechu trvají. Hegedüss totiž tvrdí, že k původní výpovědi, v níž usvědčoval Kajínka, ho donutila policie. Tehdy řekl, že zprostředkoval Kajínkovi kontakt s člověkem, od kterého pak dostal Kajínek 100.000 korun za nájemné vraždy. Podle Kajínkovy obhájkyně Kláry Slámové to nyní popírá. Případem se bude znovu zabývat 18. července. Pondělní jednání začalo za větších bezpečnostních opatření, ovšem už bez omezení provozu v ulicích města jako v předchozích přelíčeních s Kajínkem. Okolí budovy soudu minule hlídaly desítky maskovaných policejních ozbrojenců, tentokrát nebyla uzavřena žádná ulice. Ozbrojenci byli pouze na chodbě a doprovázeli Kajínka do jednací síně. Jednání se konalo opět za velké pozornosti médií, přišli se podívat i Kajínkovi příznivci. Nyní čtyřiačtyřicetiletého Kajínka odsoudil plzeňský krajský soud k doživotí v červnu 1998 za to, že o pět let dříve v Plzni v borských serpentinách zastřelil dva lidi a jednoho postřelil. Rozsudek potvrdil i Vrchní soud v Praze. Kajínek se ale domáhal nového jednání. Krajský soud loni v září jeho žádost zamítl. Řadě nových svědků neuvěřil, nebo podle něj neřekli nic nového a podstatného. Kajínek se odvolal, vrchní soud pak případ vrátil do Plzně.

Místopředsedkyně Evropské komise Margot Wallströmová v pondělí v pražském Karolinu představila svých deset argumentů pro přijetí evropské ústavní smlouvy. Aniž zmínila českého prezidenta Václava Klause, jejích deset bodů vyznělo jako polemika s jeho desaterem výhrad vůči euroústavě. Zatímco Klaus varuje, že státy v nové EU ztratí dosud výlučné právo tvořit si své vlastní zákony a že se v hlasovacích procedurách proti dnešnímu stavu sníží váha Česka, Wallströmová tvrdí, že ústavní smlouva přinese spravedlivější a efektivnější rozhodování v EU a zjednoduší její právní systém. Podle komisařky větší kontrolní pravomoc získá volený Evropský parlament a vliv na politiku EU budou mít i evropští občané. Každá země si ponechává kontrolu nad svou zahraniční politikou a ozbrojenými silami. EU přitom podle ní bude mít po přijetí euroústavy větší vliv ve světě díky zřízení funkce evropského ministra zahraničí. Eurokomisařka odpovědná za vztahy mezi institucemi a za komunikační strategii EU měla zájem se s Klausem setkat. Prezident byl však na oslavách konce druhé světové války v Moskvě. O ratifikaci evropské ústavy Wallströmová hovořila s českým premiérem Jiřím Paroubkem, jehož vláda považuje schválení smlouvy za svůj hlavní cíl. Paroubův kabinet prosazuje ratifikaci v referendu a chystá o ústavě obsáhlou informační kampaň. Česká vláda má o podobě informační kampaně k euroústavě rozhodnout během května.