Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus vyzval ve čtvrtek aktéry vládní krize, aby mu co nejrychleji navrhli řešení politického uspořádání do konce volební období. Případně, aby mu předložili dohodu o vypsání předčasných voleb do Poslanecké sněmovny. Má obavy, že vládní koalice nebere dostatečně vážně zneklidnění veřejnosti a že si neuvědomuje, jaké následky může mít pro politickou budoucnost. "Proto touto cestou žádám politické strany, angažované v této krizi, aby mi v co nejkratší době sdělily, jaké politické uspořádání navrhují na 16 měsíců, které zbývají do konce tohoto volebního období, eventuálně, aby mi předložily dohodu o jeho zkrácení," uvedl Klaus v prohlášení, které zveřejnil po čtvrtečních schůzkách se šéfy ČSSD, KDU-ČSL a ODS.

K tomu, aby se v České republice mohly uskutečnit předčasné volby, je třeba souhlasu ústavní většiny v obou komorách parlamentu. Příčinou vládní krize má být financování bytu premiéra Stanislava Grosse a podnikání jeho manželky. Lidovci uvedli, že chtějí, aby předseda vlády odstoupil. Sociální demokraté ale za Grossem stojí a doporučili mu, aby z vlády nechal odvolat lidovecké ministry.

Premiér ve čtvrtek přišel s několika novými variantami, jak vyřešit koaliční roztržku. Jednou z nich je údajně i menšinová vláda ČSSD, kterou by tolerovala ODS za slib prosazení většinového volebního systému. ODS to ale rozhodně odmítla a chce předčasné volby.

Lidovci prohlašují, že chtějí ve vládě zůstat. Ukládají si "verbální zdrženlivost". Premiér hodlá krizi vyřešit do poloviny příštího týdne, do té doby nebude odvolání lidoveckých ministrů žádat.

Akademie věd podpořila výzkum všech typů kmenových buněk, včetně embryonálních odvozených z lidských blastocyst. Současně považuje za nezbytné, aby urychleně vznikla legislativní úprava, která by regulovala výzkum s přihlédnutím k právním úpravám zemí Evropské unie, stojí ve stanovisku, které ve čtvrtek ČTK poskytl tiskový odbor akademie.

Akademie podporuje tento výzkum za podmínek, že derivace nových linií lidských embryonálních kmenových buněk bude možná pouze z takových blastocyst, pro které již neexistuje přímé léčebné použití a které byly vědomě a se souhlasem darovány pro výzkumné účely po splnění všech zákonných předpisů. Pravidla regulace výzkumu musí být výsledkem společné práce vědců, lékařů, etiků a právníků a musí zaručovat vysokou úroveň základního i klinického výzkumu a laboratorní praxe při dodržení všech etických zásad a zákonných omezení, uvádí se ve stanovisku.

Zákon, který určí pravidla pro výzkum na lidských embryonálních buňkách, už vládní legislativci připravují. Ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd a Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad Univerzity Karlovy Eva Syková ČTK před dvěma týdny řekla, že návrh dostala k vyjádření. Syková reagovala na udělení licence k takovému výzkumu ve Velké Británii. Dostal ji tvůrce první klonované živé bytosti, ovce Dolly, Ian Wilmut. Zdůraznila, že jde o přenos buněčných jader, a nikoliv o reprodukční klonování. To evropská legislativa zakazuje a nepočítá s ním podle Sykové ani návrh českého zákona.

Indické pohyblivé písky a francouzské majáky vystavují od čtvrtka v Bruselu čeští výtvarníci Roman Kameš a Miloš Sikora, kteří se v galerii Futurart účastní čtrnáctidenní mezinárodní výstavy. Kromě dvojice českých umělců zde svá dílka představují i malíři a sochaři z Francie, Belgie, Itálie či Španělska. "Tato sbírka se jmenuje indické pohyblivé písky," řekl ČTK na vernisáži Kameš o souboru jednoduchých kreseb v modropískových barvách. V Indii jsem strávil několik let a nyní zpracovávám celou tamní krajinu - hory, monzunový déšť i pohledy z vrcholků hor skrze mraky, vysvětlil poněkud tajemný název výtvarník, který od roku 1973 žije v emigraci v Paříži. Vycházím z evropské abstraktní malby, v poslední době ale přebírám také vlivy z indické a tibetské malby, uvedl Kameš. Asijský původ nemá ostatně jen myšlenka obrazu, nýbrž i použitý materiál. Podklad tvoří "ruční papír z východních Himalájí", na kterém je nanesena modrá tempera a "dva druhy jílu, respektive naplavenin z řeky Indus, kterému se říká markalak", řekl.

I druhý z českých malířů, Miloš Sikora, působí nyní hlavně ve Francii. "Mám prostě teď takové námořní období," uvedl na dotaz, proč na všech jeho vystavených plátnech figurují majáky. "Nedávno jsem také kvůli rakovině strávil sedm měsíců v nemocnici a najednou mě začaly bavit majáky. Někdo mi pak říkal - to máš z toho, že jsi viděl naději," dodal.