Zprávy | Z archivu rubriky


Rychlé přijetí eura by Českou republiku, Polsko a Maďarsko mohlo poškodit, kdyby tyto země neposílily své ekonomiky a neomezily deficity veřejných rozpočtů a zadluženost. Uvádí se to ve studii ekonomů České národní banky. Předčasný "závod o euro" by mohl být dosti nákladným podnikem, uvedli podle agentury Reuters autoři studie Aleš Bulíř a Kateřina Šmídková. Počítačové simulace podle studie naznačují, že česká koruna, maďarský forint i polský zlotý budou mít problém zůstat v úzkém kurzovém rozpětí takzvaného ERM-2, kde musí kandidáti eura strávit nejméně dva roky. Kromě kritéria stability směnného kurzu musí kandidáti splňovat podmínky u inflace, deficitu veřejných financí, státního dluhu a dlouhodobých úrokových sazeb. To však mohou být pro postkomunistické ekonomiky stále velmi těžké úkoly. "Snaha o splnění konvergenčních kritérií příliš brzy může poškodit konkurenceschopnost české, maďarské a polské ekonomiky," uvádí studie. Její zjištění souhlasí se společným postojem ČNB a vlády, podle něhož by spěch do režimu ERM-2 mohl být před vyřešením vysokých rozpočtových deficitů riskantní. Studie zjistila, že předčasné napojení středoevropských měn na euro by vedlo k nadhodnocení jejich kurzů, což by ekonomikám uškodilo. Hlavními výsledky zbrklého kroku bylo nahromadění dluhů a narušení zahraniční konkurenceschopnosti. Podmínkou hladkého přijetí eura jsou tak zdravé rozpočty a silná ekonomika. "Výsledky naznačují, že postup k euru si bude vyžadovat buď přísnější fiskální politiku než za volného kurzu, nebo mnohem rychlejší růst hrubého domácího produktu a exportu," uvádí studie. Česká republika s Maďarskem plánují kvůli vysokému rozpočtovému schodku vstup do eurozóny až v roce 2010. Slovensko naopak počítá s dřívějším vstupem v letech 2008-09. Ještě dříve chtějí z nových členů EU přijmout euro menší země jako Kypr, Malta, Slovinsko a tři pobaltské republiky. Polští činitelé za cílový termín vstupu do pásma eura často prohlašují rok 2009.

Zásah pražských strážníků proti účastníkům demonstrace za odstoupení premiéra Stanislava Grosse byl oprávněný, ale nebyl přiměřený. ČTK to ve čtvrtek řekl primátorův náměstek Rudolf Blažek. Zástupci magistrátu a městské policie se sešli s organizátory protestu ve středu. Organizátoři dokonce tvrdí, že se jim za incident omluvili. "Byla vyjádřena omluva všem účastníkům demonstrace. Byla vyjádřena omluva konkrétním osobám," uvedli svolavatelé Darek Dupal a Erik Matouš v tiskové zprávě, v níž přístup vedení města a městské policie ocenili. Z Blažkova vyjádření ale vyplynulo, že omluva nebyla. "Bylo jim řečeno, že uznáváme, že zásah byl neadekvátní, a zajistíme, aby se věc neopakovala," řekl Blažek. Primátor Pavel Bém, který schůzku s organizátory svolal, nechtěl jejich vyjádření vůbec komentovat.

Konflikt mezi demonstranty a strážníky se odehrál minulý týden na Václavském náměstí. Účastníci protestu tam postavili reproduktory a mikrofon, aniž měli povolení k záboru prostranství. Strážníci zasáhli a některé věci jim zabavili. Podle Blažka nebylo správné, že strážníci věc řešili násilnou formou za asistence psovodů. Organizátoři protestu uvedli, že zabavená zvuková technika bude urychleně vrácena majiteli a přestupkové řízení proti svolavateli bude zastaveno. Podle Blažka se budou podnikat kroky, aby řízení neskončilo sankcí. "To ale nemůžeme slíbit," podotkl náměstek. Řízení totiž vede radnice Prahy 1. Incidentem se zabývala inspekce městské policie, podle níž strážníci zákon neporušili. Na základě trestního oznámení podaného na městskou policii případ vyšetřuje státní policie.

V Londýně začne v pátek slyšení v arbitráži kvůli pádu Investiční a Poštovní banky. Bývalý vlastník IPB, japonská investiční banka Nomura, žádá po České republice 40 miliard korun kvůli údajnému porušení smlouvy o ochraně investic. ČTK o tom informoval mluvčí Nomury Jiří Hrabovský. Stát v roce 2000 uvalil na českou banku nucenou správu a následně ji prodal ČSOB. Podmínky prodeje byly podle Nomury jednostranně výhodné pro ČSOB. Zástupci státu však taková tvrzení popírají a tvrdí, že tehdy byl prodej banky nejlepším řešením. Podle Hrabovského však IPB byla jedinou bankou z velké čtyřky (kam patří ještě KB, ČS a ČSOB), ke které se stát při udělování veřejné podpory ve druhé polovině 90. let obrátil zády. "Přestože Nomura v této situaci vyvinula maximální úsilí a předložila státu několik variant řešení, stát všechny odmítl," uvedl mluvčí. Hrabovský předpokládá, že závěrečný verdikt v celém sporu padne do konce roku 2005. Arbitři musejí nejprve rozhodnout o vině či nevině žalované strany, tedy o tom, zda se český stát skutečně dopustil nekorektního jednání vůči investorovi v IPB a Nomuru poškodil. V případě výroku o vině se pak bude zabývat otázkou, v jakém rozsahu bylo poškození a jaká má být spravedlivá kompenzace, tedy kolik má Česká republika Nomuře zaplatit. Spor u londýnského arbitrážního soudu není mezi Českem a Nomurou jediný. ČR žaluje Nomuru kvůli porušení smluvních závazků v kauze IPB o 263 miliard korun v Curychu.

Devět nemocnic spravovaných Moravskoslezským krajem by od příštího roku mohlo fungovat jako akciové společnosti. Dosud jsou nemocnice příspěvkovými organizacemi. Kraj si od transformace nemocnic slibuje především zlepšení jejich hospodaření, řekl novinářům náměstek hejtmana pro zdravotnictví Jiří Veverka. Kraj chtěl nemocnice na akciové společnosti změnit už v předchozím volebním období, ale nepodařilo se mu to. Krajští zastupitelé nejprve loni v dubnu rozhodli o převodu nemocnic na akciové společnosti, o dva měsíce později ale kvůli opoziční KSČM a ČSSD a některým koaličním zastupitelům nakonec zastupitelstvo samotné založení akciových společností odmítlo. Současná koalice tvořená zástupci ODS a KDU-ČSL ale tvrdí, že návrh podpoří. Veverka uvedl, že kraj má podstatně více zkušeností než při prvním projednávání. Podle něj se v krajích, kde akciové společnosti dosud nefungují, zhoršují hospodářské výsledky. Hospodaření nemocnic fungujících jako obchodní společnosti se prý naopak zlepšilo. Kraj, který bude jediným akcionářem nově vzniklých akciových společností, bude moci nadále rozhodovat o vývoji nemocnic, podotkl Veverka. Kraj bude mít své zástupce i v dozorčích radách. Každá nemocnice bude muset zpracovat obchodní plán, který bude posuzovat rada kraje. Podle Veverky tak nebude možné, aby nemocnice rušily například nerentabilní oddělení. Zastupitelstvo by o změně právní formy nemocnic mělo rozhodovat 28. dubna.

Vlajky na půl žerdi, to bude patrně nejvýraznější projev dne smutku, který vláda vyhlásila kvůli pátečnímu pohřbu papeže Jana Pavla II. V poledne se také v celé zemi rozezní kostelní zvony. Kulturní instituce zásahy do svých programů většinou neplánují.

Rozhodnutí vlády vychází ze zákona o užívání státních symbolů. Právě na základě tohoto předpisu kabinet ministerstvům, ústředním orgánům státní správy a ostatním správním úřadům nařídil vyvěsit vlajky na půl žerdi. Na znamení smutku visí černé prapory od počátku týdne také na církevních budovách.

Česká republika nemá žádný zvláštní zákon, který by upravoval, jak má den smutku či státní smutek vypadat. Jeho průběh vyhlašuje vláda. Den smutku letos vyhlásila už podruhé, 5. ledna Češi uctili oběti ničivého zemětřesení v jihovýchodní Asii. Pieta mívá většinou formu tří minut ticha a vyvěšení vlajek na půl žerdi. Rozezní se i sirény a kostelní zvony. Takto občané České republiky uctili v minulosti kromě obětí vln cunami v Asii i zemřelé při teroristickém útoku v Madridu loni v březnu.

V pátek se kulturní program v metropoli nemění. K hudebním akcím patří vyprodaný koncert Anety Langerové ve Velkém sále Lucerny. Ve vysočanské Sazka Areně zase zazpívá britský zpěvák Robert Plant. Představení nezrušila ani pražská divadla. Hraje se normálně a uskuteční se i připravené premiéry. Zároveň skončí pražská část festivalu filmu, televize a videa Febiofest. Kvůli pohřbu papeže však byla zrušena většina oslav plánovaných v ulicích jihomoravských měst k Mezinárodnímu dni Romů.

Česká televize ještě zvažuje, zda svůj program v souvislosti s vyhlášeným dnem smutku neupraví. Papežův pohřeb bude vysílat v přímém přenosu. Přímé vstupy z pohřbu chystá i Radiožurnál. Pro všechny stanice Českého rozhlasu platí také doporučení jeho šéfů, aby adekvátně upravily výběr hudebních příspěvků. Televize Prima přeruší v poledne na krátký okamžik své vysílání.

Ministerstvo obrany poprvé připustilo, že by armáda mohla opustit vojenský výcvikový prostor v Boleticích na Českokrumlovsku. Někdo jiný než armáda by ale musel zaplatit náklady na sanaci, řekl při čtvrteční návštěvě újezdu ministr Karel Kühnl. S opuštěním areálu nesouhlasí armáda, potřebuje ho prý k výcviku vojáků. O jeho převedení pod samosprávu obcí již dlouho usiluje Jihočeský kraj, který jej chce využít pro rekreaci.

Opuštění areálu by podle Kühnla bylo možné i přes nesouhlas armády. Z vojenské analýzy významu jednotlivých újezdů vyplývá, že potřebné jsou všechny. "Boletice jsou ale jediným újezdem, který není přímo spojen s vojenskou posádkou," uvedl hlavní argument ministr. Upozornil však, že jakákoli změna vojenského újezdu je podmíněna změnou zákona o zajišťování ochrany České republiky. Vybudování kapacit pro vojenský výcvik, které v jiných újezdech než v Boleticích neexistují, by podle Kühnla stálo 300 až 400 milionů korun.

Při jednání s hejtmanem Jihočeského kraje Janem Zahradníkem stanovil Kühnl i další podmínky, za nichž by kraj mohl území získat. Kromě vyřešení legislativy a majetkového převodu je třeba zaplatit především náklady na sanaci, rekultivaci a pyrotechnické vyčištění prostoru, které si vyžádají nejméně 2,5 miliardy korun. Další náklady si pak vyžádá ekologický audit. Podle Kühnla je to třeba uhradit z jiných zdrojů, než je rozpočet armády.

Zahradník byl s výsledkem čtvrtečního jednání spokojen. "Je to škrtnutí záporného postoje, který tu dosud byl, i když jsme o tom jednali už téměř dva roky. Naším cílem je, aby areál mohla využívat veřejnost," řekl hejtman. V části areálu například investoři plánují vznik zimního střediska. Podle Zahradníka je nyní možné nastoupit cestu k vytvoření zákonných podmínek a začít jednat s okolními obcemi. "Existují již modely typu vojenský újezd Dobrá Voda na Prášilsku. Podobný proces bychom mohli sledovat i zde," řekl hejtman k otázce nákladů na sanaci.

Armáda však se zachováním boletického výcvikového újezdu počítá. "Potřebujeme jej, je intenzivně využíván k výcviku našich jednotek a jako celek má své pevné místo v celkovém systému přípravy výcviku profesionální armády České republiky," řekl novinářům Ivo Zbořil z generálního štábu.