Zprávy | Z archivu rubriky


V neděli měla v Brně českou premiéru původní "londýnská" verze opery Řecké pašije od Bohuslava Martinů. Koprodukční britsko-české představení ve vyprodaném Janáčkově divadle bylo slavnostní tečkou za celoročním programem Česká hudba 2004 - nedílná součást evropské kultury. Státem podpořený projekt během uplynulých měsíců připomněl řadu hudebních výročí a prezentoval prostřednictvím hudby Českou republiku v roce jejího vstupu do EU. Ohlas večera byl u publika mimořádný, opera skončila ovacemi vstoje. Vyprodaná byla i sobotní veřejná generální zkouška, věnovaná ve prospěch pomoci jihovýchodní Asii. Podle ředitele divadla Zdeňka Prokeše se vybralo více než 90 000 korun. Na nastudování Řeckých pašijí se s brněnskými hudebními tělesy podíleli zahraniční pěvci, kteří v roce 2000 účinkovali v inscenaci Královské opery Covent Garden v Londýně. Současné uvedení využívá podobu díla, jak ji připravili scénograf Stefanos Lazaridis a režisér David Pountney již o rok dříve pro světovou premiéru na letním festivalu v Bregenzu v Rakousku.

Operu Řecké pašije rekonstruoval před sedmi lety mladý muzikolog Aleš Březina. V českých divadlech se dosud hrála v takzvané curyšské verzi, totálně skladatelem přepracované těsně před smrtí na konci 50. let. Plánované uvedení v Londýně se totiž neuskutečnilo a Martinů dílo znovu promyslel. Včlenil přitom do nové partitury jen asi třetinu původních rukopisných notových stran. Podle Březiny se však naštěstí žádný z nepoužitých listů neztratil. Obě verze se však odlišují v hudební i dramatické struktuře. Březina původní podobu považuje za mnohem dramatičtější a pozdější revizi pro uvedení v Curychu za konvenčnější. I v Brně se Řecké pašije pod taktovkou Christiana von Gehren nyní hrají v anglickém originále.

Jeden ze tří tučňáků Humboldtových, které získala jihlavská zoologická zahrada loni v polovině prosince z liberecké zoo, v minulých dnech uhynul. "Zatím není známa příčina úhynu, ještě nemáme k dispozici výsledky pitvy," řekla ČTK mluvčí zoo Eliška Kubíková. Na stejném místě už před lety z nevysvětlitelných příčin uhynulo celé hejno těchto nelétavých mořských ptáků. "Tučňáci jsou problém, který mě připravuje o spánek," řekl ředitel zoo Vladislav Jiroušek. Přišli ve výborném zdravotním stavu, po necelém měsíci pobytu ve vlastním pavilonu však začali chřadnout. Ze dne na den začali málo žrát a špatně koordinovali pohyby. Jsou apatičtí, ryby jim padají ze zobáků, popsal problémy Jiroušek. Pracovníci zoo se radili o dalším postupu také s odborníky z jiných evropských zoo. Tučňáky přemístili do jiného bazénu, jejich stav se však nelepšil. Tučňáky se zoo v Jihlavě pokoušela chovat už před několika lety. Ptáci ale z nevysvětlitelných příčin uhynuli, k objasnění nepomohly ani rozbory vody a potravy. Jiroušek připustil, že nevysvětlitelný problém ho vedl i k úvahám o působení patogenních zón. Pavilon tučňáků v jihlavské zoo podle Jirouška označil evropský koordinátor jejich chovu za jeden z nejlepších v Evropě. Letos měla zoo získat velkou skupinu možná až 30 tučňáků ze Švédska. Absolutní záhada však může podle Jirouška vést k tomu, že chov tučňáků v Jihlavě skončí.