Zprávy | Z archivu rubriky


Více než dvě třetiny lidí se obávají, že události spojené s teroristickými útoky na Spojené státy mohou přerůst ve světový válečný konflikt. Strach z války má 69 procent Čechů. Vojenskou odvetu za činy teroristů podporuje 45 procent lidí, 30 procent s ní nesouhlasí. Přesně 57 procent Čechů se domnívá, že teroristické útoky budou v nejbližší době pokračovat. Vyplynulo to z bleskového průzkumu agentury STEM pro Český rozhlas a Českou televizi.

Obavy, že by po leteckých atentátech na New York a Washington mohla vypuknout světová válka, mají častěji ženy než muži a především stoupenci KSČM. Ozbrojeného konfliktu se bojí 74 procent žen a 62 procent mužů. S vojenskou odvetou proti teroristům souhlasí častěji lidé ve věku do 45 let, voliči ODS, ČSSD a čtyřkoalice a lidé, kteří ze žádnou politickou stranou nesympatizují. Zhruba dvě třetiny dotázaných připouštějí, že jednou z příčin teroristického útoku na USA byla údajně necitlivá zahraniční politika Spojených států. Myslí si to zejména lidé starší 29 let a příznivci KSČM a ČSSD. V zahraniční politice USA nevidí příčinu teroristických útoků občané mezi 18 a 29 lety a voliči čtyřkoalice a ODS.

Přesně polovina dotázaných souhlasí s vysláním českých vojáků do boje proti mezinárodnímu terorismu. Tento názor zastávají častěji vysokoškolsky a středoškolsky vzdělání lidé, příznivci ODS, čtyřkoalice a občané, kteří nejsou stoupenci žádné politické strany. Naopak s rostoucím věkem respondentů ubývá lidí, kteří by s účastí českých vojáků souhlasili. Tyto údaje se liší od zjištění agentury TNS Factum z minulého týdne. Tehdy se pro účast českých vojáků vyslovilo 81 procent Čechů, proti bylo 12 procent dotázaných. Čtyři lidé z pěti si podle STEM myslí, že teroristické útoky na USA jsou událostí, která se dotýká každého občana České republiky. Mimořádný dosah přičítají agresi proti civilním cílům v USA všechny skupiny české populace s výjimkou stoupenců KSČM.

Otázka platnosti tzv. Benešových dekretů, které po druhé světové válce vedly mimo jiné k odsunu německy mluvícího obyvatelstva z území tehdejšího Československa, se musí vyjasnit ještě před vstupem České republiky do Evropské unie. Na nedělním shromáždění k Sudetoněmeckým dnům vlasti v Klosterneuburgu u Vídně to prohlásila státní tajemnice rakouské spolkové vlády zodpovědná za cestovní ruch Maries Rossmannová. Poznamenala rovněž, že morální odsouzení dekretů, jak to podle jejích slov udělal český prezident Václav Havel při nedávné návštěvě Vídně, nestačí. "Česká vláda a stát musí konečně udělat právní rozhodnutí," zdůraznila státní tajemnice.

Hlavní řečník, hornorakouský zemský hejtman Josef Pühringer, ocenil práci sudetských Němců, kteří našli v alpské republice novou vlast. "Bez vás by bylo Rakousko mnohem chudobnější," řekl Pühringer. "Vaše domovina vám byla protiprávně odebrána," zdůraznil hornorakouský zemský hejtman s tím, že nucený odchod sudetských Němců patří mezi největší protiprávní akty v Evropě za poslední období. Pühringer, který se v neděli stal čestným členem Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Rakousku, nepřímo vyzval k pokračování procesu rozšiřování Evropské unie. "Musíme budovat Evropu, aby se podařilo zabezpečit mír," zdůraznil. Podobně jako Rossmanová ani Pühringer však nevyslovil požadavek na podmínění vstupu Prahy do EU zrušením tzv. Benešových dekretů.

Prezident Václav Havel podpořil v pátek rozhodný americký postoj v boji proti terorismu, jak jej více než týden po teroristických útocích na New York a Washington vyjádřil v noci na pátek středoevropského času americký prezident George Bush. Podporu mu vyjádřili rovněž zástupci českých parlamentních stran, výhrady k případnému vojenskému útoku měli jen komunisté. "Já se domnívám, že je třeba opravdu velmi rázná odpověď na ty teroristické útoky, které nemají obdoby," řekl Havel a zdůraznil, že to není válka s nějakým konkrétním státem, národem nebo náboženstvím. "Je to opravdu válka s teroristy," dodal.

Stínový ministr zahraničí za ODS Jan Zahradil vidí v Bushově vystoupení důkaz, že akci proti teroristům hodlají USA velmi dobře promyslet a že stojí o co nejširší celosvětovou koalici protiteroristických sil. Čtyřkoaliční senátor Josef Zieleniec ocenil, že Bush deklaroval závazek a odhodlání USA střetnout se se světovým terorismem. Předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) si dovede představit, že terorista a hlavní podezřelý Usáma bin Ládin stane před soudem.

Šéf KSČM Miroslav Grebeníček by si přál, aby na terorismus nereagoval Bush silovými prostředky. "Přeji si, aby skutečně za terorismus následoval trest, ale před nezávislým soudem," řekl. Podle Bushe použijí USA všechny prostředky, včetně "každé nutné válečné zbraně,", konkrétní akci neohlásil.

Ministr obrany Jaroslav Tvrdík zatím nemá informace o tom, že by Spojené státy chystaly v těchto chvílích odvetný útok na Afghánistán. "Všechny naše zdroje ukazují, že se bude jednat spíš o dlouhodobější opatření, že se USA budou v první řadě snažit důsledně došetřit útok, vytvořit mezinárodní koalici a přesvědčit islámské státy, že to není namířeno proti nim, ale proti teroristům," řekl. Podle náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého zůstává česká armáda na stejném stupni pohotovosti, poněkud se zvýšila pohotovost jednotek protivzdušné obrany.

Po pátečním jednání meziresortního krizového štábu řekl Tvrdík, že v současnosti jsou proti teroristickým útokům podobným těm, které se staly minulý týden v USA, chráněna všechna "krizová místa" v Česku. Krizový štáb rozhodl o obnovení všech civilních letů nad republikou. Rozmístění jednotek vybavených raketami země-vzduch zřejmě v blízkosti strategických objektů, jakými jsou například jaderné elektrárny, nechtěl náčelník generálního štábu Jiří Šedivý komentovat. Řekl jen, že stíhací letouny jsou schopny zasáhnout do několika minut.

Ochranu strategických objektů zpřísňuje i policie. Podle náměstka ministra vnitra Petra Ibla jsou některá opatření konstantní, některá se dělají tak, aby z pohledu bezpečnosti byla kvalitnější. Policejní prezident Jiří Kolář upozornil, že české jaderné elektrárny zajišťují speciální policejní útvary, které monitorují podezřelá vozidla i osoby. Šedivý informoval, že u běžných vojenských útvarů se zpřísněná opatření zmírňují, vojáci musejí být nyní dostupní místo do 120 minut až za 360 minut. Jednotky, u nichž se nepředpokládalo jejich využití v první fázi, musejí být připraveny do šesti namísto do dvou hodin. Tvrdík rovněž informoval, že USA nebudou žádat NATO o vojenskou pomoc při odvetném útoku na Afghánistán.