Zprávy | Z archivu rubriky


Památkáři mají výjimečnou možnost prozkoumat zřejmě původní dřevěné základy pražského Karlova mostu. Cíleně je odkryli dělníci, kteří od konce loňského roku opravují dva mostní pilíře na malostranské straně památky. Právě na těchto pilířích, stejně jako na oblouku mezi nimi, je podle odborníků nejvíce původních prvků. Další možnost podívat se na dubové základy budou mít památkáři zřejmě až za několik set let. "Domníváme se, nebo jsme přesvědčeni, že jsme teď našli původní dubový rošt, na kterém je založen pilíř, a že tento rošt pochází z druhé poloviny 14. století," řekl Ondřej Šefců z Národního památkového ústavu. Přesné datum nyní říci nelze. "Budeme odebírat vzorek a budeme se snažit určit dobu kácení dřeva," uvedl památkář.

Odborníci nechali udělat výkop u pilíře záměrně. Předpokládali, že tam základy z doby Karla IV. naleznou. Šefců podotkl, že kolem způsobu založení pilířů dosud panovaly částečně dohady, částečně fámy a bylo jen málo přesných údajů. Nyní je na dalších zhruba 200 až 300 let poslední možnost se na dubový rošt podívat, uvedl památkář. Za několik týdnů zmizí pod betonem. Podobné základy by bylo možné podle Šefců najít i pod dalšími pilíři. Protože však jejich založení bylo opraveno po velké povodni koncem předminulého století, nikdo se k nim už nedostane.

Magistrát nyní zajišťuje pilíře, na něž se tehdy nesáhlo. Podloží kolem nich vymlela katastrofální povodeň v roce 2002. Podle primátorova náměstka Jana Bürgermeistra už jsou dva ohrožené pilíře zabezpečeny. "Jsou staticky zajištěny tak, aby se nemohly už v žádném případě při případné povodni pohnout," řekl náměstek novinářům.

Sedm ministrů z osmnáctičlenného týmu Stanislava Grosse už podalo demisi - tři lidovci, tři unionisté a nestraník Jaroslav Bureš. Všichni zůstávají ve vládních křeslech, dokud prezident Václav Klaus jejich rezignace nepřijme. Po krachu dohody o většinové vládě bývalé koalice opět ožila úvaha o demisi vlády jako celku, kterou už dvakrát předložili svým kolegům ministři za Unii svobody-DEU. Zatím se o jejich návrhu nehlasovalo. Pokud by ale nadpoloviční většina členů vlády, tedy přinejmenším deset ministrů, souhlasila s kolektivní rezignací, premiér by rozhodnutí kabinetu musel respektovat. Kdyby se tedy k sedmi odstupujícím ministrům přidali ještě tři další z řad zástupců ČSSD, mohli by společně demisi prosadit. Ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) považuje za možné východisko ze stávající krize dohodu všech demokratických parlamentních stran na dočasné vládě, tlumočila ČTK její slova mluvčí Michaela Lagronová. Rozumným řešením by podle ní byla i demise současné vlády. O svých dalších krocích se ale rozhodne podle toho, s jakými návrhy přijde premiér. S "komunisty v zádech" nechtějí vládnout vedle Buzkové ani ministr průmyslu Milan Urban, ani dva nestraníci - ministr vnitra František Bublan a vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn.

"Pokud by se vláda kolektivně rozhodla, že demisi podá, premiér by musel její rozhodnutí respektovat," řekl ČTK Václav Pavlíček z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Prezident podle něj nemůže demisi vlády odmítnout. "Prezident může udělat jenom to, že pověří vládu, aby vykonávala své funkce až do doby jmenování nové," dodal znalec ústavního práva. Podle jiných názorů ale prezident musí demisi vlády přijmout jen tehdy, pokud by sněmovna zamítla žádost kabinetu o vyslovení důvěry, nebo pokud by mu vyslovila nedůvěru. Třetím případem, který nedává vládě ani hlavě státu manévrovací možnosti, je situace po sněmovních volbách - stará vláda automaticky odstupuje po ustavující schůzi nově zvolené dolní komory. V ostatních případech nemusí prezident demisi vlády přijmout a může se pokusit situaci řešit politickými prostředky, uvádí se v komentáři ústavy z roku 1997.