Zprávy | Z archivu rubriky


Informace o českém diplomatovi Pavlu Křivohlavém, které běloruské úřady uvádějí jako důvod jeho vyhoštění, nejsou věrohodné. Novinářům to řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Tvrzení, že diplomat porušil běloruské zákony, považuje Svoboda spíše za propagandu nedemokratického režimu. Stejně vysvětluje případ Křivohlavý. "Proto jsem povolal do Prahy vedoucího našeho zastupitelského úřadu v Minsku pana (Vladimíra) Rumla a s ním budeme věci detailně konzultovat," řekl Svoboda. Běloruská televize odvysílala minulý týden reportáž, která českého diplomata kompromitovala. Uveřejnila například záběry, kde je Křivohlavý ve společnosti mladíků, se kterými pije alkohol nebo je líbá. "Ničeho jsem se nedopustil a nikdy mi nebylo sděleno žádné obvinění, mám absolutně čisté svědomí. Propaganda a KGB dokáží udělat cokoliv," řekl dnes novinářům v Černínském paláci Křivohlavý. Česká republika již v pátek v reakci na vyhoštění Křivohlavého vypověděla ze země běloruskou diplomatku. Svoboda dnes uvedl, že Česká republika dlouhodobě kritizuje diktátorský režim Alexandra Lukašenka a podporuje běloruskou opozici. Na tom se nic nezmění, uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář. Podle webu běloruského ministerstva vnitra zadržela Křivohlavého ve středu policie. V minské kavárně údajně konzumoval alkohol se šestnáctiletým studentem střední školy. Dříve uváděly běloruské úřady, že šlo o sedmnáctiletého studenta. Podle informací České televize a televize Nova existuje podezření, že se schůzky českého diplomata s mladistvými neomezovaly pouze na konzumaci alkoholu, ale i na sexuální styky.

Češi v loňském roce utratili za návštěvu kin více než 1,1 miliardy korun a o zhruba 22 milionů korun tak pokořili rekord z roku 2003, kdy za vstupenky na filmová představení zaplatili 1,08 miliardy korun. Návštěvnost kin sice loni mírně klesla z 12,139.638 lidí v roce 2003 na 12,046.139 návštěvníků, na druhou stranu se ale zvýšilo průměrné vstupné z 89,3 koruny na 91,8 koruny. ČTK o tom informovala Unie filmových distributorů. Ředitel distribuční společnosti Falcon Jan Bradáč loňský nárůst tržeb kin přisoudil mírnému zvýšení cen vstupného, zejména u patnáctky tuzemských multikin, která se na tržbách za devět měsíců loňského roku podílela 68 procenty. Další impulz návštěvnosti i tržbám tuzemských biografů by podle Bradáče mohla dát nová multikina, která zatím chybí například v centrech Olomouckého, Ústeckého, Zlínského či Plzeňského kraje. "Všude zde lze hledat cestu ke zvětšení trhu. Nějaké razantní zvýšení (návštěvnosti a tržeb kin) z jiných než těchto důvodů v následujících letech ale neočekáváme," řekl Bradáč. Divácky nejúspěšnějším snímkem českých kin byl v loňském roce americký snímek Pán prstenů: Návrat krále, který zhlédlo 778.852 diváků a na tržbách vydělal 80 milionů korun. I na dalších místech skončily americké hity - Harry Potter a vězeň z Azkabanu, Troja a Shrek 2. V první desítce nejnavštěvovanějších filmů jsou však i čtyři domácí snímky. Nejúspěšnější z nich - příběh ze současnosti Horem pádem skončil pátý, když přilákal do kin 555.928 filmových fanoušků, kteří v kinech nechali 55 milionů korun. Hned za ním se umístili Snowboarďáci (484.949 diváků, 49,5 milionu korun) a dále komedie Jak básníci neztrácejí naději (407.406 diváků, 36,5 milionu) a Kameňák 2 (400.848 diváků, 33,8 milionu).

Tuzemský filmový trh zejména díky nástupu multikin překonal krizi, s níž se potýkal v 90. letech. Návštěvnost kin dramaticky klesla v roce 1994, kdy se snížila z bezmála 22 milionů diváků v roce 1993 na 12,9 milionu lidí. V následujících letech se návštěvnost kin pohybovala kolem devíti milionů lidí ročně, přičemž nejnižší byla v roce 1999, kdy do tuzemských kin zavítalo jen 8,4 milionu diváků. Od té doby návštěvnost kin pozvolna rostla až na 12,1 milionu lidí v roce 2003.

Svaz průmyslu a dopravy přišel s vlastním návrhem radikální reformy daní. Navrhuje v něm mimo jiné výrazně snížit daně lidem i firmám, zrušit majetkové daně a zvýšit základní sazbu DPH na devět procent. Malým podnikatelům by měl stát umožnit vést místo účetnictví jen daňovou evidenci. Reforma by snížila roční příjmy státu o 55 až 63 miliard korun, řekl dnes na tiskové konferenci prezident svazu Jaroslav Míl.

Návrh operuje se sazbami daně z příjmu ve výši devíti a 19 procent. Lidé i podnikatelé by svůj daňový základ do milionu korun ročně zdanili devíti procenty, zároveň by se však zrušily všechny odečitatelné položky vyjma úlevy na děti. Příjmy lidí nad milion korun by byl zdaněný 19 procenty, což by byla i sazba daně společností. Míl u firem rovněž doporučuje zrušit většinu odečitatelných položek a zachovat pouze ty, které podporují vzdělání nebo výzkum a vývoj.

Zcela zrušit by se prý měly majetkové daně, tedy daň z nemovitostí, převodu nemovitostí, daň darovací a dědická. Stát by měl výrazně omezit byrokracii a státní správu. "Jsem přesvědčený, že těch chybějících 60 miliard lze ušetřit snížením nákladů na státní správu," řekl Míl. Stát by měl podle něj okamžitě zavést povinnost finančních úřadů jednoznačně vydat stanoviska k dotazům podnikatelů a zavést závazné lhůty pro správce daně. Reforma by podle Míla zjednodušila současný nepřehledný daňový systém a podpořila malé a střední podnikání. Vedla by prý také k omezení šedé ekonomiky.

Rodiče čtyř žáků ze základních škol odeslali v pátek dvě stížnosti k Ústavnímu soudu kvůli novému systému přijímacího řízení na střední školy. Jedna ústavní stížnost se týká zkoušek na víceletá gymnázia a druhá přijímacího řízení na střední školy, řekla dnes ČTK asistentka advokáta Jiřího Kovandy, který rodiče zastupuje. Nové opatření podle nich porušuje právo dětí na vzdělání.

Letos poprvé se budou žáci v prvním kole přijímacího řízení hlásit jen na jednu školu a školy budou povinně pořádat jen jedno kolo zkoušek. Dříve se povinně konala dvě kola a žáci na přihlášku psali dvě veřejné školy, na každé kolo jednu. Kromě toho se mohli ještě hlásit na školy soukromé nebo církevní. Pokud nyní žák v prvním kole neuspěje, bude se moci přihlásit na libovolný počet škol, které vypíšou další kolo přijímacího řízení. Druhé kolo zkoušek budou moci vyhlásit i víceletá gymnázia. Změnu zavádí nový školský zákon. Rodiče, jimž se nový systém zkoušek nelíbí, tvrdí, že omezuje volbu střední školy. Rodiče budou pro své dítě raději volit průměrnou nebo podprůměrnou školu, kde bude mít větší šance na přijetí, než ústav prestižní. Na podporu rodičů vznikla i petice, kterou do dnešního dopoledne podepsalo přes 10.500 lidí. Petice může podle advokáta iniciativě rodičů pomoci. Ústavnímu soudu budou muset kromě jiného prokázat zájem veřejnosti o problém.