Zprávy | Z archivu rubriky


Zatímco místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach už mluví o menšinové vládě sociální demokracie, šéf poslanecké frakce strany Michal Kraus si myslí, že současná koalice ještě má šanci na přežití. "Stále si myslím, že setrvání této koalice je z hlediska politického, ekonomického i z hlediska zdravého rozumu tím nejmenším zlem," řekl v pátek ČTK.

Reagoval tak na páteční slova vicepremiéra Škromacha, který hovořil o menšinové vládě ČSSD, která by podle něj mohla získat důvěru ve sněmovně spolu s návrhem zákona o majetkových přiznáních. "Ještě není potřeba stahovat kalhoty, brod není tak blízko, abychom teď říkali, co bude dělat menšinová vláda sociální demokracie," míní Kraus.

V koalici po několika hektických dnech, během nichž se stupňovala roztržka mezi lidovci a sociálními demokraty, zavládl v pátek relativní klid. Podle informací ČTK ale politici pokračují v neformálních konzultacích a hledají cestu ze slepé uličky. Kraus si myslí, že další koaliční schůzka bude spíš až po neděli, neočekává ani, že by se v sobotu scházelo předsednictvo ČSSD.

Škromach soudí, že případná menšinová vláda ČSSD by mohla žádost o důvěru ve sněmovně spojit s přijetím zákona o majetkových přiznáních. Ústava takový postup umožňuje. Kraus si ale myslí, že ČSSD by měla aktuálně klást důraz hlavně na nový zákon o střetu zájmů, který by zprůhlednil majetkové poměry politiků. O urychleném předložení této normy již v minulých dnech mluvil premiér Stanislav Gross (ČSSD). Právě nejasnosti kolem majetkových poměrů jeho rodiny koaliční krizi odstartovaly.

Kraus řekl, že zákon o střetu zájmů brzo dorazí do sněmovny. "Považuji za velmi důležité, jak k tomuto zákonu přistoupí ostatní strany," uvedl. Kritici majetkových poměrů premiéra pak podle něj budou moci v praxi dokázat, jak jim tato oblast leží na srdci. Nedomnívá se ale, že by kabinet měl spojit otázku důvěry se střetem zájmů. "Proč by tato koaliční vláda měla cokoli spojovat s hlasováním o důvěře, když jednou důvěru dostala?" dotázal se řečnicky. Řekl, že když mluví o koaliční vládě, myslí tím kabinet v čele s Grossem. Jeho odchod žádají lidovci.

Občanští demokraté již oznámili, že pokud Gross projde vládní krizí a složí kabinet na základě nynější koalice, vyvolají ve sněmovně hlasování o nedůvěře kabinetu. Zkusí kvůli tomu oslovit i komunisty. Předseda klubu KSČM Pavel Kováčik nechtěl spekulovat o tom, jak by komunisté hlasovali. "Situace se stále vyvíjí," řekl ČTK. Ani ODS a komunisté společně ale nemají ve sněmovně dost hlasů na to, aby sami dokázali prosadit vyslovení nedůvěry.

Akademie věd podpořila výzkum všech typů kmenových buněk, včetně embryonálních odvozených z lidských blastocyst. Současně považuje za nezbytné, aby urychleně vznikla legislativní úprava, která by regulovala výzkum s přihlédnutím k právním úpravám zemí Evropské unie, stojí ve stanovisku, které ve čtvrtek ČTK poskytl tiskový odbor akademie.

Akademie podporuje tento výzkum za podmínek, že derivace nových linií lidských embryonálních kmenových buněk bude možná pouze z takových blastocyst, pro které již neexistuje přímé léčebné použití a které byly vědomě a se souhlasem darovány pro výzkumné účely po splnění všech zákonných předpisů. Pravidla regulace výzkumu musí být výsledkem společné práce vědců, lékařů, etiků a právníků a musí zaručovat vysokou úroveň základního i klinického výzkumu a laboratorní praxe při dodržení všech etických zásad a zákonných omezení, uvádí se ve stanovisku.

Zákon, který určí pravidla pro výzkum na lidských embryonálních buňkách, už vládní legislativci připravují. Ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd a Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad Univerzity Karlovy Eva Syková ČTK před dvěma týdny řekla, že návrh dostala k vyjádření. Syková reagovala na udělení licence k takovému výzkumu ve Velké Británii. Dostal ji tvůrce první klonované živé bytosti, ovce Dolly, Ian Wilmut. Zdůraznila, že jde o přenos buněčných jader, a nikoliv o reprodukční klonování. To evropská legislativa zakazuje a nepočítá s ním podle Sykové ani návrh českého zákona.