Zprávy | Z archivu rubriky


Další Češi se ve středu odpoledne vrátili do Prahy ze Srí Lanky. Vyhlíželi unaveně, ale byli viditelně šťastní, že přežili řádění přílivové vlny. Na letišti v Praze - Ruzyni je kromě řady novinářů čekali jejich příbuzní, kteří pro řadu z nich měli kromě objetí i náhradní oblečení.

Mnozí z cestujících, kteří přiletěli do Prahy airbusem z Kolomba, neměli chuť podělit se o své zážitky, někteří byli sdílnější. "Měli jsme ohromné štěstí, byli jsme na pahorku. Viděli jsme tu vlnu přicházet, viděli jsem, jak to smetlo veškeré chýše a lidi," řekla novinářům Karla Doležalová. "Pár minut předtím jsme ještě plavali v moři. Tím, že jsme šli nahoru na skály, tak jsme si zachránili život. Bylo to neuvěřitelný," dodal Petr Lubinský. Oba mladí Češi byli ve středisku Unawatuna zhruba 120 kilometrů jižně od Kolomba. Postrádají jednu Češku a jednu Angličanku. "Byly to dvě starší paní, které ráno byly na pláži, uvedl Lubinský. Záchranné práce podle nich vázly. "Moc toho tam nefungovalo, tam záleželo na každém člověku, jak to udělá, jestli se vrátí dolů do zaplavené oblasti, jestli bude jíst nahoře s domorodci kokosy, nebo jak se dokáže postarat," řekl Lubinský. Na letiště do Kolomba se přepravili po dvou dnech, když se podařilo od trosek a nánosů bahna očistit cesty; cestovali i armádním vrtulníkem. Ocenili naopak práci českých úředníků i aerolinek.

Rodina Jana Čermáka z Liberce ve stejnou dobu zrovna snídala v hotelu. Poté, co udeřila přílivová vlna, viděli na pobřeží několik mrtvých. Podle Čermáka zavládl chaos, následující dva dny se o sebe museli starat sami. "Všichni místní utekli. Byli jsme tam bez vody, bez elektřiny, bez jídla," řekl novinářům. "Bylo to jako v nějakém katastrofickém filmu, jako když to vidíte v televizi," dodal.

Podle dalšího Čecha, který byl po příletu očividně ještě rozrušen a nechtěl říct své jméno, chyběla na místě jakákoli pomoc místních úřadů. "Tam nejsou žádní záchranáři, ti domorodci říkali, že tam takovou vlnu nikdy neviděli," řekl ČTK. Pomoc přišla až později od české cestovní kanceláře, podotkl.

"Nemají nic, zachránili si holý život," řekla novinářům matka jedné z turistek, které přílivová vlna zastihla v hotelu při snídani. Rázem se tak ocitli bez dokladů i dalších svých věcí. Její dceři a jejímu příteli pomohl český honorární konzul, opatřil jim ošacení i nějaké kapesné.

Šestatřicetiletý lékař z Plzně Radek Kresl přežil cunami na thajském ostrůvku Lipe jen s poraněnou nohou, nyní tam čeká na pomoc. Domů poslal SMS, že jsou na ostrově desítky mrtvých i těžce zraněných a nikdo se o ně nestará. On sám si zdraví zachránil díky antibiotikům, která si vozí na cesty s sebou. Jeho přítelkyně, plzeňská lékařka Věra Makrlíková, zatím bezúspěšně "bombarduje" dotazy velvyslanectví v Česku i v Thajsku. "Radek se mi ozval v úterý ráno, tedy téměř po třech dnech. Poslal mi SMS na mobil. Do té doby jsem byla úplně nešťastná, pořád jsem jen brečela. Zoufalá byla i jeho matka a bratr. Pro jeho mámu to bylo ještě o to horší, že jeden její syn se zabil na motorce," řekla ČTK lékařka. S Kreslem čeká v únoru dítě.

Kresl se vydal na dobrodružnou dvouměsíční cestu do Asie koncem listopadu. Měl strávit měsíc na západním pobřeží a další měsíc na východním pobřeží. V době katastrofy se nacházel na ostrůvku Lipe, který je asi 70 kilometrů od jižního pobřeží Thajska směrem k Sumatře. Ostrůvek má tři pláže a rozměry zhruba 300 krát 700 metrů. Pohybovalo se na něm několik stovek turistů, kteří tam jeli na vlastní pěst bez cestovních kanceláří.

"Radek psal, že mu voda spláchla skoro všechny věci. Nohu mu zranil nějaký neznámý předmět. Zůstal mu mobil, ale nefungoval. Prý se mu pak podařilo dát si SIM kartu k někomu do mobilu, a tak nám mohl napsat," řekla Makrlíková. S napětím teď čeká na nějakou novou informaci. Kreslův kamarád Libor Obšil, který se původně chystal na cestu do Thajska s ním, ale neměl tolik peněz, je teď jenom rád. "Jsem šťastný, že je Radek živý a taky, že jsem já nikam nejel. Možná bych neměl tolik štěstí jako on," řekl.