Zprávy | Z archivu rubriky


Vláda Stanislava Grosse navzdory výtkám prezidenta Václava Klause vydrží do konce nynějšího volebního období. Věří v to vicepremiér a místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Nepředpokládá proto, jak řekl ČTK, že by byl prezident postaven před variantu jmenování menšinové vlády. Právě Škromach je přitom považován za příznivce menšinové vlády ČSSD, která by se spoléhala na podporu napříč politickým spektrem v parlamentu. Škromach poznamenal, že menšinová vláda může vzniknout i bez jmenování prezidentem za situace, kdy by některý z koaličních partnerů - tedy KDU-ČSL nebo US-DEU - z kabinetu vystoupil.

Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek byl ve svém hodnocení Klausovy kritiky stručný. "Je to prostě názor prezidenta republiky na vládu, kterou jmenoval," uvedl Kalousek s tím, že prezidentův postoj k menšinové vládě "bere na vědomí".

Místopředseda unionistů František Pelc odmítl Klausův názor, že vláda pouze záplatuje a příštipkaří. "Prezident nemá pravdu, tato koalice ještě cosi vyzařuje a má tady smysl, protože žádnou jinou rozumnou alternativu nemá," řekl Pelc ČTK. Klausovu kritiku pokládá za legitimní, ale prezident by měl také podle něj naznačit řešení kritizovaných problémů. Pelc přiznal, že současná vláda má mnoho nedostatků, které souvisejí i s její slabou většinou ve sněmovně a odlišnými pohledy koaličních stran na řešení problémů. "Ale prokázala, že je schopna řešit některé záležitosti například v oblasti reformy veřejných financí a dělat méně populární kroky, než by se čekalo," uvedl Pelc.

Horská služba má po dvou letech opět trvalé stanoviště na hřebenech nejvyšších českých hor Krkonoš. Nepřetržitá služba je od pátku na Labské boudě a záchranáři se na ní budou střídat v zimě i v létě. "Pomoc k lidem v nouzi se tak na hřebenech v okolí boudy dostane dřív," řekl ČTK náčelník krkonošské Horské služby Adolf Klepš. Stálá služba na Labské boudě bude také obsluhovat meteorologickou stanici. "Údaje bude předávat meteorologům i nám, takže získáme daleko přesnější informace o počasí na hřebenech," řekl Klepš. Úkolem záchranáře bude i kontrola tyčového značení a bude také ovlivňovat chování turistů na hřebenech.

V minulosti měla horská služba v Krkonoších služebny na hřebenech právě na Labské boudě a také na Luční boudě. Známé boudy soukromí majitelé z provozních důvodů v minulých letech zavřeli a horská služba je opustila, naposledy před zimou roku 2002 odešla z Luční boudy. S chystaným znovuotevřením Labské boudy se na ni záchranáři vrátili. Počítají i s návratem na Luční boudu, která je opět v provozu od letošního léta. "Místnost pro nás tam ale ještě není připravena. Snad příští léto," řekl Klepš.

Stanice horské služby jsou v Krkonoších ve všech větších lyžařských střediscích. V zimní sezoně má krkonošská horská služba 14 stálých, 18 sezonních a 170 dobrovolných pracovníků. Naplno letošní zimní sezona záchranářům začala již na konci listopadu, kdy se v Horních Mísečkách a Janských Lázních rozjely první vleky.

Jednou z hvězd 60. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro bude v květnu 2005 americký pianista Herbie Hancock, proslulý pětašedesátiletý jazzový a jazzrockový hudebník. V Praze vystoupí s rozhlasovými symfoniky v nadžánrovém projektu. Prolínání etnických kultur se promítne i do programu dalšího koncertu, na němž zazní hudba tří kontinentů. Bude se na něm podílet bulharský vokálně-instrumentální soubor, čínské dívčí instrumentální kvarteto, syrský citerista a senegalsko- mauretánský zpěvák a kytarista Daby Touré. Na festivalu se šesti desítkami programů převažuje ovšem klasická hudba od nejstarší po současnou s hostováním renomovaných zahraničních orchestrů a komorních sdružení, řady světoznámých sólistů i mnoha předních tuzemských umělců. Zvláštní pozornost věnuje dramaturgie festivalu v příštím roce hudbě Josefa Suka a Johanna Sebastiana Bacha. Připravena jsou matiné mladých interpretů a neformální nokturna v Rudolfinu i koncert laureátů soutěže Pražského jara. Národní divadlo přispěje mimo jiné kompletním uvedením Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův. V roce 2006 připomene Pražské jaro 60 let od svého prvního ročníku. Chystá k tomu výroční publikaci, CD a DVD a výstavu a také repliku tehdejšího úvodního koncertu, který tvořily skladby Josefa Bohuslava Foerstera, Otakara Ostrčila a Antonína Dvořáka. Teprve po něm následovala další den Smetanova Má vlast, která se tradičním festivalovým úvodem stala až v dalších letech.