Zprávy | Z archivu rubriky


Český ministr zahraničí Cyril Svoboda vyjádřil politování nad požárem, který vinou českého turisty poničil národní park Torres del Paine. Jak sdělil ČTK, učinil tak v dopise, který zaslal svému chilskému kolegovi Ignaciu Prietovi. Oheň se podařilo zastavit, ale mezitím shořelo 14.000 hektarů lesního porostu. Škody se odhadují na desítky milionů dolarů. I když šlo o nešťastnou náhodu, přispěje české ministerstvo na pokrytí škod, avšak za určitých okolností a do určité míry, uvedl bez upřesnění Svoboda. Dodal, že možná některá nevládní organizace uspořádá v ČR sbírku na obnovu poškozeného národního parku. Náměstek ministra Petr Kolář ČTK řekl, že se hledá způsob pomoci. "Jsme v kontaktu například s chilským ministerstvem zemědělství a životního prostředí. Hledáme optimální formu pomoci při nápravě škod," poznamenal Kolář. Na obnově porostů národního parku by se podle něj mohli podílet i čeští experti. Na českou ochotu podílet se na kompenzaci poukázal také list El Mercurio. S odvoláním na českého konzula v Chile Štěpána Zajace napsal, že Česká republika vyjádřila ochotu k nějakému typu odškodnění. Konzul uvedl, že situaci je zapotřebí právně analyzovat, protože událost zavinila soukromá osoba, což ztěžuje českému státu, aby převzal materiální zodpovědnost. Kolář upozornil, že Šmiták dodržel všechny předpisy a žádného přestupku se během táboření nedopustil. Chilský tisk však napsal, že turista tábořil na nevhodném místě a převrhl plynový vařič, který zapálil okolní porost. Provinilec zaplatil pokutu asi 200 dolarů (4500 Kč) a opustil Chile.

Evropská ústava je krok, který přeměňuje Evropu států ve stát Evropa, míní prezident Václav Klaus. Zároveň v sobotní Mladé frontě Dnes uvedl své "desatero, proč ne ústava EU". Patří do něj i námitky, že státy v nové Evropské unii ztratí dosud výlučné právo tvořit si své vlastní zákony a že se v hlasovacích procedurách oproti dnešnímu stavu sníží váha České republiky. V prvních dvou námitkách Klaus uvádí, že Evropská unie se s ústavou stane státem a členské státy budou v tomto nově vzniklém státě federativního typu pouhými regiony nebo provinciemi. Ústavě dále vytýká, že bude nadřazena ústavám členských zemí. Další bod uvádí, že sám termín ústavní smlouva je nepřesný a pouze dočasný, protože po ratifikaci se dokument stane skutečnou ústavou. V páté námitce se praví, že se opouští dnešní koncept sdílené suverenity a vytváří se nová, celoevropská suverenita, kde státy ztrácejí výlučné právo tvořit si své vlastní zákony. Podle dalšího bodu se občané jednotlivých států stanou občany státu Evropská unie s právy a povinnostmi přímo vůči institucím tohoto evropského státu.

Sedmá námitka uvádí, že členské státy budou moci vykonávat jen ty pravomoci, které jim ústava EU ponechá, nikoli opačně, což byla původní myšlenka evropské integrace. V další pak stojí, že EU, nikoli členské státy, bude uzavírat mezinárodní smlouvy s jinými státy. Ústavní smlouvou se dále podle Klause v hlasovacích procedurách snižuje váha menších členských států, tedy i České republiky. Za desáté se uvádí, že i ty oblasti rozhodování, v nichž členským státům i do budoucna zůstane právo veta, mohou být v libovolné chvíli převedeny pod většinové hlasování. Stačí, aby s tím souhlasili prezidenti nebo premiéři zemí EU, tedy bez možnosti toho, aby o tom musely rozhodnout národní parlamenty.

Obyvatelé Horního Jiřetína a přilehlých Černic na Mostecku vyjádřili v pátečním referendu jednoznačný nesouhlas s dalším rozšířením těžby hnědého uhlí. Ohrozilo by to totiž existenci jejich obcí, a lidé se v žádném případě stěhovat nechtějí. K urnám přišlo 80 procent z 1430 oprávněných voličů, drtivá většina z nich hlasovala za záchranu svých domovů, řekl ČTK jiřetínský zastupitel Vladimír Buřt.

Výsledek referenda zavazuje podle Buřta zastupitelstvo k podniknutí veškerých nutných kroků k zachování obcí. "Počkáme na výzvu k vyjádření se k návrhu územního plánu Ústeckého kraje, což by mohlo být někdy na jaře. V připomínkovém řízení budeme mnohem aktivnější než obce, jež nejsou těžbou uhlí ohroženy. Naším cílem je jednoznačně zachování stávajících limitů těžby," uvedl. Obyvatelům obou obcí se nelíbí zejména schválená energetická koncepce státu, která nadále počítá s hnědým uhlím jako strategickou surovinou. I když koncepce výslovně neruší ekologické limity těžby, stanovené vládou v roce 1991, přesto počítá s jejich racionálním přehodnocením. Představitelé Mostecké uhelné společnosti (MUS), která těží uhlí v bezprostřední blízkosti obcí, však považují referendum za předčasné. "Lidé se vyjadřují jen k polovině problému. Neznají totiž podmínky, za nichž by se případně po dohodě obcí s těžební firmou přesídlení uskutečnilo," řekla ČTK mluvčí MUS Liběna Novotná.

Prezident Václav Klaus považuje za nejpřirozenější řešení vládní krize předčasné volby. V případě, že zainteresované strany nedospějí k dohodě, jak dokončit současné volební období, měly by se podle něj dohodnout na jeho zkrácení. "Já si myslím, že musí být dohoda, to znamená dohodou zkrátit volební období," řekl novinářům. Klaus ve čtvrtek vyzval aktéry vládní krize, aby mu co nejrychleji navrhli řešení politického uspořádání do konce volebního období, případně aby mu předložili dohodu o vypsání předčasných voleb do Poslanecké sněmovny. Nyní uvedl, že cesta opakovaných pokusů sestavit vládu, která nezíská ve sněmovně důvěru, není možná. "To by byla opět věc, kdy bychom působili ve světě opravdu trochu panoptikálně," řekl novinářům. Očekává, že politici mu dohodu o tom, jak krizi řešit, předloží v řádu dnů, vyplynulo z jeho pátečního večerního vyjádření pro rozhlasovou stanici BBC. Druhou variantou řešení, kterou by si prezident uměl v krajním případě představit, je menšinová vláda, jež by se ale zavázala, že nebude přijímat žádná zásadní ideová rozhodnutí.

Vládní krize se strhla kvůli financování bytu premiéra Stanislava Grosse a podnikání jeho manželky. Lidovci uvedli, že chtějí, aby předseda vlády odstoupil. Sociální demokraté ale za Grossem stojí a doporučili mu, aby z vlády nechal lidovce odvolat. Ministři KDU-ČSL odstupovat nehodlají.

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku v úterý rozhodl, že způsob, kterým polská vláda omezila růst nájemného, poškozuje majitele domů. Polsko by nyní mělo do půl roku změnit regulaci nájemného tak, aby na ní majitelé domů neprodělávali. Píše to sobotní Mladá fronta Dnes s tím, že podobně by mohla dopadnout i Česká republika, pokud by ji někdo takto zažaloval. Čeští majitelé domů se prý k tomuto kroku chystají. "Nejpozději do deseti dnů podáme žalobu ke stejnému soudu," potvrdil deníku česko-italský podnikatel a zakladatel Hnutí na obranu majitelů realit Girolamo Giormani. O rozsudku ze Štrasburku vědí i čeští ministři, kteří dokončují návrh nového zákona o nájemném. "Už jsem o tom mluvil s ministrem. Ukázalo se, že jindy sociální Evropa tak sociální není, když se dotkne soukromého vlastnictví. Nelze vyloučit, že by to mělo dopad i na nás, a tak si necháváme udělat analýzu rozsudku," řekl náměstek ministra pro místní rozvoj Ivan Přikryl. Rozsudek je podle něj důkazem, že je nutné nový zákon o nájemném předložit co nejdřív. Podstatné bude, aby nájemné vzrostlo nejméně na úroveň ekonomicky opodstatněných nákladů na údržbu bytů, dodal. Právníci, kteří sledují dění u evropského soudu říkají, že by Česko velmi pravděpodobně čekal stejný výsledek. "Závaznost tady v širším slova smyslu je. Pokud by se podobná kauza z Česka dostala do Štrasburku, rozhodl by velmi pravděpodobně stejně," soudí pedagog z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Zdeněk Kühn.