Zprávy | Z archivu rubriky


Španělský operátor Telefónica, který zvítězil v tendru na koupi 51 procent Českého Telecomu, ve své nabídce uvedl, že nehodlá prodat dceřinou firmu Telecomu Eurotel. Společnost neuvažuje ani o tom, že převede splácení kupní ceny na Český Telecom, což by znamenalo významné zadlužení tuzemského dominantního operátora. ČTK to řekl zdroj obeznámený s obsahem nabídky. "Naopak je pravděpodobné, že Telefónica využije ke splácení kupní ceny dividendy z Telecomu," dodal zdroj. Zástupci firmy se k výsledkům tendru dosud oficiálně nevyjádřili.

Telefónica by podle analytika Komerční banky Lukáše Dufka mohla prosadit zvýšení nynějšího nízkého dluhu Telecomu a výplatu vysoké dividendy. Firma si podle něj s nejvyšší pravděpodobností ponechá celý Telecom, nebude se zbavovat Eurotelu ani fixních linek a mohla by podpořit regionální expanzi Českého Telecomu.

Telefónica nabídla za státní podíl 82,6 miliardy korun. Druhá nejvyšší nabídka Swisscomu zněla na 79,2 miliardy a třetí Belgacom chtěl zaplatit 67,5 miliardy korun. Konsorcium France Télécomu a finančních investorů Blackstone/CVC/Providence bylo vyřazeno pro odchýlení od podmínek tendru.

Swisscom již oznámil, že svou nabídku za Telecom považuje za konečnou a nehodlá ji dále zvyšovat. Belgacom si počká na rozhodnutí vlády, a naopak připustil možné zvýšení nabídky. Společnost France Télécom v jednovětém prohlášení uvedla, že vzala rozhodnutí českých úřadů na vědomí a nehodlá je dále komentovat.

Vláda by měla o prodeji Telecomu Telefónice rozhodovat zřejmě příští středu. V té době by ale pozice kabinetu mohla být oslabena, protože v pátek se v Poslanecké sněmovně uskuteční hlasování o nedůvěře kabinetu. Premiér Stanislav Gross by proto měl na žádost ministra financí iniciovat jednání parlamentních stran, aby vláda mohla privatizaci formálně dokončit.

Nabídka Telefóniky 502 Kč za akcii výrazně předčila očekávání trhu. Akcie Telecomu proto ve čtvrtek výrazně posílily a kolem 14:00 se obchodovaly za 434 korun, tedy o 8,4 procenta výše než ve středu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí odmítá požadavek, aby byly lidem pobírajícím penzi ze Slovenska vyrovnávána její výše na úroveň českých důchodů. Podle mluvčí ministerstva Kateřiny Beránkové jsou nálezy Ústavního soudu v těchto záležitostech nejasné. O vyrovnání výše penzí usilují lidé, kteří dříve pracovali na Slovensku a nyní pobírají důchod ve stejné výši jako důchodci v Česku, ovšem ve slovenských korunách, které mají mnohem nižší kurz.

Požadavky na dorovnání důchodů dosud soudy vesměs odmítaly. Vycházely přitom ze smlouvy o sociálním zabezpečení mezi oběma zeměmi, jež rozdělila důchodové nároky odvíjející se od dob zaměstnání ve společném státě podle sídla zaměstnavatele k 31. prosinci 1992. "Pokud bychom vycházeli ze zobecňujícího závěru nálezů Ústavního soudu z roku 2003 a 2005, pak by ČR musela přiznat český důchod, případně vyrovnání slovenského důchodu do výše českého, všem pojištěncům, kteří po určitou dobu pracovali na území České a Slovenské federativní republiky," řekla mluvčí.

Ústavní soud nedávno rozhodl, že pokud občan splňuje všechny zákonné podmínky pro vznik nároku na důchod i bez existence zmíněné smlouvy a tento nárok by zaručoval vyšší penzi než nárok podle smlouvy, musí mu český důchodový systém dorovnat důchod podle českých předpisů. Ministerstvo se podle Beránkové obává, že by nárok na český důchod mohli uplatňovat všichni, kteří celý život pracovali na Slovensku a do České republiky se přestěhovali až třeba na stáří.

Podle Ústavního soudu nelze na zaměstnání ve slovenské části bývalého společného státu nahlížet jako na zaměstnání v cizině. Takové rozlišování mezi občany považuje za diskriminující. Podle Beránkové může za rozdíly ve výši důchodů odlišný vývoj v obou státech po rozdělení federace. Náklady na vyrovnávání důchodů by se vyšplhaly na více než 25 miliard korun ročně. "Vzhledem k omezeným možnostem státního rozpočtu by bylo potřeba tyto finance získat například zvýšením pojistného téměř o tři procenta," uvedla Beránková.

Splněná povinnost, ale především dobrý základ pro podzimní kvalifikační finále. Tak hodnotí trenér fotbalové reprezentace Karel Brückner uplynulé dva zápasy, v nichž čeští hráči nastříleli osm branek a vybojovali šest bodů. Zatímco cestu za výhrou nad Finy si sami zkomplikovali, v Andoře nenechali nikoho na pochybách, na čí straně je větší fotbalová kvalita.

I když podle Brücknera každý šest bodů z těchto dvou zápasů očekával, především první duel s Finskem nebyl vůbec jasnou záležitostí. "Potvrdily se předpoklady, že to je velmi silný tým, ale my jsme si to sami hodně zkomplikovali. Já však věřím, že to byla jen výjimka," řekl kouč k teplické přestřelce, v níž Lokvenc tři minuty před koncem rozhodl o výhře 4:3.

Březnové zápasy byly prý stejně jako ty nadcházející v červnu jen předzvěstí dramatického závěru bojů v první kvalifikační skupině. "To bude teprve to pravé finále," uvedl Brückner směrem k podzimu, kdy jeho tým čekají mimo jiné klíčové duely v Rumunsku, doma s Nizozemskem a ve Finsku.

Zápasy v minulých dnech potvrdily, že stále sílí příliv mladých fotbalistů, kteří na kouče dělají dobrý dojem svým přístupem. "Nová generace hráčů si říká o místo v sestavě a vytváří nové herní možnosti," řekl Brückner. Dosud kosmetické úpravy tak nejspíš brzy trvale změní někdejší tvář mužstva s řadou třicátníků. Objevují se i nové osobnosti, kolem nichž se tým v budoucích letech může tvořit. Brückner zmínil především Tomáše Rosického. "Srovnávání s Pavlem Nedvědem mi sice zcela nesedí, protože Tomáš je trochu jiný povahově, ale je opravdu na nejlepší cestě, aby se ujal velitelské taktovky," prohlásil kouč pochvalně na adresu jednoho z klíčových hráčů svého výběru v posledních zápasech. Dortmundského záložníka jako by vybičovaly ke skvělým výkonům debaty o možném zájmu Realu Madrid a dalších velkých klubů. Rosický se podílel na šesti z osmi nastřílených branek a s Milanem Barošem byli jednoznačně nejvýraznějšími postavami mužstva. Paradoxně oba zazářili ve chvíli, kdy jsou kritizováni za výkony v klubovém dresu.

Vznik menšinové vlády po odchodu KDU-ČSL z vládní koalice je podle ekonomických expertů nejhorším možným řešením současné politické krize. Většina analytiků se domnívá, že kabinet s menšinovou podporou by nedokázal prosadit nutné ekonomické reformy. Nejlepším řešením je údajně pád vlády a vypsání předčasných voleb, nebo vytvoření většinového kabinetu. Zástupci KDU-ČSL však tvrdí, že by dobře navržené ekonomické reformy ve sněmovně podpořili. První místopředseda lidovců Jan Kasal dnes ČTK řekl, že by lidovci například podpořili snižování daní nebo omezování výdajů. "Reformní kroky, které budou v souladu s politikou KDU-ČSL, budeme podporovat. Vždycky to byl Miroslav Kalousek, který tuto vládu tlačil k omezování výdajů," řekl. "Taková vláda by pak mohla konečně rozjet razantní reformy, které potřebujeme nejen kvůli plnění maastrichtských kritérií, ale hlavně kvůli sobě. Důchodová reforma měla být totiž již zahájena," řekl ČTK analytik Volksbank Vladimír Pikora.

Ministr financí Bohuslav Sobotka ve čtvrtek uvedl, že vláda, pokud v pátek přežije hlasování o nedůvěře, bude pokračovat se stejným programem, jaký má nyní. "Bude to tatáž vláda bez KDU-ČSL a bude pokračovat ve stejném programu," řekl. Dodal, že jeho ministerstvo plánované škrty ve výdajích za 70 miliard promítne do návrhu rozpočtu na příští rok, i kdyby se na nich vláda nedohodla.