Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus nyní čeká, jaké návrhy na řešení současné vládní krize mu její aktéři nabídnou. Klaus by si přál, aby se východisko ze stávající napjaté situace v zemi, kterou vyvolaly nejasnosti ve finanční situaci rodiny premiéra Stanislava Grosse, našlo v řádu dní. "Jsou-li politické strany schopny se ještě dohodnout na těch 16 měsíců na smysluplném fungování, ne hádání se, pak ať prožijí 16 měsíců. Nejsou-li, tak by bylo dobře, aby se, třeba spolu se mnou, pokusily nalézt rychlý, průchodný ústavní mechanismus, aby bylo možné vyvolat předčasné volby," řekl Klaus v pořadu televize Nova Sedmička. Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek v pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce zopakoval, že pokládá předčasné volby až za nejzazší řešení. Rozuměl by ale tomu, pokud by ČSSD začala o tomto nástroji přemýšlet v případě, že se jí nepodaří "vyřešit problém na pozici předsedy vlády". Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach v diskusním pořadu uvedl, že předčasné volby by pro jeho stranu i pro Českou republiku byly nevýhodné. Podle něj nejsou na pořadu dne a je to "poslední řešení z těch špatných". K návrhu se nepřiklánějí ani komunisté. Pro opoziční občanské demokraty nejsou podle jejich šéfa Mirka Topolánka předčasné volby cílem, ale prostředkem. "Předčasné volby pro nás nikdy nebyly cíl, ale prostředek pro to, aby existovala nějaká základní stabilita a základní parametry vládnutí, o nichž se domníváme, že nejsou," řekl Topolánek v ČT.

Televize připomněla nedávný průzkum agentury STEM, podle nějž po zkrácení volebního období nynějšího kabinetu volají nejvíce příznivci ODS. Uvítalo by je 67 procent z nich. Předčasné volby naopak odmítá 94 procent stoupenců ČSSD, stejně jako tři pětiny komunistických a dvě třetiny lidoveckých sympatizantů.

Klaus celou krizi, která českou politickou scénou zmítá již několik týdnů, nepovažuje za lavinu, kterou někdo spustil, ale která se sama utrhla. Z dlouhodobého hlediska podle něj hrozí, že aféra poškodí důvěryhodnost české politiky a politiků.

Dvaadvacetiletá Kateřina Smejkalová ze Šternberka se dnes večer v pražském Top hotelu stala nejkrásnější Češkou, když zvítězila v nové soutěži krásy nazvané Česká Miss. Titulem první vicemiss se může pochlubit Zuzana Štěpanovská z Ústí nad Labem, druhou vicemiss se stala Michaela Štoudková z Chomutova. Korunku královny krásy nasadil vítězce prezident republiky Václav Klaus spolu s nejkrásnější dívkou vesmíru, dvacetiletou Australankou Jennifer Hawkinsovou. Česká Miss se bude moci zúčastnit stejné soutěže, kterou loni Hawkinsová vyhrála - Smejkalová pojede reprezentovat svou zemi letos na Miss Universe do Bangkoku. Prvenství bylo dnes večer hned několik. Smejkalová si odbyla premiéru v pozici potvrzené nejkrásnější dívky, pro bývalou miss a několikaletou mluvčí ODS Michaelu Maláčovou byl večer vyvrcholením půlročních příprav akce, která konkuruje soutěži Miss ČR pořádané již 17 let. Česká Miss se liší od známé soutěže Miss ČR tím, že porota složená ze známých osobností pracovala jen v prvním kole, kdy z 12 finalistek zvolila šest superfinalistek. Z nich pak vítěznou trojici zvolili diváci prostřednictvím textových zpráv a telefonických hovorů. Za měsíc se uskuteční finále už tradiční soutěže Miss ČR, jejíž vítězka se zúčastní Miss World v USA. Prezident soutěže Miloš Zapletal podal v listopadu na Maláčovou žalobu, ve které jí podezírá ze zneužívaní informací a požaduje zákaz používaní názvu Česká Miss. Maláčová byla mezi zájemci o koupi licence na Miss ČR, poté se rozhodla pořádat vlastní akci. Žaloba se již dostala k soudu, zatím se ale neuskutečnilo žádné jednání.

Hory o víkendu nabídly ideální sněhové podmínky, v jeho závěru však lyžařům kazila radost nepřízeň počasí. Například v Krkonoších či Orlických horách musely být v neděli kvůli silnému větru uzavřeny některé vleky. Vichr a teploty hluboko pod nulou znepříjemňovaly lyžování i na ostatních místech. Většina zimních středisek se tak s náporem návštěvníků potýkala především v sobotu a neděle již byla z hlediska návštěvnosti spíše slabší.

Ostrý vítr a tuhý mráz dnes vyháněl mnohé lyžaře také ze sjezdovek na vrcholcích jesenických hor. Podle horské služby byla návštěvnost v lyžařských střediscích hlavně kvůli počasí střední. Ideální podmínky panovaly na sjezdovkách na jihu Čech, i zde však lyžaře odrazovala nepřízeň počasí. Cestu na svahy i do běžeckých stop v okolí areálu na Zadově na Prachaticku si v sobotu našlo zhruba 1500 milovníků zimních sportů. V neděli, kdy lyžování trochu kazilo počasí, jich bylo zhruba o 500 méně. Podobnou návštěvnost zaznamenali vlekaři i v Kramolíně na Českokrumlovsku. Horská služba vyjížděla k poměrně značnému počtu vážných úrazů. Na Železnorudsku zemřela pravděpodobně na selhání srdce v běžecké stopě čtyřiasedmdesátiletá žena; kromě toho záchranáři zasahovali i při vážném poranění páteře a zlomeninách. Těžké zranění utrpěl už v pátek mladý snowboardista, který na Klínovci vyskočil na můstku, dopadl na záda a poranil si páteř. Jen o vlásek unikl dnes smrti 46-ti letý skialpinista z Prahy. V Jeseníkách ho zavalila lavina a to dokonce mimo oblast lavinového pole.

Evropská ústava je krok, který přeměňuje Evropu států ve stát Evropa, míní prezident Václav Klaus. Zároveň v sobotní Mladé frontě Dnes uvedl své "desatero, proč ne ústava EU". Patří do něj i námitky, že státy v nové Evropské unii ztratí dosud výlučné právo tvořit si své vlastní zákony a že se v hlasovacích procedurách oproti dnešnímu stavu sníží váha České republiky. V prvních dvou námitkách Klaus uvádí, že Evropská unie se s ústavou stane státem a členské státy budou v tomto nově vzniklém státě federativního typu pouhými regiony nebo provinciemi. Ústavě dále vytýká, že bude nadřazena ústavám členských zemí. Další bod uvádí, že sám termín ústavní smlouva je nepřesný a pouze dočasný, protože po ratifikaci se dokument stane skutečnou ústavou. V páté námitce se praví, že se opouští dnešní koncept sdílené suverenity a vytváří se nová, celoevropská suverenita, kde státy ztrácejí výlučné právo tvořit si své vlastní zákony. Podle dalšího bodu se občané jednotlivých států stanou občany státu Evropská unie s právy a povinnostmi přímo vůči institucím tohoto evropského státu.

Sedmá námitka uvádí, že členské státy budou moci vykonávat jen ty pravomoci, které jim ústava EU ponechá, nikoli opačně, což byla původní myšlenka evropské integrace. V další pak stojí, že EU, nikoli členské státy, bude uzavírat mezinárodní smlouvy s jinými státy. Ústavní smlouvou se dále podle Klause v hlasovacích procedurách snižuje váha menších členských států, tedy i České republiky. Za desáté se uvádí, že i ty oblasti rozhodování, v nichž členským státům i do budoucna zůstane právo veta, mohou být v libovolné chvíli převedeny pod většinové hlasování. Stačí, aby s tím souhlasili prezidenti nebo premiéři zemí EU, tedy bez možnosti toho, aby o tom musely rozhodnout národní parlamenty.