Zprávy | Z archivu rubriky


Pohled amerických diplomatů na listopad 1989 nabízí první publikace, kterou v pátek u příležitosti své inaugurace vydala Knihovna Václava Havla. Dvojjazyčný sborník Praha-Washington-Praha přináší výběr z telegramů, které z Prahy zasílalo americké velvyslanectví od září do prosince 1989.

Diplomatické depeše ukazují, do jaké míry byl vývoj po 17. listopadu pro Američany překvapivý, řekl editor publikace historik Vilém Prečan. Podle něj ale američtí diplomaté také ihned rozpoznali, že 17. listopad znamenal zásadní zvrat. Celkem 31 depeší odeslaných od září do 17. listopadu vysvětluje, proč se v Československu nic neděje a proč vypadá jako ostrov klidu, řekl Prečan při prezentaci knihy a inauguraci Havlovy knihovny. S trochou ironie lze číst i apel velvyslankyně Shirley Templeové Blackové, která v telegramu ze 7. listopadu přesvědčovala náměstka ministra zahraničí, jaké škody americké politice vzniknou, bude-li zrušena dohodnutá návštěva tajemníka ÚV KSČ Jana Fojtíka v USA, uvedl Prečan.

"Ale pak ihned pochopili, oč jde - že jde o pokojnou revoluci, pochopili i klíčovou úlohu Občanského fóra a osoby Václava Havla," zdůraznil český historik. "Toto je první masová výhradně studentská demonstrace od roku 1969 a představuje pro režim (Milouše) Jakeše zlomovou událost. Mění náš celkový pohled na vyhlídky tohoto režimu," uvádí depeše z 18. listopadu 1989.

Prečan také považuje za pozoruhodné, že v depeších "není ani náznak úvah o nějaké spiklenecké dohodě mezi disidenty a režimem". Připomíná, že američtí diplomaté měli kontakty nejen mezi disidenty, ale i v aparátu komunistické strany a jmenuje například Jaromíra Sedláka.

Kamionoví dopravci začnou mýtné platit zřejmě nejdříve od roku 2007. Ministerstvo dopravy sice vládě předloží podklady pro zavedení systému tak, aby se mohlo mýtné v ČR vybírat již od ledna 2006, jde však jen o teoretický termín, řekl na tiskové konferenci ministr Milan Šimonovský. Systém by platil v případě, kdyby se například nikdo ve veřejných soutěžích neodvolal. To však není pravděpodobné, dodal. Realističtější je, že technologie bude instalována v roce 2006 a začne se testovat. Ostrý zpoplatněný provoz na prvních úsecích by pak začal od ledna 2007. Současně by dále platily na ostatních dálnicích známky. Pro kamiony by je navíc stát rozšířil také na vybrané silnice 1. třídy. Šlo by o úseky, kde by hrozilo, že kamiony budou zpoplatněné dálnice objíždět, vysvětlil ministr.

Nejdříve mají být zpoplatněny dálnice D1 z Prahy do Brna, D2 z Brna na Slovensko, D5 z Prahy do Německa a D8 z Prahy do Lovosic. Síť zpoplatněných silnic by se měla postupně rozšiřovat až na 2560 kilometrů. Mýtné by se tak platilo na všech dálnicích a vybraných silnicích první třídy.

V Německu, kde se začne mýtné vybírat od příštího roku, by nejvyšší sazba měla být v přepočtu asi 4,5 koruny za kilometr. V Rakousku nákladní vozy již mýtné platí. Nejvyšší sazba tam činí v přepočtu přibližně 8,7 koruny za kilometr. Fond dopravy, který spolu s MD připravoval variantu, kdy by mýtné vybíral soukromý subjekt, navrhl, aby se nejvyšší sazba blížila sedmi korunám.

Vláda by se měla v úterý zabývat způsobem prodeje státních 51,1 procenta v Českém Telecomu. Podle důvěryhodného zdroje je však možné, že kvůli rozdílným názorům kabinet rozhodnutí odloží. Ministr Sobotka a vicepremiér Martin Jahn se vyslovili pro prodej přes trh, naopak ministři informatiky Vladimír Mlynář a průmyslu Milan Urban jsou pro nabídku akcií jednomu strategickému investorovi. Premiér Stanislav Gross již dříve uvedl, že je spíše pro prodej na kapitálovém trhu, pokud by to neznamenalo výrazně nižší cenu.

Varianta tržního prodeje je podle ministerstva financí politicky i ekonomicky transparentní, rychlá, je jisté její dokončení a není nutné žádat schválení Evropskou komisí. Nevýhodou je případná nižší cena kvůli kapacitě trhu. Varianta prodeje podílu strategickému investorovi, kterou prosazuje Mlynář, je podle návrhu MF časově náročnější a musí ji schvalovat Evropská komise, což může trvat od dvou do 18 měsíců. Podle resortu financí nový vlastník prý může klást pro vládu nepřijatelné podmínky a zároveň bude muset nabídnout odkup akcií minoritním akcionářům, což by mělo negativní dopad na tuzemský kapitálový trh, který bojuje s malým objemem obchodovaných titulů. Za výhodu návrh MF považuje, že transakce není závislá na situaci na kapitálových trzích a stát by mohl získat prémii za prodej kontrolního balíku akcií. Prodej přes trh by však volila i většina analytiků.

S předpokládaným výnosem z privatizace počítá státní rozpočet na příští rok. Ekonomové odhadují cenu na 50 až 65 miliard korun.