Zprávy | Z archivu rubriky


Ústřední výkonný výbor ČSSD schválil akční program obsahující úkoly, které by ještě měla vláda splnit do parlamentních voleb v roce 2006. ČSSD se shodla na tom, že sníží daně lidem s nízkými a středními příjmy. Nerozhodla však, jakým způsobem to učiní. Konkrétní návrh by měl v příštích týdnech připravit ministr financí Bohuslav Sobotka a poté jej předloží vedení ČSSD a koalici. Daňové změny by měly začít platit od příštího roku. Naopak firmám se již daně za této vlády snižovat nebudou a sazba se příští rok zastaví na 24 procentech. Součástí dlouhodobého programu je také zachování daňové progrese a majetkových daní, uvedl Sobotka. Podle premiéra Stanislava Grosse chce vláda snížit daně proto, aby se vyplatilo pracovat i lidem s nízkými příjmy. Ti dnes mají po zdanění často podobné částky, jako kdyby byli registrováni na úřadu práce a pobírali různé dávky.

Přestože se sociální demokracie na snižování daní dohodla, někteří poslanci v tomto ohledu zůstávají skeptičtí. Podle místopředsedy rozpočtového výboru Michala Krause je na reformu již příliš pozdě, protože občané by si výhody uvědomili až v době, kdy už ČSSD možná nebude u moci. Předseda hospodářského výboru Josef Hojdar se obává toho, aby pokles daní nevedl k omezení jiných sociálních výhod chudých občanů. To však odmítají Sobotka i Gross. Ekonomika podle nich roste rychleji, než stát očekával. Nižší daně prý také podpoří zaměstnanost, a příjmy státu tak nebudou ohroženy.

Premiér Gross ve svém projevu před delegáty programové konference vyzval k tomu, aby strana opustila "utopické a populistické postoje k sociálnímu státu", a aby dogmaticky nelpěla na starých vizích. Podle kuloárových informací se však Grossovým stoupencům přílišný odklon strany doprava nepodařil. Dlouhodobý program tak i nadále obsahuje záruku, že sociální demokracie nezavede školné na státních a veřejných školách ani spoluúčast pacientů.

Senát v pátek zamítl poslaneckou novelu zákona o střetu zájmů, podle níž měli zastupitelé krajů a obcí s rozšířenou působností zveřejňovat vedlejší příjmy, podnikání, působení v orgánech firem a majetkové poměry. Uvolněným členům zastupitelstev měla novela znemožnit, aby pobírali odměny za funkce ve firmách, jež zřídily nebo majetkově ovládají kraj či město.

Názory zastupitelů na odmítnutí návrhu, jež se očekávalo, se různí. "Pro mě osobně nebyla ta novela problémem," řekl ČTK například místostarosta Náchoda Jaroslav Rohulán, který nesouhlasí ani s argumenty kritiků předpisu, že by klesl zájem lidí o práci v městských a krajských zastupitelstvech. Souhlasil by s ní i zastupitel v Brně-středu Michal Bortel (ČSSD). Senát v pátek podle něj udělal krok zpět v boji s korupcí. Návrh novely zákona mohl jednání politiků více zprůhlednit, uvedl.

Dobrý úmysl zákona sice připouští i člen jihomoravské krajské rady Lubomír Šmíd (KDU-ČSL), norma však podle něj mohla způsobit i více škod než užitku. Například v malých pověřených obcích by zveřejnění příjmu starosty mohlo vyvolat u obyvatel závist, míní. Zrovna nejlepší není novela ani podle plzeňského primátora Miroslava Kalouse (ODS). V Plzni problém se zveřejňováním příjmů vyřešili už loni. Odhlasovali, že uvolnění členové rady budou svoje vedlejší příjmy zveřejňovat. Kalous ČTK řekl, že by to tak měli dělat zastupitelé malých obcí i velkých měst, ale nemělo by to být svázáno zákonem.

Páteční zamítnutí nebylo vzhledem k podobným výsledkům jednání senátních výborů překvapivé. Podpořili ho senátoři ODS, většina lidovců a jednotlivci z ostatních frakcí. S novelou souhlasilo jen 14 ze 72 senátorů.