Zprávy | Z archivu rubriky


Kvůli odposlechu telefonu svého předsedy Mirka Topolánka a porušení bankovního tajemství chce ODS svolat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny a iniciovat vznik vyšetřovací sněmovní komise. Topolánek kromě toho žádá ministerstva spravedlnosti a vnitra o vysvětlení odposlechů a nahlížení do jeho kont. Pokud se tak v brzké době nestane, chce na ně lídr nejsilnější opoziční strany podat žalobu. Policie má zápisy odposlechů Topolánkových hovorů, které získala ve vyšetřování údajného uplácení unionistického poslance Zdeňka Kořistky. Hledala také v kontech aktérů kauzy. Není však jasné, zda byl sledován Topolánkův telefon nebo odposlechy vznikly při monitorování telefonátů vyšetřovaných aktérů případu - Topolánkova asistenta Marka Dalíka a lobbisty Jana Večerka. Ministerstva vnitra a spravedlnosti by měla podle prohlášení ODS sdělit, zda a v jakém rozsahu policie odposlouchávala jejího lídra v době těsně před volbami, jakým způsobem podalo státní zastupitelství návrh na odposlech a kdo ze státního zastupitelství požádal o nahlédnutí do Topolánkových kont. Mimořádnou schůzi sněmovny chce ODS svolat, protože ve středu odmítl sněmovní výbor pro obranu a bezpečnost vyslechnout v kauze odposlechů ministra vnitra Františka Bublana. Vyšetřovací komise by podle ODS měla prověřit, proč policie několik týdnů před volbami lustruje předsedovi opozice bankovní konta a odposlouchává jeho telefony.

Česká republika a deset dalších členských států Evropské unie neplní kritéria nezbytná pro vstup do eurozóny, tedy pro převzetí jednotné měny eura. Uvedla to Evropská komise v pravidelné zprávě. Do eurozóny nepatří deset nových členských států, jež vstoupily do EU 1. května, plus Švédsko. Tato jedenáctka má postavení "členských států s výjimkou", což znamená, že jejich přijetí eura je považováno za otázku času. Neúčast Británie a Dánska v eurozóně plyne z jejich zvláštního statusu.

ČR splňuje dvě z požadovaných pěti kritérií, a to míru inflace pod referenční hodnotou (2,4 procenta v srpnu) a dlouhodobou úrokovou míru (6,4 procenta v srpnu). Její rozpočtový deficit však výrazně překračuje požadovanou úroveň tří procent hrubého domácího produktu, její zákonodárství neodpovídá požadavkům na začlenění České národní banky do Evropského systému centrálních bank a její měna není zapojena do směnného mechanismu Evropského měnového systému. Komise zopakovala v této souvislosti obavu o naprostou nezávislost ČNB, protože zákon dává Poslanecké sněmovně právo schvalovat nebo zamítat její výroční finanční zprávu a žádat o její změny. Podobné hodnocení jako Evropská komise předložila také Evropská centrální banka. Ta za nejhůře připravené členy označila Polsko a Maďarsko. Česku vytkla nedobrý stav veřejných financí.

V Česku se ohledně schopnosti splnit kritéria pro přijetí eura dostaly do střetu ministerstvo financí a Česká národní banka. Viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer řekl, že při současném tempu snižování rozpočtového deficitu se Česku nepodaří v roce 2010 euro přijmout. MF v reakci uvedlo, že Česká republika plní konvergenční program podle plánu a již dnes splňuje čtyři z pěti maastrichtských kritérií.

S kritikou evropských institucí souhlasí experti, které oslovila ČTK. Podle některých se ČR nemusí podařit euro přijmout do roku 2010, jak zatím plánuje. "Hodnotící zpráva je objektivní a vyvážená a s jejím vyzněním lze souhlasit," řekl ČTK člen bankovní rady České národní banky Pavel Štěpánek. ČNB podle něj sdílí názor, že hlavní výzvou pro Česko je udržitelné a důvěryhodné zlepšení veřejných rozpočtů, které by mělo být podpořeno lepším fungováním trhu práce.