Zprávy | Z archivu rubriky


Kateřinu Neumannovou neurazilo, že ji výkonný výbor svazu lyžařů (SLČR) v úterý večer neschválil do funkce místopředsedkyně organizačního výboru mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci 2009. Podobný výsledek zasedání čekala, přesto jí rozhodnutí funkcionářů nešlo na rozum. Neumannovou do funkce navrhli zástupci města Liberec, kteří by se měli na čtvrtém místopředsedovi shodnout s lyžařským svazem. Členové výkonného výboru SLČR rozhodli, že funkce bude "klást vysoké požadavky z hlediska časové a pracovní vytíženosti a kvalifikace". To Neumannová podle nich nesplňuje, a proto místo ní doporučili generální sekretářku svazu Radku Záhořovou. "Já se tomu směju, protože se mě to víceméně nedotýká," řekla Neumannová ČTK. Podle svých slov se kdykoli s Libercem domluví na jiné formě spolupráce a pomoci bez vlivu svazu. "Neuráží mě to, ale spíš je na zamyšlenou, kam lidi, kteří vymění světem uznávaného Kumpošta za Vaňka a mě za svazovou sekretářku, směřují české lyžování. To mi nejde do hlavy," divila se běžkyně. Podle Neumannové převažují v lyžařském svazu osobní zájmy nad sportovními. "Bohužel výsledky jejich vedení bude lyžování v budoucnu sklízet. To se neprojeví za čtrnáct dnů, ale v budoucnu," uvedla Neumannová, která se půl roku se svazem dohadovala o znění reprezentační smlouvy a v květnu otevřeně kritizovala změnu ve svazovém vedení. Dnes jí předseda svazu Aleš Vaněk volal a ujišťoval, že si rozhodnutí nemá brát osobně. Organizační výbor libereckého šampionátu zatím nedostal od lyžařského svazu oficiální zprávu o zamítnutí Neumannové. "Jsme až šokováni a budeme chtít podrobnější vysvětlení," řekla mluvčí šampionátu Michaela Drobná. Drobnou zaskočil fakt, že svaz navrhl Záhořovou, která z titulu funkce generální sekretářky SLČR figuruje ve výkonné složce již dříve schválené struktury organizačního výboru. "Právě proto, aby mohla pracovat," podotkla Drobná. "Organizační výbor byl postaven jako koordinační složka a osobnosti delegované na základě svých funkcí tomu mají dodat vážnost," doplnila Drobná a argument svazu pro odmítnutí Neumannové považovala za scestný. Rovněž libereckého primátora Jiřího Kittnera odmítnutí návrhu na jmenování Neumannové zaskočilo. "Je to pro nás rána a rozhodnutí lyžařského svazu nerozumím. Ale nemůžeme proti němu nic dělat a přijmeme ho," uvedl Kittner, který je ze své funkce jedním z místopředsedů organizačního výboru MS. Důvody uvedené výkonným výborem svazu mu připadají zvláštní.

Od vzniku České republiky vzrostl dovoz zahraničního vojenského materiálu do země téměř čtyřikrát. Zatímco v roce 1993 byly do Česka dovezeny zbraně a zbrojní systémy za 37 milionů eur (zhruba 1,1 miliardy korun), loni se dovoz pohyboval již v hodnotě přes 120 milionů eur (zhruba 3,7 miliardy korun). Vyplývá to ze zprávy o obchodování s vojenským materiálem, kterou ve středu vládě předloží ministr zahraničí.

Prvních několik let po pádu komunistického režimu v Československu se přitom dovoz zbrojních produktů prudce propadal. V roce 1989 dovezla komunistická federální vláda zbraně, jejichž cena se rovná dnešním 356 milionům eur (11 miliard korun). O tři roky později to byla osmina této částky. Prudké navyšování dovozu začalo znovu až na konci 90. let.

Největší podíl dovezených zahraničních vojenských produktů tvoří střelné zbraně. Loni Česká republika koupila v Bulharsku, Rakousku a na Ukrajině přes 2,5 tisíce revolverů a pistolí, ze stejných zemí a také z Německa, Nizozemska a Ruska dovezla i různé druhy pušek. Skoro tisícovka samopalů pochází většinou z Belgie, Švýcarska a Německa. Kulomety jsou z Bulharska a Ukrajiny. Z větší vojenské techniky se na seznamu dovozu ocitl jeden tank a jedno obrněné bojové vozidlo ze Švýcarska, jedno bojové letadlo z Ukrajiny a osm vrtulníků z Ruska.

Až do roku 1998 Česká republika více vojenského materiálu vyvážela než kupovala. Od roku 1999 je však poměr obrácený. Loni Česko v zahraničí prodalo zbrojní produkty za 82,9 milionu eur (zhruba 2,5 miliardy korun). Převažovaly lehké ruční zbraně, o které byl zájem například v Bulharsku, Indonésii, v arabských zemích či v Latinské Americe.

Patnáctiletí čeští žáci jsou ve srovnání se svými spolužáky z jiných zemí dobří v matematice a přírodních vědách. Špatně ale rozumějí čtenému textu. Vyplynulo to z mezinárodního výzkumu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Pisa. Proti výsledkům studie z roku 2000 se čeští žáci zlepšili v matematice a přírodních vědách. "To, že české děti mají nadprůměrné výsledky v matematické a přírodovědné gramotnosti a v samostatném řešením problémů, to je vskutku vynikající výsledek," řekla na oficiálním představení výsledků studie ministryně školství Petra Buzková.

Připustila, že problémem zůstává úroveň jejich čtenářské gramotnosti, v níž je Česká republika lehce pod průměrem hodnocených zemí. Výsledky žáků se v této oblasti ve srovnání se studií z roku 2000 nezlepšily. Buzková si myslí, že lepší schopnost českých žáků porozumět textu by mohlo přinést zavedení rámcových vzdělávacích programů. Školám a učitelům by měly dát při výuce větší volnost. Žáci by se také víc měli učit věci v souvislostech a vyhledávat si informace.

OECD testovalo 250.000 patnáctiletých žáků z 41 zemí. Čeští žáci byli v matematice v celkovém pořadí hodnocených zemí třináctí. Nejlepší znalosti měli žáci z Hongkongu. V pořadí evropských států byli Češi šestí. Nejlepší z Evropanů byli Finové. Ještě lepší znalosti měli Češi v přírodních vědách, v konkurenci 41 zemí byli devátí, první byli Finové. V pořadí evropských států skončili dokonce třetí, před nimi byli ještě mladí Nizozemci. Poměrně úspěšní byli Češi také v testu zaměřeném na schopnost řešit problémy. Jejich znalosti je vynesly na 15. místo, v pořadí evropských států na osmé. První byli Korejci.

Studie opět poukázala na palčivé místo českých dětí - špatně rozumějí čtenému textu, neumějí ho dobře interpretovat. V testech čtenářské gramotnosti se umístili jako 24. Nejlépe si vedli Finové.