Zprávy | Z archivu rubriky


Patnáctiletí čeští žáci jsou ve srovnání se svými spolužáky z jiných zemí dobří v matematice a přírodních vědách. Špatně ale rozumějí čtenému textu. Vyplynulo to z mezinárodního výzkumu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Pisa. Proti výsledkům studie z roku 2000 se čeští žáci zlepšili v matematice a přírodních vědách. "To, že české děti mají nadprůměrné výsledky v matematické a přírodovědné gramotnosti a v samostatném řešením problémů, to je vskutku vynikající výsledek," řekla na oficiálním představení výsledků studie ministryně školství Petra Buzková.

Připustila, že problémem zůstává úroveň jejich čtenářské gramotnosti, v níž je Česká republika lehce pod průměrem hodnocených zemí. Výsledky žáků se v této oblasti ve srovnání se studií z roku 2000 nezlepšily. Buzková si myslí, že lepší schopnost českých žáků porozumět textu by mohlo přinést zavedení rámcových vzdělávacích programů. Školám a učitelům by měly dát při výuce větší volnost. Žáci by se také víc měli učit věci v souvislostech a vyhledávat si informace.

OECD testovalo 250.000 patnáctiletých žáků z 41 zemí. Čeští žáci byli v matematice v celkovém pořadí hodnocených zemí třináctí. Nejlepší znalosti měli žáci z Hongkongu. V pořadí evropských států byli Češi šestí. Nejlepší z Evropanů byli Finové. Ještě lepší znalosti měli Češi v přírodních vědách, v konkurenci 41 zemí byli devátí, první byli Finové. V pořadí evropských států skončili dokonce třetí, před nimi byli ještě mladí Nizozemci. Poměrně úspěšní byli Češi také v testu zaměřeném na schopnost řešit problémy. Jejich znalosti je vynesly na 15. místo, v pořadí evropských států na osmé. První byli Korejci.

Studie opět poukázala na palčivé místo českých dětí - špatně rozumějí čtenému textu, neumějí ho dobře interpretovat. V testech čtenářské gramotnosti se umístili jako 24. Nejlépe si vedli Finové.

Česká armáda v úterý oficiálně převzala první mobilní verzi pasivního sledovacího systému Věra. Unikátní zařízení dokáže sledovat najednou až 200 cílů do vzdálenosti zhruba 450 kilometrů a zjistit jejich polohu a výšku s přesností 50 až 300 metrů. Samo je přitom nezaměřitelné. Výrobek společnosti ERA Pardubice patří podle odborníků ke světové špičce. Radiolokátor je ve výzbroji 53. centra pasivních a sledovacích systémů a elektronického boje v Plané na Českobudějovicku.

"Velmi laicky se dá funkce Věry vysvětlit asi takto: Stojím- li na louce a dívám se proti okraji temného lesa, kde stojí postava s baterkou, tak tu postavu nevidím. Když rozsvítí baterku, vidím, zhasne-li ji, nevidím. Věra pracuje přesně na tomto principu. Letadlo něco vysílá, Věra ho vidí a je schopna ho zaměřit," řekl ČTK obchodní ředitel společnosti ERA Pardubice Milan Bernard. V odborné terminologii Věra pracuje na základě časově hyperbolického systému.

Podle náčelníka štábu armádního velení společných sil Jiřího Jančíka je Česká republika momentálně vedoucím státem v oblasti pasivních sledovacích systémů v rámci států NATO. Souvisí to s její specializací v rámci aliance. "Systém nám umožňuje zjišťování vzdušných objektů v našem prostoru bez toho, že by samy vyzařovaly elektromagnetickou energii. Může zaměřit i takzvané nezjistitelné cíle. Jeho úkolem je pasivně přijímat signály vysílané jakýmikoliv objekty ve vzduchu, na zemi či vodní hladině. Pro armádu jeho zavedení znamená doplnění systému aktivního zjišťování cílů," řekl Jančík.

Podle dostupných informací o vojenskou Věru projevilo zájem několik zemí, například Spojené státy, Čína, Malajsie a Vietnam. Zatímco dohoda o vývozu jednoho exempláře do USA je již uzavřena a nic mu nebrání, s exportem do Číny nesouhlasilo ministerstvo zahraničí. Bernard nevyloučil další žádosti o licence, podrobnosti však odmítl uvést.

Při slavnostním ceremoniálu ve Vyškově se v úterý vedení české armády rozloučilo se svými vůbec posledními příslušníky základní vojenské služby. Zhruba 500 vojáků odejde do civilu 22. prosince, a armáda se tak stane plně profesionálním ozbrojeným sborem. Všeobecná branná povinnost platila pro mladé muže z českých zemí od roku 1858. Se stovkami dosluhujícím příslušníků základní vojenské služby se za mrazivého počasí rozloučil v areálu vyškovských kasáren náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Konec prezenční služby označil za historický okamžik i nutnost. Ochota nastupovat do základní vojenské služby se podle něj snižovala, a na to se muselo reagovat stejně jako na fakt, že armáda je modernizována a vybavována stále sofistikovanějšími přístroji.

Jako poděkování armády všem odvedencům, kteří v branné moci sloužili od založení Československa a vzniku České republiky, dostali vybraní vojáci diplomy a dýku s vyrytým věnováním. Mnozí z vojáků, které oslovila ČTK, se netajili tím, že k odvodu šli právě proto, že budou posledními "záklaďáky" v historii.

Po ukončení prezenční služby čeká podle Štefky armádu náročná výcviková etapa profesionálů. "Příští rok je rokem stabilizace, kdy přestaneme konečně hýbat s lidmi, útvary a materiálem a kdy se začnou secvičovat všechny druhy a formy profesionálních jednotek," uvedl generál. Podle armádní koncepce by české vojsko v roce 2006 mělo dosáhnout takzvaných počátečních operačních schopností, tedy schopnosti rychle a účinně zasáhnout při řešení jakéhokoli ozbrojeného konfliktu v zahraničí. Výcvik profesionálních vojáků bude soustředěn výhradně do Vyškova. Na rozdíl od "záklaďáků" čeká budoucí profesionály výcvik fyzicky i psychicky obtížnější.

Státy visegrádské čtyřky (V4), tedy Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko, vyšlou své pozorovatele na opakování druhého kola sporných prezidentských voleb na Ukrajině. Na úterním jednání v jihopolském Krakově se na tom shodli ministři zahraničí zemí V4. "Nemohu přesně říci, kolik pozorovatelů to celkem bude, ale můžeme hovořit o stovkách. My jich vyšleme přibližně 60," uvedl šéf polské diplomacie Wlodzimierz Cimoszewicz.

Podle českého ministra zahraničí Cyrila Svobody bude opakování druhého kola prezidentských voleb na Ukrajině, které se uskuteční 26. prosince, sledovat asi stovka českých pozorovatelů. "Budou to zejména zástupci nevládních organizací. Ještě ale musíme dohodnout formu podpory a také jejich rozmístění, aby mise měla smysl," řekl ČTK Svoboda. Ministři si myslí, že díky pozorovatelům a změnám ve volebním zákoně již nebude možné prezidentské klání na Ukrajině falšovat.

Ministři zahraničí v Krakově také hovořili o dalším rozšiřování Evropské unie a v této souvislosti podpořili zahájení rozhovorů s Tureckem a Chorvatskem. Podepsali rovněž dokument, kterým se zvýší příspěvek každého ze čtveřice států do Visegrádského fondu. Z něho jsou financovány například kulturní projekty. Podle Svobody zaplatí v příštím roce každá ze zemí o čtvrtinu více než letos, tedy každá 750.000 eur, v přepočtu asi 24 milionů korun.

Ministři také zopakovali, že jsou pro další pokračování visegrádské spolupráce. "Visegrádská čtyřka je dobrou obchodní značkou, která má svou hodnotu a která by měla být i nadále využívána," poznamenal k tomu Svoboda. O budoucnosti Visegrádu budou ve středu ve Varšavě hovořit také premiéři České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska.