Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident republiky Václav Klaus přirovnal v rozhovoru pro americký týdeník Time Evropskou unii k někdejší Radě vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). "Nikoli ideologicky, ale strukturálně je to velice podobné. Rozhodnutí nejsou přijímána ve vaší zemi. Pro nás, kteří žili v komunismu, je to problém," prohlásil prezident v rozhovoru, který vyjde v pondělí a z něhož cituje sobotní Mladá fronta Dnes. Stejně jako v nedávném rozhovoru pro německý Frankfurter Allgemeine Zeitung, i v týdeníku Time doporučuje Klaus rozšíření EU nejen o Turecko, ale i o Kazachstán či Maroko, píše list.

Mladá fronta Dnes připomíná, že prezidentovy názory na EU se zásadně rozcházejí z postojem vlády, která podle ústavy za zahraniční politiku zodpovídá. Podle prezidentova mluvčího Petra Hájka v tom však rozpor není. "Prezident není zajatcem vlády, aktivně se na zahraniční politice podílí, podle ústavy třeba podepisuje mezinárodní smlouvy," řekl deníku Hájek.

Ministerstvo zahraničí podle listu v poslední době razí taktiku Klausovy výroky komentovat pokud možno co nejméně. "Názory pana prezidenta, na něž má pochopitelně právo, jsou v Evropě přece jen okrajové a sám prezident to ví," sdělil MfD mluvčí ministerstva Vít Kolář. "Názory vlády jsou ovšem zcela opačné. Politici v EU dokáží rozlišit, kdo Českou republiku v zahraniční politice skutečně reprezentuje," dodal.

List cituje i nejmenovaného diplomata, který se k postojům prezidenta vyjádřil poněkud přímočařeji. "Prezidentovy výroky jsou v Evropě považovány víceméně za folklor bez hlubšího významu. V poslední době to vypadá, že je přiostřuje jen proto, aby je ještě vůbec někdo tiskl," uvedl diplomat. Hájek pozici "folklorní zajímavosti" odmítá. Svědčí o tom podle něj stále rostoucí počet žádostí o interview z celého světa.

Fotbalisté Sparty Praha vyhráli i své čtvrté jarní utkání. Vítězství 2:1 vedoucího mužstva prvoligové tabulky v duelu s Libercem zajistil až devět minut před koncem přesnou trefou Miroslav Matušovič, který tak definitivně získal na svou stranu sparťanské fanoušky.

Sobotní slunečné odpoledne a liberecký soupeř přitáhly na Letnou tentokrát více lidí, než při jarní domácí sparťanské premiéře. Nepřátelskou atmosféru proti Matušovičovi ukončil transparent "Maty, vítej na Letné" a činili se i fotbalisté obou týmů, kteří rozehráli na jarně zeleném pažitu atraktivní ofenzivní podívanou s řadou šancí.

Hosté se po zápase hodně rozčilovali, cítili křivdu, že jim body na Letné uzmul svým výkonem rozhodčí Luboš Helebrant. Liberecký kouč Stanislav Griga nemívá ve zvyku se vymlouvat na výkon sudí, ale v sobotu vztek jen těžce vstřebával. Čeští rozhodčí podle něj dělají Spartě medvědí službu. "V lize má tým sice už dvacetibodový náskok, ale pak hraje Ligu mistrů a všechno je jinak," hřímal někdejší letenský kanonýr a neopomněl připomenout podzimní zápas a neodpískanou penaltu za ruku proti Spartě.

Domácí kouč Jaroslav Hřebík s ním nesouhlasil, spíše prý rozhodovalo proměňování velkých šancí. "My jsme byli v krizi dvacet minut ve druhém poločase. Soupeř se mohl dostat rychle nahoru, jenže další šanci neproměnil a my se po střídání dostali do vedení," potěšilo kouče, že zvrat přinesl jeho tah s příchodem Jana Šimáka.

Na pražském Václavském náměstí se v sobotu v určitou chvíli nedalo poznat, zda se zde koná akce na podporu opozice kubánského režimu, nebo jeho oslava. Na jednom místě se totiž sešli lidé požadující propuštění kubánských politických vězňů a mladí komunisté.

Již druhým dnem zde pořádala společnost Člověk v tísni akci, která má kubánské disidenty podpořit. Do symbolické vězeňské cely se postupně nechalo zavřít několik desítek lidí, včetně známých osobností. Časem stráveným v cele vyjádřili solidaritu 75 Kubáncům, kteří pro své kritické názory byli před dvěma lety odsouzeni k vězení. Mezi "vězni" se v pátek objevili například herci Tomáš Hanák s Aňou Geislerovou. V sobotu mohli kolemjdoucí vidět za mřížemi režiséra Jana Hřebejka, fotografa Tona Stana a několik bývalých disidentů a spisovatelů.

Proti nim se na dvacet minut postavilo zhruba 15 mladých lidí se sovětskými vlajkami. Přišli právě kvůli akci nadace Člověk v tísni. Mezi oběma stranami se poté strhla hlasitá výměna názorů. "Chceme upozornit na to, že kampaň vedená proti Kubě není jen otázka této vězeňské klece, ale dlouhodobá věc, která pouze ukazuje, že existuje dvojí metr při nahlížení na lidská práva," řekl ČTK zástupce Komunistického svazu mládeže Zdeněk Štefek. Se svými vrstevníky naopak přišel podpořit současný komunistický režim Fidela Castra. "Organizátorům z nadace vadí několik disidentů, ale nevadí jim například porušování práv na základně Guantánamo Spojenými státy i v řadě dalších zemí. Nesouhlasíme s tím, co podniká Člověk v tísni. Myslíme si, že je to prodloužená ruka určitých kruhů, která si klade za cíl politickou destabilizaci na Kubě," uvedl Štefek. Podle něj je řada kubánských disidentů a bojovníků za lidská práva jen skupina spojenců teroristů, kteří vyhazovali do povětří letadla, ničili úrodu, vraždili učitele. Mladí komunisté zde uspořádali dvacetiminutovou petiční akci a získali během krátké chvíle několik podpisů především z řad starších občanů. "Chceme podpořit Kubu. Není to jen naše akce, probíhá celosvětově a staví se na obranu Kuby," dodal Štefek.

"Je to provokace, o kterou se mladí komunisté pokusili už loni. Nikoho ale nepřekvapí jejich postoje. Obvinění, že Člověk v tísni podporuje terorismus, je příliš agresivní. Pochybuji, že někdo mírumilovným happeningem na podporu politických vězňů bude teroristou," reagovala na protest členka nadace Dana Baschová.

Schopnost politiků domluvit se na tom, zda občané dostanou šanci vyjádřit se mimo jiné k evropské ústavě, prověří v příštích 14 dnech Poslanecká sněmovna. Součástí její schůze, která začne v úterý, má být první čtení vládního návrhu ústavního zákona, na jehož základě by se lidé mohli v referendu vyslovit k zásadním otázkám vnitřní či zahraniční politiky státu - tedy třeba i k evropské ústavní smlouvě.

Parlamentní debata o předloze nebude jednoduchá a její závěr nelze předvídat. Levice a pravice se totiž dlouhodobě neshodují v tom, zda má mít Česko jeden obecný zákon umožňující pořádat referenda o různých věcech, nebo zda má parlament pro každé z nich přijímat zvláštní zákon. Kvůli sporům se dosud parlament shodl jen na jedné jednorázové předloze, která umožnila pouze referendum o vstupu Česka do Evropské unie. Rozpory jsou i kolem data konání tohoto referenda. Nejsilnější vládní strana ČSSD by ho ráda spojila s volbami do sněmovny příští rok, ODS by ho chtěla ještě letos.

Podle vládní předlohy by lidé v referendu nemohli rozhodovat například o zrušení Senátu, odvolání prezidenta, ministrů a zákonodárců ani o daních a zákonech. Schválení předmětu referenda by zajistil souhlas nadpoloviční většiny hlasujících. Pokud by návrh lidé zamítli, mohlo by se referendum se stejnou otázkou opakovat nejdříve za dva roky. Návrh nestanoví minimální voličskou účast nutnou pro platnost hlasování.

Lidovci trvají na odchodu Stanislava Grosse z čela vlády, pokud má KDU-ČSL setrvat v kabinetu do konce řádného volebního období. Když Gross neodejde, chtějí křesťanští demokraté začít s koaličními partnery jednat o co nejrychlejším uspořádání předčasných voleb. Vyplynulo to z usnesení, které v sobotu schválila celostátní konference KDU-ČSL.

Lidovci se nedávno zavázali, že do velikonočního sjezdu socialistů nebudou na Grossovu rezignaci naléhat, sobotní usnesení také výslovně o Grossovi nehovoří. Pověřuje předsednictvo KDU- ČSL, aby s novým vedením ČSSD dohodlo takové změny koaliční smlouvy, které ukončí nynější krizi. Z odpovědí šéfa strany Miroslava Kalouska na dotazy novinářů však vyplynulo, že na požadavku Grossova odchodu se nic nemění. "My se pokusíme dohodnout změny v koaliční smlouvě personálního charakteru. Takovou změnu ..., která by nám umožnila pokračovat v koaliční spolupráci do konce řádného volebního období," prohlásil.

Část usnesení, která hovoří o změně koaliční smlouvy, schválili podle Kalouska delegáti drtivou většinou hlasů, jeden se zdržel. Předseda KDU-ČSL řekl, že neví, o koho šlo. Podle informací ČTK patřil tento hlas ministru zahraničí a místopředsedovi KDU-ČSL Cyrilu Svobodovi, o kterém média spekulují jako o lidovci, který má k tvrdému postoji vůči Grossovi určité výhrady. Svoboda ale nedávno zdůraznil, že všichni lidovečtí ministři se řídí vůlí stranického vedení a žádný z nich nemůže postupovat samostatně.

Premiér Stanislav Gross v televizi Prima prohlásil, že se požadavky lidovců zabývat nehodlá: "Je to jejich suverénní rozhodnutí." Předseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) ČTK řekl, že předčasné volby nejsou pro ČSSD vůbec téma. Očekává, že nadcházející sjezd sociální demokracie zvolí Grosse do čela strany a že zůstane i premiérem. Takové řešení podporuje. Místopředseda US-DEU František Pelc soudí, že mluvit se sice dá v krajním případě i o předčasných volbách, když to ale navrhuje koaliční partner, je to prý "hodně zvláštní". Pelc nevěří, že je možné potřetí v tomto volebním období dojednávat koalici. "To je docela karikatura stability," řekl ČTK.