Zprávy | Z archivu rubriky


Sociální demokraté, lidovci a unionisté se ani v úterý nedohodli na tom, jak by mohla vypadat jejich společná vláda. Znovu se sejdou ve středu večer. Předmětem sporu mezi KDU-ČSL a ČSSD je způsob fungování kabinetu a obsazování ministerských křesel. "Lidová strana nepřijala náš návrh na vytvoření proevropské vlády, která by byla založena více na expertním principu," řekl první místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Lidovci podle něj trvali na účasti svých tří ministrů v novém týmu. To však socialisté odmítají. Ministři, kteří se podle ČSSD podíleli na rozpadu minulé vládní koalice, by neměli tvořit oporu nové vlády, soudí socialisté. "Myslím si, že by se to obtížně vysvětlovalo," uvedl Sobotka. Vyjednavači podle něj nehovořili o jménech, ale o koncepci, podle níž by se nový kabinet sestavoval. "Naším cílem není jednání protahovat, předpokládám, že středa může být posledním dnem," uvedl Sobotka. Vychází prý z toho, že již byly položeny na stůl všechny argumenty.

Místopředseda KDU-ČSL Cyril Svoboda řekl, že účastníci jednání si sdělili stanoviska a jednání bylo přerušeno. "Za KDU-ČSL tady je velmi silná vůle vytvořit smluvní dokument o budoucí spolupráci tří politických stran," řekl Svoboda.

Optimističtí byli při odchodu ze Strakovy akademie unionisté. Stanoviska se podle místopředsedy unie Karla Kühnla sbližují. "Rozešli jsme se v dobrém. Každá dobrá věc potřebuje čas," dodal.

Nová proevropská vláda by podle návrhu ČSSD měla mít 15 členů. Sociální demokraté by v ní obsadili křeslo premiéra a dalších deset křesel, menší strany dohromady čtyři - lidovci stejně jako unionisté by získali dvě ministerské funkce. Budoucímu předsedovi vlády by přitom všechny tři strany nabídly širší seznam možných kandidátů na ministry - ČSSD alespoň 25, KDU-ČSL a US-DEU každá minimálně osm adeptů. Uvádí se to v návrhu, který vyjednávači ČSSD předložili v úterý svým bývalým koaličním partnerům. Především lidovcům se ale takový model nezamlouvá a žádají obvyklou koaliční smlouvu.

Nynější vláda Stanislava Grosse má 18 křesel, ČSSD v ní má dvanáct členů včetně premiéra, obě menší strany po třech ministrech. Sociální demokrat Jan Kohout, kandidát na budoucího premiéra, by se ve svém týmu zřejmě obešel bez ministra pro informatiku, vicepremiéra pro ekonomiku a ministra bez portfeje. Kohout by podle návrhu ČSSD z nabídky stran podle "odborných a dalších kritérií" vybral ministry a navrhl, které úřady mají řídit. ČSSD počítá s tím, že v případě uzavření dohody tří stran i prezidenta republiky Gross podá demisi a nahradí ho Kohout. Nový ministerský tým by vedl zemi až k řádným volbám v červnu 2006. Strany by se měly zavázat, že jejich poslanci vysloví vládě důvěru a že se spolu s kabinetem zasadí o ratifikaci evropské ústavy a rozpočtu na příští rok.

Česká republika bude moci vypouštět v příštích třech letech 97,6 milionu tun skleníkových plynů ročně. Podle sdělení mluvčího ministerstva průmyslu a obchodu Iva Mravinace to je výsledek jednání mezi českými představiteli a zástupci Evropské komise ohledně tzv. Národního alokačního plánu, který musí mít schválený každý stát Evropské unie. Definitivně by měla komise plán schválit v úterý. Česká republika původně navrhovala o deset milionů tun více, komise naopak požadovala o 7,6 milionu tun méně. Místopředseda vlády Martin Jahn říká: "Komise napřed vyjádřila ochotu akceptovat 95 milionů tun; experti pak zvedli toto číslo na 96,8 milionu a nyní jsme se ustálili na 97,6 milionu tun. Je to pro nás ještě přijatelné číslo. Jeho schválení komisí považuji za velmi pravděpodobné." "Výsledný kompromis mezi požadavkem Bruselu a ČR je pro nás plně přijatelný," uvedl ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. "Toto množství by v příštích letech mělo stačit na to, aby české firmy nemusely nakupovat povolenky a měly zajištěno i dostatečné množství povolenek pro rozvoj," řekl ČTK náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina.

"Tato dohoda je pozitivnější než požadavek Evropské komise, ale horší než původní návrh České republiky. Bereme to jako fakt s kterým se musíme vypořádat," uvedl mluvčí výrobce elektřiny společnosti ČEZ Ladislav Kříž. V případě nižšího objemu povolenek by podle průmyslníků firmy mohly tratit. Při objemu 91,6 milionu tun, který před rokem původně navrhovalo ministerstvo životního prostředí, například společnost ČEZ předpovídala nutnost uzavření až jedné elektrárny. Evropská komise má tendenci snižovat návrhy všech států na objem emisních povolenek a obvykle nepřipouští velké změny oproti svým výpočtům. Polsku seškrtala jeho plán o 16 procent a nepřistoupila na žádné zvýšení, Slovensko si vyjednalo jen malou změnu oproti jejímu návrhu. Systém obchodování s povolenkami platí v EU od 1. ledna a národní alokační plány měla komise schválit do konce loňského roku. Zatím je nemají ČR, Řecko a Itálie. Poslední dvě zmíněné země ještě nedospěly do konečného stadia jednání jako Česko. Alokačními plány se řídí rozdělování povolenek mezi podniky. Ty pak musejí na konci každého kalendářního roku vrátit tolik povolenek, kolik škodlivin vyprodukovaly, zbytek mohou prodat na trhu EU. Národní plány hlídá Evropská komise, aby zamezila státům nadhodnocováním očekávaného objemu emisí nepovoleně podporovat firmy. Systém je součástí mechanismů, s nimiž počítá Kjótský protokol, který stanovuje limity pro vypouštění skleníkových plynů.

Špičky ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody- DEU se v neděli večer sešly na úřadu vlády, aby se pokusily domluvit na nové vládě. Vyjednavači stran bývalé koalice přijížděli s ochotou vyjednávat a dohodnout se. Cesta k dohodě ale nebude snadná ani krátká. Lidovci nemíní přistoupit na požadavek ČSSD, aby se v novém kabinetu už neobjevili jejich odstoupivší ministři. I unionisté chtějí ponechat výběr svých zástupců na vlastním uvážení. Kromě lídrů tří stran se schůzky účastní i kandidát ČSSD na budoucího premiéra Jan Kohout, který kolem novinářů prošel mlčky a s úsměvem. "Věřím, že uděláme první krok k dohodě," uvedl před příchodem do Strakovy akademie první místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. I šéf poslanců nejsilnější vládní strany Michal Kraus je mírným optimistou. ČSSD si podle něj neklade žádné předběžné podmínky a věří, že schůzka nebude zbytečná. "Kdyby naše jednání nebylo k ničemu, tak půjdeme radši na fotbal," podotkl. KDU-ČSL podle svého předsedy Miroslava Kalouska nerozumí tomu, proč by se "zkompromitovaným" premiérem Stanislavem Grossem měli odcházet i schopní ministři, jejichž pověst není nijak pošramocena. Proto nevidí důvod, proč by KDU-ČSL znovu neměla nominovat své dosavadní ministry. I když lidová strana nechápe logiku, proč by ve vládě neměli být straničtí lídři, Kalousek ani první místopředseda strany Jan Kasal ambice zasednout v kabinetu nemají. "Chceme být vstřícní," poznamenal. Pokud se jednorázová dohoda stran bývalé koalice podaří uzavřít, po předchozí dohodě s prezidentem Václavem Klausem Gross rezignuje a na jeho místo nastoupí Kohout, nynější velvyslanec při EU a řadový člen ČSSD. Pokud jednání zkrachují, pak hodlá sociální demokracie vládnout do řádných voleb sama.

Brněnský Zetor loni zvedl čistý zisk na 57 milionů korun, když o rok dříve vykázal zisk ve výši 13 milionů korun. Podniku loni rostly i tržby, a to o 22 procent na 2,98 miliardy korun. Výkonný ředitel Zetoru Vojtech Pánik novinářům řekl, že za úspěchy stojí mimo jiné nové traktory, které firma loni uvedla na trh, vstup ČR do Evropské unie a otevření nových obchodních zastoupení. Zetor loni prodal 5419 traktorů, o 12 procent více než v roce 2003.

Provozní zisk podniku vzrostl z 80 milionů v roce 2003 na loňských 260 milionů korun. Za traktory utržila společnost téměř 2,68 miliardy korun, což bylo meziročně o 18,4 procenta více. Celkové tržby zahrnují i prodej komponentů nebo motorů, vysvětlil Pánik. Většina traktorů směřuje do zahraničí, vývoz představuje více než 90 procent prodeje. Pánik uvedl, že nejvýznamnějšími exportními teritorii jsou Polsko, Velká Británie a USA. Podle něj se na rostoucích prodejích pozitivně projevily dotace pro zemědělce například právě v Polsku i v ČR a na Slovensku, které souvisejí se vstupem těchto zemí do EU. Společnosti také pomohlo otevření obchodních afilací v Anglii a Irsku, dodal. Zetor na pokraji krachu koupila v roce 2002 slovenská společnost HTC holding od České konsolidační agentury (ČKA) a zavázala se firmu ozdravit. Na počátku letošního roku také vláda výrobce traktorů zařadila do restrukturalizačního programu Exit 2, aby odvrátila hrozbu konkurzu kvůli sporu o pohledávku společnosti ZKL za Zetorem, která vznikla již při první privatizaci brněnského výrobce traktorů v roce 1993.