Zprávy | Z archivu rubriky


Za papeže jsme vděčni, byl to velký člověk, shodují se v reakci na úmrtí Jana Pavla II. církevní hodnostáři Miloslav Vlk a Jan Graubner, katoličtí arcibiskupové z Prahy a Olomouce. "Zemřel především velký člověk, velký křesťan," reagoval český katolický primas kardinál Miloslav Vlk. Podle předsedy České biskupské konference Jana Graubnera se papež zapsal do dějin jako ten, kdo svým vlivem stál vždy na straně lidských práv, svobody a míru, jako ten, kdo přispěl k pádu komunistické totality, hájil kulturu života a budoval civilizaci lásky. "Tato chvíle prožívaná ve víře a lásce není tragická. Naše srdce je plné vděčnosti, že Bůh dal dnešní církvi tak velikého papeže, a plni naděje se díváme do budoucnosti," uvedl Vlk. Také moravský metropolita Graubner cítí lidský smutek a bolest z odchodu člověka blízkého a milovaného, ale především vděčnost Bohu. "Za veliký dar, který jsme v osobě Jana Pavla II. dostali. A také vděčnost papeži za vše, co vykonal pro církev i svět, ale také konkrétně pro naši vlast, kterou třikrát navštívil," uvedl ve svém prohlášení. Jan Pavel II. podle něj dovedl ukazovat správný směr, strhnout mladé a zaujmout i vzdálené a v závěru svého života významně ukázal na hodnotu života i ve stáří a nemoci. Podle kardinála Vlka byl "velkým člověkem, plným Ducha svatého, z jehož moci jednal". Projevem tohoto vztahu byla láska k chudým, trpícím a pronásledovaným, k mládeži a ke všem lidem. "Zapsal se do dějin jako papež hluboce zakotvený v Bohu a plně žijící pro člověka, jako věrný tradici a zároveň odvážně otevřený pro potřeby doby, pro dialog s lidmi jiných církví a náboženství," uvedl Graubner. "Nyní je na nás, abychom jeho odkaz nesli dál," dodal.

Ministr pro místní rozvoj a zároveň místopředseda ČSSD Jiří Paroubek i předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek jsou pro rychlé dokončení prodeje státního podílu v Českém Telecomu. Naopak předseda komunistů Miroslav Grebeníček míní, že vláda by o transakci neměla rozhodovat již příští týden. "Myslím si, že těch 51 procent (státních akcií v Telecomu) můžeme prodat," řekl Paroubek v diskusní pořadu TV Nova Sedmička. "Já v tuhle chvíli neznám žádný důvod, proč by to nemělo být schváleno," přidal se jeho protivník v debatě Kalousek. Oba politici příznivě hodnotili cenovou nabídku 83 miliard korun, kterou za 51procentní státní podíl dala španělská Telefónica. Vláda by měla o odstátnění Telecomu zřejmě jednat ve středu 6. dubna. "Myslím, že vláda se tím bude zabývat ve středu," uvedl dále Paroubek. Privatizaci telekomunikačního operátora chce však vládní ČSSD podle něho konzultovat i s opozicí. "Myslím, že je to nezbytné, protože situace se změnila, my jsme minoritní vládou v této chvíli," vysvětlil Paroubek.

Šéf komunistů Miroslav Grebeníček se však v pořadu České televize Otázky Václava Moravce postavil proti rychlému prodeji Telecomu. "My se obecně držíme zásady zastavit výprodej prosperujících podniků, usilovat o snížení vlivu zahraničního rozhodování v ekonomice ČR," řekl. Z hlediska reálného stavu je podle něho nyní především důležité, kam půjdou peníze za Český Telecom. "Vláda by však neměla o prodeji Telecomu příští týden rozhodovat, protože v tak hektické době je to zkratovité," řekl dále s tím, že pokud bude zájem, hodlá KSČM o situaci jednat.

Premiér Stanislav Gross v neděli vpodvečer oznámil, že jeho vláda požádá Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry. Zároveň vyzval prezidenta Václava Klause, aby podle jeho návrhů urychleně obměnil vládu. Gross novinářům řekl, že kabinet bude plnit svůj program a nebude dělat personální ani programové ústupky komunistům.

Vicepremiér Martin Jahn krátce před Grossovým oznámením prohlásil, že zůstane v rekonstruované vládě jen tehdy, pokud kabinet požádá o důvěru. Hlasování o důvěře požaduje také prezident Václav Klaus a některé strany, hlavně lidovci. Klaus v pátek řekl, že nepřijme demisi lidoveckých ministrů a nejmenuje jejich nástupce dříve, než Gross veřejně slíbí, že s rekonstruovanou vládou předstoupí před parlament a požádá o důvěru.

Rozložení politických sil v parlamentu ukazuje, že stejně jako při pátečním hlasování o nedůvěře rozhodne i tentokrát o osudu vlády především postoj 41 opozičních komunistů. Oslabený Grossův kabinet však už nemá ve sněmovně nadpoloviční většinu hlasů.

K žádosti o vyslovení důvěry Grosse a vládu nic nezavazovalo, jde o politické rozhodnutí, k němuž se vlády obvykle uchylují ve chvíli, kdy si potřebují ověřit svou sílu. Například předchozí vláda Vladimíra Špidly požádala parlament o důvěru, když koalice prohrála boj o obsazení křesla prezidenta. Sněmovna vysloví vládě důvěru tehdy, když kabinet podpoří nadpoloviční většina hlasujících poslanců. Záleží proto vždy na tom, kolik poslanců se hlasování účastní. To umožňuje různé taktizování a politické obchody.

Kdyby zůstala vláda ČSSD a US-DEU, opírala by se ve sněmovně o 80 hlasů z celkem 200. Její odpůrci, tedy ODS, KDU-ČSL a nezařazený poslanec Tomáš Vrbík, by jich dali dohromady 79. Kdyby všech 41 poslanců KSČM opustilo při hlasování jednací sál, poměr sil mezi vládou a opozicí by byl 80 ku 79 a vláda by důvěru získala. Dostala by ji i tehdy, kdyby se KSČM účastnila hlasování a podpořila kabinet. Když by se ale hlasování zdržela, nebo byla proti důvěře, vláda by ji nezískala.

Jiné by to bylo v případě, že by US-DEU vládu opustila a kabinet by se opíral jen o 70 poslanců ČSSD. Proti by stálo 89 hlasů ODS, KDU-ČSL, US-DEU a Vrbíka. Tady by neúčast komunistů při hlasování nic nevyřešila - i kdyby se hlasování neúčastnili, poměr sil mezi vládním táborem a opozicí by byl 70 ku 89. Převahu opozice by ještě umocnilo, kdyby se k ní komunisté přidali. Vláda by v této situaci získala důvěru jen tehdy, kdyby poslanci KSČM hlasovali spolu s ČSSD, čímž by dohromady měli 111 hlasů proti 89 opozičním.