Zprávy | Z archivu rubriky


Česká armáda v úterý oficiálně převzala první mobilní verzi pasivního sledovacího systému Věra. Unikátní zařízení dokáže sledovat najednou až 200 cílů do vzdálenosti zhruba 450 kilometrů a zjistit jejich polohu a výšku s přesností 50 až 300 metrů. Samo je přitom nezaměřitelné. Výrobek společnosti ERA Pardubice patří podle odborníků ke světové špičce. Radiolokátor je ve výzbroji 53. centra pasivních a sledovacích systémů a elektronického boje v Plané na Českobudějovicku.

"Velmi laicky se dá funkce Věry vysvětlit asi takto: Stojím- li na louce a dívám se proti okraji temného lesa, kde stojí postava s baterkou, tak tu postavu nevidím. Když rozsvítí baterku, vidím, zhasne-li ji, nevidím. Věra pracuje přesně na tomto principu. Letadlo něco vysílá, Věra ho vidí a je schopna ho zaměřit," řekl ČTK obchodní ředitel společnosti ERA Pardubice Milan Bernard. V odborné terminologii Věra pracuje na základě časově hyperbolického systému.

Podle náčelníka štábu armádního velení společných sil Jiřího Jančíka je Česká republika momentálně vedoucím státem v oblasti pasivních sledovacích systémů v rámci států NATO. Souvisí to s její specializací v rámci aliance. "Systém nám umožňuje zjišťování vzdušných objektů v našem prostoru bez toho, že by samy vyzařovaly elektromagnetickou energii. Může zaměřit i takzvané nezjistitelné cíle. Jeho úkolem je pasivně přijímat signály vysílané jakýmikoliv objekty ve vzduchu, na zemi či vodní hladině. Pro armádu jeho zavedení znamená doplnění systému aktivního zjišťování cílů," řekl Jančík.

Podle dostupných informací o vojenskou Věru projevilo zájem několik zemí, například Spojené státy, Čína, Malajsie a Vietnam. Zatímco dohoda o vývozu jednoho exempláře do USA je již uzavřena a nic mu nebrání, s exportem do Číny nesouhlasilo ministerstvo zahraničí. Bernard nevyloučil další žádosti o licence, podrobnosti však odmítl uvést.

Při slavnostním ceremoniálu ve Vyškově se v úterý vedení české armády rozloučilo se svými vůbec posledními příslušníky základní vojenské služby. Zhruba 500 vojáků odejde do civilu 22. prosince, a armáda se tak stane plně profesionálním ozbrojeným sborem. Všeobecná branná povinnost platila pro mladé muže z českých zemí od roku 1858. Se stovkami dosluhujícím příslušníků základní vojenské služby se za mrazivého počasí rozloučil v areálu vyškovských kasáren náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Konec prezenční služby označil za historický okamžik i nutnost. Ochota nastupovat do základní vojenské služby se podle něj snižovala, a na to se muselo reagovat stejně jako na fakt, že armáda je modernizována a vybavována stále sofistikovanějšími přístroji.

Jako poděkování armády všem odvedencům, kteří v branné moci sloužili od založení Československa a vzniku České republiky, dostali vybraní vojáci diplomy a dýku s vyrytým věnováním. Mnozí z vojáků, které oslovila ČTK, se netajili tím, že k odvodu šli právě proto, že budou posledními "záklaďáky" v historii.

Po ukončení prezenční služby čeká podle Štefky armádu náročná výcviková etapa profesionálů. "Příští rok je rokem stabilizace, kdy přestaneme konečně hýbat s lidmi, útvary a materiálem a kdy se začnou secvičovat všechny druhy a formy profesionálních jednotek," uvedl generál. Podle armádní koncepce by české vojsko v roce 2006 mělo dosáhnout takzvaných počátečních operačních schopností, tedy schopnosti rychle a účinně zasáhnout při řešení jakéhokoli ozbrojeného konfliktu v zahraničí. Výcvik profesionálních vojáků bude soustředěn výhradně do Vyškova. Na rozdíl od "záklaďáků" čeká budoucí profesionály výcvik fyzicky i psychicky obtížnější.

Státy visegrádské čtyřky (V4), tedy Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko, vyšlou své pozorovatele na opakování druhého kola sporných prezidentských voleb na Ukrajině. Na úterním jednání v jihopolském Krakově se na tom shodli ministři zahraničí zemí V4. "Nemohu přesně říci, kolik pozorovatelů to celkem bude, ale můžeme hovořit o stovkách. My jich vyšleme přibližně 60," uvedl šéf polské diplomacie Wlodzimierz Cimoszewicz.

Podle českého ministra zahraničí Cyrila Svobody bude opakování druhého kola prezidentských voleb na Ukrajině, které se uskuteční 26. prosince, sledovat asi stovka českých pozorovatelů. "Budou to zejména zástupci nevládních organizací. Ještě ale musíme dohodnout formu podpory a také jejich rozmístění, aby mise měla smysl," řekl ČTK Svoboda. Ministři si myslí, že díky pozorovatelům a změnám ve volebním zákoně již nebude možné prezidentské klání na Ukrajině falšovat.

Ministři zahraničí v Krakově také hovořili o dalším rozšiřování Evropské unie a v této souvislosti podpořili zahájení rozhovorů s Tureckem a Chorvatskem. Podepsali rovněž dokument, kterým se zvýší příspěvek každého ze čtveřice států do Visegrádského fondu. Z něho jsou financovány například kulturní projekty. Podle Svobody zaplatí v příštím roce každá ze zemí o čtvrtinu více než letos, tedy každá 750.000 eur, v přepočtu asi 24 milionů korun.

Ministři také zopakovali, že jsou pro další pokračování visegrádské spolupráce. "Visegrádská čtyřka je dobrou obchodní značkou, která má svou hodnotu a která by měla být i nadále využívána," poznamenal k tomu Svoboda. O budoucnosti Visegrádu budou ve středu ve Varšavě hovořit také premiéři České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska.

Od vzniku České republiky vzrostl dovoz zahraničního vojenského materiálu do země téměř čtyřikrát. Zatímco v roce 1993 byly do Česka dovezeny zbraně a zbrojní systémy za 37 milionů eur (zhruba 1,1 miliardy korun), loni se dovoz pohyboval již v hodnotě přes 120 milionů eur (zhruba 3,7 miliardy korun). Vyplývá to ze zprávy o obchodování s vojenským materiálem, kterou ve středu vládě předloží ministr zahraničí.

Prvních několik let po pádu komunistického režimu v Československu se přitom dovoz zbrojních produktů prudce propadal. V roce 1989 dovezla komunistická federální vláda zbraně, jejichž cena se rovná dnešním 356 milionům eur (11 miliard korun). O tři roky později to byla osmina této částky. Prudké navyšování dovozu začalo znovu až na konci 90. let.

Největší podíl dovezených zahraničních vojenských produktů tvoří střelné zbraně. Loni Česká republika koupila v Bulharsku, Rakousku a na Ukrajině přes 2,5 tisíce revolverů a pistolí, ze stejných zemí a také z Německa, Nizozemska a Ruska dovezla i různé druhy pušek. Skoro tisícovka samopalů pochází většinou z Belgie, Švýcarska a Německa. Kulomety jsou z Bulharska a Ukrajiny. Z větší vojenské techniky se na seznamu dovozu ocitl jeden tank a jedno obrněné bojové vozidlo ze Švýcarska, jedno bojové letadlo z Ukrajiny a osm vrtulníků z Ruska.

Až do roku 1998 Česká republika více vojenského materiálu vyvážela než kupovala. Od roku 1999 je však poměr obrácený. Loni Česko v zahraničí prodalo zbrojní produkty za 82,9 milionu eur (zhruba 2,5 miliardy korun). Převažovaly lehké ruční zbraně, o které byl zájem například v Bulharsku, Indonésii, v arabských zemích či v Latinské Americe.

Polský prezident Aleksander Kwaśniewski převzal v úterý na Pražském hradě Řád Bílého lva. Nejvyšší státní vyznamenání mu udělil jeho český protějšek Václav Klaus za zvlášť významné zásluhy ve prospěch České republiky. "Jsem dojat... Každý úspěch České republiky je pro nás velkou radostí," uvedl polský prezident. Po jednání s Klausem řekl, že vyznamenání ho zavazuje k dalšímu rozvíjení strategických vztahů Polska a České republiky. Podle Klause jsou dobré vztahy těchto států důležitým prvkem rovnováhy a stability v Evropě. V přítomnosti prezidentů podepsali zástupci obou zemí dohodu o kulturní spolupráci v letech 2004 až 2006 a také dohodu o vzájemné ochraně utajovaných skutečností.

Kwaśniewski přiletěl do Prahy i s manželkou Jolantou na dvoudenní státní návštěvu. Během jednání s Klausem mluvil mimo jiné o situaci na Ukrajině. Polský prezident se v pondělí zúčastnil v Kyjevě jednání, které se týkalo řešení ukrajinské krize. Ukrajinská mise Kwaśniewského byla také předmětem setkání s předsedou Senátu Petrem Pithartem. Podle něj právě tato zprostředkovatelská cesta ukázala, v čem mohou být pro EU její nové členské státy přínosem. "Tato mise a vůbec naše angažmá v nedemokratických režimech je to, v čem jsme dobří, čemu rozumíme často lépe než věhlasní evropští politici. Prezident Kwaśniewski splnil očekávání, fungoval jako moderátor přísně nestranný, usnadňoval komunikaci," řekl Pithart ČTK.

Za triumf středoevropského regionu považuje posledních 15 let polský prezident Aleksander Kwaśniewski. "Stali jsme se značkou těch, kteří posilují stabilitu," prohlásil Kwaśniewski během přednášky na půdě českého Senátu. Státy takzvané visegrádské čtyřky i státy pobaltské mají nyní po vstupu do EU nejen možnost ovlivňovat podobu Evropy, ale musí se také zajímat o další rozšiřování unie a aktuální problémy v nečlenských zemích. Za nejpalčivější z nich označil Kwaśniewski jednoznačně politickou krizi na Ukrajině.

Premiér Stanislav Gross mluvil s polským prezidentem o ekonomické spolupráci obou zemí. "Zmínili například privatizaci české petrochemické skupiny Unipetrol, do které letos vstoupil polský PKN Orlen. Jednali i o možné účasti české energetické společnosti ČEZ v polské privatizaci," řekla ČTK Grossova mluvčí Věra Dušková. Stejně jako s ostatními českými politiky mluvil polský prezident i s Grossem o situaci na Ukrajině a informoval ho o nejnovějším vývoji.