Zprávy | Z archivu rubriky


Hlasování o takzvaném transformačním zákonu prověří na nadcházející zářijové schůzi vládní koalici. Novelou chtějí předkladatelé z řad ČSSD a KSČM vypořádat oprávněné osoby v naturální podobě. ODS ale tvrdí, že faktickým cílem předlohy je okrást skutečné vlastníky majetku. Jednotný názor na předlohu nemají ani strany vládní koalice.

Hlasování o předloze otestuje především tu část koaliční dohody, v níž se vládní strany zavázaly, že proti vůli vládních partnerů nebudou určité věci prosazovat s opozicí.

Proti předloze vystupuje ostře zejména zemědělský odborník ODS Miroslav Kučera. Již dříve prohlásil, že sociálním demokratům a komunistům jde o politický a ekonomický vliv na venkově. Novelu označil za prostředek "brutálního vyvlastňování", jejímž důsledkem bude znevážení vlastnických práv za cenu dočasného politického vlivu na českém venkově.

Autoři v důvodové zprávě uvádějí, že celková výše nevypořádaných majetkových podílů činila v roce 1993 zhruba 50 miliard korun. K 31. prosinci 2002 pak byla 15,1 miliardy, což odpovídá hodnotou a cenou asi 27 procentům celkového majetku zemědělských družstev.

Podle dosud platné právní úpravy byly majetkové podíly vypořádány jen v tom případě, že oprávněné osoby přijaly od družstva vypořádání ve věcech z majetku družstva, případně v penězích, ale pouze v případě, že oprávněná osoba přistoupila na rozložení splátek na dobu 15 až 20 let.

Většina poslanců ze sněmovní kontrolní komise pro činnost Bezpečnostní informační služby (BIS) by uvítala větší kontrolu tajných služeb. Poslanci si stěžují, že například Úřad pro zahraniční styky a informace není vůbec kontrolován a u BIS musí poslanci vycházet jen z toho, co jim na zasedáních řekne její ředitel. Civilní kontrarozvědka se přitom podle svého mluvčího Jana Šuberta kvalifikované kontrole nevyhýbá a její případné rozšíření vítá.

O potřebě větší kontroly tajných služeb hovořil ve čtvrtek v Senátu předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS Jan Klas (ODS). Klas prohlásil, že civilní kontrarozvědka je schopna provádět diskreditační kampaně politiků či dokonce státních úřadů, což prý on sám zažil na vlastní kůži při zveřejnění svých problémů s tím, že několik dní neměl bezpečnostní prověrku. Neutěšená situace kolem českých tajných služeb se prý začíná měnit až v poslední době, po nástupu vlády Stanislava Grosse.

Podle Klase není vyloučeno, že někteří redaktoři hlavních televizí, důležitých rozhlasových stanic a velkých tištěných médií mohou být využíváni při kampaních či diskreditaci. "Ujišťuji veřejnost i novinářskou obec, že BIS neprovádí jakékoli kampaně či diskreditační akce. Aktivity tohoto druhu považuje BIS za naprosto nepřípustné. Použití zmíněných metod by představovalo nejhrubší zneužití zpravodajské služby," reagovala BIS.