Zprávy | Z archivu rubriky


Polský prezident Aleksander Kwaśniewski převzal v úterý na Pražském hradě Řád Bílého lva. Nejvyšší státní vyznamenání mu udělil jeho český protějšek Václav Klaus za zvlášť významné zásluhy ve prospěch České republiky. "Jsem dojat... Každý úspěch České republiky je pro nás velkou radostí," uvedl polský prezident. Po jednání s Klausem řekl, že vyznamenání ho zavazuje k dalšímu rozvíjení strategických vztahů Polska a České republiky. Podle Klause jsou dobré vztahy těchto států důležitým prvkem rovnováhy a stability v Evropě. V přítomnosti prezidentů podepsali zástupci obou zemí dohodu o kulturní spolupráci v letech 2004 až 2006 a také dohodu o vzájemné ochraně utajovaných skutečností.

Kwaśniewski přiletěl do Prahy i s manželkou Jolantou na dvoudenní státní návštěvu. Během jednání s Klausem mluvil mimo jiné o situaci na Ukrajině. Polský prezident se v pondělí zúčastnil v Kyjevě jednání, které se týkalo řešení ukrajinské krize. Ukrajinská mise Kwaśniewského byla také předmětem setkání s předsedou Senátu Petrem Pithartem. Podle něj právě tato zprostředkovatelská cesta ukázala, v čem mohou být pro EU její nové členské státy přínosem. "Tato mise a vůbec naše angažmá v nedemokratických režimech je to, v čem jsme dobří, čemu rozumíme často lépe než věhlasní evropští politici. Prezident Kwaśniewski splnil očekávání, fungoval jako moderátor přísně nestranný, usnadňoval komunikaci," řekl Pithart ČTK.

Za triumf středoevropského regionu považuje posledních 15 let polský prezident Aleksander Kwaśniewski. "Stali jsme se značkou těch, kteří posilují stabilitu," prohlásil Kwaśniewski během přednášky na půdě českého Senátu. Státy takzvané visegrádské čtyřky i státy pobaltské mají nyní po vstupu do EU nejen možnost ovlivňovat podobu Evropy, ale musí se také zajímat o další rozšiřování unie a aktuální problémy v nečlenských zemích. Za nejpalčivější z nich označil Kwaśniewski jednoznačně politickou krizi na Ukrajině.

Premiér Stanislav Gross mluvil s polským prezidentem o ekonomické spolupráci obou zemí. "Zmínili například privatizaci české petrochemické skupiny Unipetrol, do které letos vstoupil polský PKN Orlen. Jednali i o možné účasti české energetické společnosti ČEZ v polské privatizaci," řekla ČTK Grossova mluvčí Věra Dušková. Stejně jako s ostatními českými politiky mluvil polský prezident i s Grossem o situaci na Ukrajině a informoval ho o nejnovějším vývoji.

Patnáctiletí čeští žáci jsou ve srovnání se svými spolužáky z jiných zemí dobří v matematice a přírodních vědách. Špatně ale rozumějí čtenému textu. Vyplynulo to z mezinárodního výzkumu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Pisa. Proti výsledkům studie z roku 2000 se čeští žáci zlepšili v matematice a přírodních vědách. "To, že české děti mají nadprůměrné výsledky v matematické a přírodovědné gramotnosti a v samostatném řešením problémů, to je vskutku vynikající výsledek," řekla na oficiálním představení výsledků studie ministryně školství Petra Buzková.

Připustila, že problémem zůstává úroveň jejich čtenářské gramotnosti, v níž je Česká republika lehce pod průměrem hodnocených zemí. Výsledky žáků se v této oblasti ve srovnání se studií z roku 2000 nezlepšily. Buzková si myslí, že lepší schopnost českých žáků porozumět textu by mohlo přinést zavedení rámcových vzdělávacích programů. Školám a učitelům by měly dát při výuce větší volnost. Žáci by se také víc měli učit věci v souvislostech a vyhledávat si informace.

OECD testovalo 250.000 patnáctiletých žáků z 41 zemí. Čeští žáci byli v matematice v celkovém pořadí hodnocených zemí třináctí. Nejlepší znalosti měli žáci z Hongkongu. V pořadí evropských států byli Češi šestí. Nejlepší z Evropanů byli Finové. Ještě lepší znalosti měli Češi v přírodních vědách, v konkurenci 41 zemí byli devátí, první byli Finové. V pořadí evropských států skončili dokonce třetí, před nimi byli ještě mladí Nizozemci. Poměrně úspěšní byli Češi také v testu zaměřeném na schopnost řešit problémy. Jejich znalosti je vynesly na 15. místo, v pořadí evropských států na osmé. První byli Korejci.

Studie opět poukázala na palčivé místo českých dětí - špatně rozumějí čtenému textu, neumějí ho dobře interpretovat. V testech čtenářské gramotnosti se umístili jako 24. Nejlépe si vedli Finové.